"Lidé se tak, ještě dlouhé roky před vstupem do Evropské unie, začali cítit jako plnohodnotní členové mezinárodního společenství," myslí si Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Zákon č. 219/1995 Sb., jenž vešel v platnost 1. října 1995, umožnil takzvanou vnější směnitelnost. Ta poskytuje volný přístup devizových cizozemců, tedy právnických a fyzických osob, které nemají v Česku sídlo, k domácí měně. Mohou s ní disponovat, prodávat ji či nakupovat nebo ji používat při obchodních transakcích.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Petra Pelce vděčí Česko právě této legislativě za pružnost a dostupnost v rámci mezinárodního obchodu, vzniku nadnárodních koncernů, zahraničního obchodu a cestovního ruchu.
Zákon rozšířil směnitelnost české koruny podle pravidel Mezinárodního měnového fondu na všechny transakce běžného účtu platební bilance, a navíc na některé transakce kapitálového účtu. Byl zrušen také roční limit pro nákup deviz fyzickými osobami.
Zákonem zanikla také nabídková povinnost, tedy to, že podnikatelské subjekty i fyzické osoby musely veškeré získané devizové prostředky odprodávat tuzemským devizovým bankám, případně je uložit na své devizové účty vedené v tuzemských bankách.
"Šlo o velký přelom nejen symbolicky, protože tímto krokem se Česko posunulo blíž k představě standardní tržní ekonomiky, ale hlavně fakticky, protože odpadla řada transakčních nákladů a překážek pro expanzi českých firem do zahraničí a také cizích firem do Česka," komentuje to pro on-line deník Aktuálně.cz ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Doplnil, že pro samotnou korunu ve smyslu hodnoty kurzu k cizím měnám o změnu nešlo, protože tuto hodnotu dál určovala Česká národní banka (ČNB).
Nová legislativa zrušila také omezení právnických osob volně zřizovat devizové účty u bank působících na českém území. Dále umožnila volný odkup zůstatků české měny od nerezidentů bez ohledu na to, v jakém období a z jakých operací byly získány, a provádění plateb a převodů do zahraničí v české měně - připouštěla volný oběh koruny v zahraničí. Volná směnitelnost urychlila také příliv zahraničního kapitálu.
Za důležitou součást polistopadové ekonomické transformace to označuje i viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar, podle nějž měl zákon velký význam pro domácí podniky i obyvatele.
V následujících letech s přípravou vstupu Česka do EU a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) postupně zmizely i zbývající devizové restrikce. Další významný mezník pro korunu přišel v roce 1997, kdy byl po útoku na české platidlo opuštěn systém pevného kurzu a jeho kurz začala určovat nabídka a poptávka na devizových trzích s občasnými zásahy centrální banky.
Špicar: Euro by si Češi oblíbili
Část expertů se shoduje, že koruna se sice za oněch 25 let mezi světovými měnami etablovala, dalším klíčovým milníkem by se však v následujících letech mělo stát přijetí eura, k němuž se Česko zavázalo před šestnácti lety při vstupu do EU.
Podle Skořepy by zavedení měny eurozóny do budoucnosti zemi "mírně prospělo". "I když by efekty přechodu na euro pro jednotlivé oblasti českého ekonomického života byly výrazné, celkový dopad nebude zásadní. Jinými slovy, nejedná se o klíčovou národohospodářskou otázku," domnívá se ekonom České spořitelny.
Podle Špicara je stále hlavním zdrojem obav z eura zdražení, což je však podle něj mýtus, který už před lety jasně vyvrátilo Slovensko. To na tuto měnu přešlo v roce 2009.
"Teď tedy potřebujeme především odvážné politiky, kteří lidem vysvětlí pro a proti společné měny a zbaví je zbytečných, neopodstatněných obav. Kdybychom poté euro přijali, jsem přesvědčen, že by si ho Češi pro jeho výhody rychle oblíbili, stejně jako Slováci, kteří nedají na euro dopustit a téměř 70 procent z nich už by se nikdy nechtělo ke slovenské koruně vrátit," je přesvědčený Špicar.
Podle průzkumu společnosti TopForex z ledna 2019, kdy Slováci slavili deset let s eurem, by se devět z deseti tamních obyvatel ke slovenské koruně nevrátilo.
Pelc: Euro z nás udělá chudáky
Odlišně to vidí Pelc, podle nějž by přijetí eura v nejbližších letech nedávalo velký ekonomický smysl a Slovensko naopak považuje za negativní příklad. Hlavní nevýhodu české měny vidí ve špatně nastaveném poměru vůči euru. "Aktuálních 27 Kč za euro by při přechodu na společnou měnu udělalo z většiny běžné populace chudáky. Ceny za průmyslové zboží jsou u nás sice v přepočtu měn srovnatelné, mzdy a ceny za služby jsou na tom ale v porovnání o mnoho hůře," tvrdí Pelc.
Pelc v příštích měsících také předpokládá postupné další oslabování koruny vůči euru, neboť probíhající hospodářská krize českou ekonomiku podle něj zasáhne ve srovnání s evropským průměrem více.
Ani v otázce budoucího vývoje koruny se však analytici neshodnou. Skořepa naopak věří v to, že hlavní oslabení v reakci na podzimní zhoršení epidemiologické situace má koruna již nejspíš za sebou a už bude jen posilovat.
"Pomoci by jí v tom měly zejména případné dobré zprávy pro světovou ekonomiku a obchod, například co se týče zavádění vakcín proti koronaviru. Proti tomu ovšem mohou působit nepříznivé zprávy ohledně konečné podoby brexitu nebo výsledku prezidentských voleb v USA," doplnil Skořepa.
