Vláda před několika dny zaúkolovala ministerstvo práce a sociálních věcí, aby vypracovalo legislativní předlohu zákona, která umožní vyplatit rodinám jednorázový příspěvek na děti ve výši pět tisíc korun.
Nárok na příspěvek by měly mít rodiny s ročním příjmem do jednoho milionu korun hrubého. Vychází to tedy zhruba na 83 tisíc korun hrubého měsíčně s tím, že do celkového příjmu se budou počítat nejenom příjmy ze zaměstnání, ale i ty ostatní. Například sociální dávky, výživné a příspěvky. Druhou podmínkou nároku na bonus bude věk dítěte, které v den výplaty příspěvku bude již narozené a zároveň dosáhne nejvýše 18 let.
Podle propočtů ministerstva by se měl příspěvek odhadem týkat 1,1 milionu domácností. Pro termín výplaty úředníci vybrali srpen, aby rodinám pomohl s náklady souvisejícími se začátkem školního roku. Výdaj státu na "pastelkovné" či "aktovkovné", jak mu někteří odborníci říkají, bude 10,5 miliardy korun.
"Příspěvek je dalším krokem, kterým vláda reaguje na zvyšující se ceny prakticky ve všech oblastech. Chceme pomoci těm, kteří to za současné situace nejvíce potřebují. Cílíme na rodiny s dětmi, kterých se dosavadní zvýšení dávek, příspěvků nebo důchodů netýkalo," uvádí resort.
Připomíná tak, že senioři dostanou letos přidáno kvůli vysoké inflaci s největší pravděpodobností dokonce třikrát, a to valorizací důchodů - v lednu, v červnu a možná ještě i v září.
Kritika jde ze všech stran
Nicméně odborníci na sociální pomoc státu a ekonomové plánovaný příspěvek nechválí. Také na sociálních sítích byl návrh po prvním zveřejnění hojně kritizován. "Populistické gesto, za které by se nemusel stydět ani AB. Toto je opravdu velké zklamání. Rodina s příjmem milion korun opravdu nepotřebuje 5 000 korun," napsala jedna z uživatelek Twitteru. Také šéf odborů Josef Středula se ve svém tweetu ptá, zda se nejedná o předvolební "pastelkovné", za které byla ze strany tehdejší pravicové opozice kritizována vláda Andreje Babiše.
Vláda @P_Fiala pod tlakem reaguje nesmyslně! Není 5000,-Kč rodičům dětí s příjmem 1 milion jen předvolební “pastelkovné”? Proč raději nedat 10000,-Kč rodičům, kteří to opravdu potřebují, tedy s příjmem do 500tisíc? To je #socialnismir pane @MJureka Prosím zvažte to🙏
— Josef Stredula (@JStredula) April 28, 2022
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, podkládá příspěvek za nešťastný nápad. "Svým určením i pro středněpříjmové rodiny s dětmi odporuje vládní rétorice o tom, že v době hluboce schodkového státního rozpočtu není možné pomáhat jinak než jen velmi selektivně, těm nejohroženějším. I kdyby byl ale omezen jen na nízkopříjmové rodiny s dětmi, pokládám jej za zbytečný, protože na podporu kterýkoli domácností, pokud jsou ohroženy hmotnou nouzí, už máme jiné dávky," říká Michal Skořepa.
Podle něj vláda zavádí do značné míry duplicitní dávku, s níž bude spjata dodatečná administrativa, a to v době, kdy jsou úřady práce zahlceny jinými úkoly.
"Vládní návrh se zdá být reakcí na opoziční kritiku, jakkoli nepravdivou, že stát obyvatelstvu v boji se zdražováním nijak nepomáhá. Za užitečnější bych pokládal důkladnou a včasnou valorizaci všech parametrů stávajících dávek tak, aby se úroveň záchranné sítě, kterou tyto dávky nastavují, v nynější době vysoké inflace neposouvala skrytě dolů," navrhuje ekonom.
Podle něj by bylo také vhodné alespoň na přechodnou dobu zjednodušit čerpání dávek pomocí většího využívání čestných prohlášení s hrozbou následné kontroly. "A nutné je rozjet mediální kampaň, která bude vysvětlovat, že čerpání příspěvku na bydlení a dávek v hmotné nouzi není žádná žebrota ani ostuda, nýbrž že jde o cosi jako pojistné plnění z celospolečenského pojištění proti pádu do hmotné nouze," dodává Skořepa.
Podobně reaguje socioložka Lucie Trlifajová, která se dlouhodobě zabývá sociální pomocí. "Je určitě dobře, že vláda konečně v reakci na rapidní růst cen nabízí podporu domácnostem, nicméně v navrhované podobě mám dost pochybností. Obecně vnímám jako problematické vytváření paralelního testovaného systému sociální podpory místo toho, aby se zlepšila efektivita a dostupnost stávajících nástrojů," míní Trlifajová.
Připomíná, že vzhledem k dlouhodobě nedostatečné valorizaci neplní základní sociální dávky ochrannou roli. Normativní náklady na bydlení pro příspěvek na bydlení jsou nízké, taktéž nízké je životní minimum, kde navýšení neodpovídalo růstu cen a nabízí podporu jen malému segmentu lidí.
"Zároveň zde existují cílené nástroje pro podporu rodin s dětmi s nižšími příjmy pomocí přídavku na děti - zde je vzhledem k růstu cen určitě prostor jak pro navýšení jeho částky, tak i třeba úpravu koeficientu, od kterého je na dávku nárok," navrhuje Trlifajová.
Řadě domácností by podle ní pomohlo také navýšení nezabavitelné částky pro lidi v exekuci a insolvenci, což je opatření, které by pro stát nepřinášelo žádné náklady.
"Problém pokrýt náklady na základní potřeby, s nimiž se nízkopříjmové domácnosti dnes potýkají, nejsou otázkou jednorázového výdaje, ale dlouhodobě vyšších nákladů, kde se prolíná více faktorů: dlouhodobý růst cen bydlení, skokový růst cen energií, celková inflace. A jednorázová dávka v tomto bohužel ke stabilizaci nestačí," říká socioložka.
Co budou rodiny dokládat, se zatím neví
Detaily k poskytování příspěvku ještě ministerstvo nezveřejnilo. Zatím se tak neví, co budou muset žadatelé o příspěvek dokládat, protože zákon se teprve ladí. Zda postačí potvrzení příjmu od zaměstnavatele nebo daňové přiznání za loňský rok, zatím resort nechce sdělit.
"Zvažujeme více variant. Záměrem je co nejjednodušší a proklientský postup při vyplácení příspěvku. Ten zatím není přesně definován, nabízí se ale využití dat sociální správy či finančních úřadů. Chceme co nejvíce spoléhat na databáze, kterými stát disponuje, aby administrace příspěvku byla jednoduchá, ale zároveň spolehlivá. Prioritou je získat od úřadů taková data, která nám umožní co nejvyšší míru automatizace. Nyní prověřujeme postupy a propojení registrů a následně předložíme návrh, který bude prodiskutovaný i s ostatními resorty," uvedl pro Aktuálně.cz Jakub Augusta z tiskového oddělení.
Podle Aleny Zieglerové z Institutu pro sociální inkluzi by bylo rozumné, kdyby úřad nový zákon navázal na přídavek na dítě podle zákona o státní sociální podpoře.
"U 270 100 domácností, které pobíraly přídavek na dítě v březnu 2022, po odečtení těch, které živí jen studenty nad 18 let, to ušetří pátrání po dokladech o ročním příjmu rodičů zhruba u pětiny domácností oprávněných k jednorázové pomoci. Přídavek na dítě je totiž v zákoně o státní sociální podpoře nastaven stejně 'ostražitě' jako příspěvek na bydlení," radí odbornice na sociální dávky.
Na červenec, kdy se podle ní opět všichni chudší rodiče sejdou na úřadě práce, si doporučuje už cíleně připravit formuláře, jimiž si rodiče s využitím stejných dokladů o příjmech pro účely přídavku na dítě zároveň požádají o extra částku ve výši 5000 korun.
"Zbývající domácnosti bude potřeba rychle vyvést z omylu, že jim domů přijde složenka, aniž by o něco žádaly. Bude je nutné připravit na to, že budou o částku pět tisíc žádat na úřadě práce, protože ani finanční úřady, ani správa sociálního zabezpečení neumí identifikovat 'domácnost' a její příjem. S ohledem na vývojovou fázi zákona ať rodiny počítají raději s příspěvkem na zimní boty než na vybavení do školy," míní odbornice.
Je podle ní škoda, že jednorázová pomoc se vyhne samoživitelům se středoškoláky a vysokoškoláky ve věku 18+, ačkoli velké děti znamenají obvykle také velké výdaje. "Jde o pomoc, která potěší, ale nepomůže. A potěší navíc jen pokud nebude spojená s neúměrnou zátěží rodin, nebude podléhat exekučním srážkám a nevstoupí do započitatelných příjmů pro jiné dávky," dodává.
A co důchodci, ptá se ekonom
Podle ekonoma Pavla Peterky ze společnosti Roklen je v současné době vysoké inflace vidět, že i pravo-středová vláda vidí nutnost podpory domácností i za cenu vyššího schodku veřejných financí. A ačkoliv podle vlády nemá jít o plošné opatření, které je většinou drahé a proinflační, příspěvek, který cílí na 1,1 milionu domácností, už plošným podle Peterky je.
"Jde přibližně o 73 procent ze všech domácností s alespoň jedním dítětem pod 18 let a zhruba 23,6 procenta ze všech domácností v Česku. Vzhledem k množství potenciálních příjemců se jedná spíše o plošnou podporu. A to i přesto, že nemalá část domácností o příspěvek nezažádá, ať už z přesvědčení, neochotě komunikovat s veřejnou správou, či kvůli neschopnosti žádost vyplnit," míní ekonom.
Upozorňuje, že rodiny s dětmi tvoří pouze zhruba 40 procent domácností, které jsou růstem cen nejvíce ohrožené. Zbylých 60 procent podle něj tvoří především senioři. A problém vidí hlavně u těch, co žijí sami bez partnera.
"Ti nejenže nedosáhnou na podporu jako dalších přes milion domácností, kde řada z nich pomoc od státu ani nepotřebuje, ale mají i další problémy. Prvním problémem je velmi omezená možnost přivýdělku. Druhým pak jiné složení spotřebního koše, kde mají větší zastoupení náklady na energie a bydlení. Inflace v případě seniorů tak navíc bude vyšší než obecná míra inflace. Místo růstu cen o 12,7 procenta může být inflace seniorů klidně 20 procent. Jsou tedy ohroženou skupinou stejně nebo i více než rodiny s dětmi," dodává Pavel Peterka.
