Prázdné schránky. Fiktivní firmy dluží státu miliardy

Petr Kučera Ekonomika Petr Kučera, Ekonomika
3. 2. 2014 13:15
Nejvyšší kontrolní úřad: Daňové nedoplatky vzrostly na 134,7 miliardy korun
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Daňové nedoplatky od roku 2010 do konce roku 2012 vzrostly ze 106,4 miliardy na 134,7 miliardy korun, tedy o 27 procent. Dalších 124 miliard navíc finanční úřady odepsaly pro nedobytnost.

Na tomto stavu se významně podílela daň z přidané hodnoty (DPH), u níž nedoplatky za zmíněné tři roky vzrostly z 57,3 miliardy na 82,5 miliardy korun.

Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad a jako první o ní informovaly Hospodářské noviny.

Vymůže se necelá desetina

Finanční úřady ke konci roku 2012 vymáhaly nedoplatky na všech daních ve výši 98,8 miliardy korun. Od roku 2010 do roku 2012 vymohly - včetně dobrovolných úhrad - 22,1 miliardy korun. Průměrně se jim v těchto letech podařilo vymoci jen 8,8 procenta dlužných daní.

Nejčastěji finanční úřady vymáhaly nedoplatky exekucí účtu dlužníka. Oproti roku 2010 v následujících dvou letech výrazně poklesl výnos z exekucí movitých věcí a nemovitostí. „U movitých věcí je důvodem jejich nízká hodnota a nezájem veřejnosti, u nemovitostí pak jejich zatížení zástavními právy jiných věřitelů," uvádí zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.

Virtuální adresy a prázdné schránky

Ke konci dubna 2013 evidovaly finanční úřady 77 plátců daně, jejichž nedoplatky na DPH byly vyšší než 100 milionů korun. Tyto subjekty celkem na DPH dlužily kolem 25,7 miliardy korun, tedy asi třetinu všech evidovaných nedoplatků na DPH. Pětačtyřicet těchto dlužníků přitom sídlí na virtuálních adresách nebo nesídlí na adrese uvedené v obchodním rejstříku, případně je nelze zkontaktovat.

Jak uvádějí Hospodářské noviny, právě firmy, které jsou ve skutečnosti prázdnými schránkami, představují hlavní problém při vymáhání daňových nedoplatků.

Nízká úspěšnost vymáhání je ovlivněna především tím, že největšími dlužníky jsou účelově založené právnické osoby, u kterých vymáhání nedoplatků nelze ani zahájit. „Jedná se o trvalý stav, na němž nezměnila nic ani řada opatření, která si kladla za cíl předcházet daňovým únikům a zefektivnit vymáhání dlužných daní," uvádí Nejvyšší kontrolní úřad.

S tím souhlasí i Finanční správa. "Velký problém při správě daní představují nekontaktní firmy. Tyto společnosti sídlí velmi často na hromadných adresách a správce daně má jen velmi omezené prostředky, jak získat informace o jejich reálné činnosti či jak zajistit důkazní prostředky, případně zajistit majetek," uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Finanční správa proto pro tento rok plánuje tzv. předregistrační šetření, která budou předcházet registraci těchto společností k DPH. "Předregistrační šetření jsou však pouze částečné řešení, neboť problematika zakládání společností na virtuálních adresách spadá do kompetence jiného resortu," uvedla Petlachová.

Méně úředníků a časté změny předpisů

Negativní dopad na vymáhání nedoplatků může mít podle úřadu klesající počet zaměstnanců finančních úřadů, kteří mají vymáhání na starosti. Na kontrolovaných finančních úřadech připadalo na jednoho pracovníka vymáhacího oddělení kolem 600 dlužníků. U finančních úřadů pro Prahu 1 a pro Prahu 4 to byl dokonce trojnásobek.

Nyní se vymáháním zabývá zhruba 830 pracovníků Finanční správy, upozornila Petlachová. "Finanční správa byla nucena jednak snižovat na přelomu roků 2010/2011 personální stavy o více než 400 pracovníků kvůli razantnímu snížení objemu mzdových prostředků a jednak kvůli nutnosti zajistit další agendy, které ji postupně přibývají," uvedla.

Na druhou stranu podle ní správa personálně posílila speciální kontrolní útvary zabývající se například akcemi u podvodů s pohonnými hmotami. Pomoci by měla i probíhající restrukturalizace celé Finanční správy.

K vnějším faktorům ovlivňujícím vymáhání patří podle Nejvyššího kontrolního úřadu i časté změny právních předpisů, které vyžadují zásadní zásahy do Automatizovaného daňového informačního systému.

Na úspěšnost vymáhání daňových nedoplatků má velký vliv také jeho včasnost a rychlost. Generální finanční ředitelství spustilo od 1. července 2013 pilotní projekt, který by měl zkrátit dobu předání nedoplatku k vymáhání i samotný začátek vymáhání.

Čtěte více v dnešních Hospodářských novinách.

 

Právě se děje

Další zprávy