Polská strana teď snad bude ochotnější. Dohoda je lepší než soud, říká Půta o Turówu

Helena Truchlá Helena Truchlá
10. 6. 2021 10:01
Vleklý spor o pokračující těžbu v hnědouhelném dole Turów v česko-polském pohraničí by měl skončit dohodou. Praha připravuje smlouvu, která stanoví podmínky, za kterých stáhne svou žalobu na Polsko u evropského soudu. Podle ekologů by to znamenalo prohru. Pro nás je to ale bezpečnější cesta, říká v rozhovoru hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). U jednání s Polskem byl od začátku.

Ve sporu s Polskem jde hlavně o to, dokdy a za jakých podmínek bude dál probíhat těžba v dole Turów. Ten má dlouhodobě negativní dopady na životní prostředí na české straně hranice. Věříte, že dohoda, kterou mají nyní sjednat resorty zahraničí a životního prostředí, dovolí lidem na Liberecku dění v Turówu do budoucna ovlivnit? 

Liberecký hejtman Martin Půta
Liberecký hejtman Martin Půta | Foto: Jan Mudra

Ta dohoda by měla dovolit nastavit řadu parametrů a podmínek těžby, které bychom jinak přeshraničně vůbec nedokázali ovlivnit. A proto je podle mě rozhodně bezpečnější cestou k cíli, který jste popsala, než spoléhat se na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ohledně žaloby Česka na Polsko. 

Proč nevěříte, že byste stejného nebo lepšího výsledku dosáhli soudní cestou?

Protože Česko se s Polskem soudí o povolovacím procesu na důl, ne o tom, jak blízko hranic se bude těžit nebo jestli bude Polsko dodržovat nějaká pravidla, co se týče hluku nebo prašnosti. V tom dole se těží 50 let a celou dobu to negativně ovlivňovalo okolí. Až dosud ale neexistovala reálná možnost vytvořit například nějakou společnou komisi, která by hluk a prašnost a jejich měření pravidelně posuzovala.

Soudní žalobou nejsme schopni donutit Polsko k tomu, aby postavilo na hranicích zemní val a dalo na něj zeleň. Oni úplně v klidu budou tvrdit, že žádný vliv na české území není, a od nás budou vyžadovat, abychom ho prokázali. A to by podle mého bylo velmi náročné.

Když není přesně jasné, jaké ty vlivy skutečně jsou, z čeho pak vycházíte při odhadech budoucích škod, respektive toho, co od polské strany požadovat na jejich napravení - což by právě měla stanovit zmíněná mezivládní dohoda? 

Loni jsme začali poprvé pravidelně měřit hluk a prašnost, takže v těchto konkrétních věcech umíme stanovit, jaké míry nesmí být překročeny. V posledních dvou letech je to také poprvé, co Česko doplnilo síť monitorovacích vrtů podzemní vody, vzniklou někdy v 70. letech. A Česká geologická služba sama připouští, že vlivů na podzemní vodu je víc než jen těžba v Turówu. 

Lidé si stěžují, že se jim ztrácí voda ze studní.

Ta debata je poměrně odborná, ale je potřeba rozlišovat mezi vrstvou, kde jsou kopané studny, a spodními vrstvami, odkud voda odtéká. A nejde jednoznačně říct, že to, že ve studnách hlubokých několik málo metrů není voda, je jenom vliv těžby v Turówu. Respektive se dá se stoprocentní jistotou říct, že to není jenom tím. 

Podle čeho jste tedy stanovili výši odškodnění? Mělo by se jednat o 50 milionů eur (přes miliardu korun). 

To je částka, kterou nám spočítaly vodárenské společnosti jako nejnutnější výši investic v příštích letech, aby v obcích na hranicích, kde není vodovod, mohl být postaven a tím se nahradila ta chybějící voda ze studní. Zahrnuje to i vznik monitorovací sítě, peníze už utracené na vodohospodářské studie… 

Tím by se mohla vyřešit voda, ale co ty další problémy? Hluk, prach, emise.

Z polské strany se jedná o spolufinancování, ne financování, to je potřeba říct. 

Jak tedy hodnotíte výši té sumy? 

Nehodnotím. Je to technikálie. 

Do roku 2044 se těžit nebude

To sporné povolení těžby, kvůli kterému podala Praha na Polsko žalobu, mělo umožnit těžbu hypoteticky až do roku 2044. Proti tomu se snaží bránit obyvatelé českého pohraničí. Dokdy tedy podle vás mají počítat s tím, že se bude uhlí dál dolovat?

Já si myslím, že to do roku 2044 určitě nebude. Když se člověk baví s lidmi, kteří v Polsku energetice rozumí, tak oni jsou v podobné pozici jako my: ceny emisních povolenek tlačí cenu energie z uhlí do pásma, kde nebude ekonomicky udržitelná. V Polsku je to spíš politický problém. Těžko někdo dva roky po spuštění nového bloku elektrárny Turów (v provozu je od letošního května, pozn. red.) řekne, že bude fungovat jen deset let.

Turów v posledních letech

leden 2016: hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) varuje, že připravované rozšíření dolu Turów u česko-polské hranice ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Zajištění náhradního zásobování oblastí vodou s doprovodnými náklady může vyjít až na tři miliardy korun

prosinec 2016: vzniká česko-polská pracovní skupina, která věc posuzuje

listopad 2019: České ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování dolu Turów. ČR požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny, která by bránila odtoku podzemních vod

březen 2020: polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v dole Turów o šest let

září 2020: ministerstva životního prostředí a zahraničí podala kvůli dolu podnět k Evropské komisi

prosinec 2020: EK dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy

únor 2021: Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu a žádost o zastavení těžby

duben 2021: Varšava požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby zamítl žádost ČR o pozastavení těžby. Zároveň prodlužuje provozovateli dolu povolení až do roku 2044.

Zdroj: ČTK

Mojí ambicí je ale třeba to, aby se Polsko v té mezivládní dohodě zavázalo, že se uhlí nebude těžit déle, než na jakém datu se domluví Evropská unie. Že bychom měli mít ambici je aspoň v případě tohoto jednoho dolu přesvědčit, že se má přestat těžit k podobnému termínu, jako je to v plánu v Česku nebo Německu. 

Česko a Německo si stanovily termín takzvaného odklonu od uhlí na rok 2038, Polsko ale až 2049. A toto si skutečně řídí každý stát sám, neurčuje to Evropská unie. Proč by to tedy mělo být dřív? 

Unie bude muset podle mého postupovat jednotně, jinak nebude fungovat naplnění cílů na ochranu klimatu. A Turów to dobře ukazuje, protože ač je na polském území, dlouhodobě ovlivňuje české i německé sousedy. 

Ptám se proto, že ty podmínky pro mezivládní dohodu se přece musely chystat aspoň s nějakým předpokladem toho, jak dlouho se budou uplatňovat. S jakým termínem pracujete? 

Myslím, že to by byla spíš spekulace. Je to čistě politické rozhodnutí a bude hodně záležet na tom, kdo bude v Polsku připravovat energetickou koncepci. Může se stát, že ty elektrárny majitelé prostě vypnou, protože nebudou moci tu vyrobenou elektřinu vůbec prodat. 

Konkrétní podmínky, které by měla vznikající mezivládní dohoda obsahovat, resorty zahraničí a životního prostředí zatím nechtějí zveřejnit. Kromě peněžních kompenzací by ale měla zahrnovat i přezkum polských povolení a lepší komunikaci ze strany polských úřadů. Právníci a ekologické organizace v té souvislosti kritizují, že to nebude mít kdo vymáhat. Vy takovou obavu nemáte?

Ministerstvo zahraničí počítá s tím, že arbitrem bude evropský soudní dvůr. Tedy ta samá organizace, která by měla vymáhat dodržování toho aktuálního předběžného opatření o přerušení těžby. 

V té souvislosti Česko v pondělí podalo k Soudnímu dvoru EU návrh na vyměření sankcí pro Varšavu ve výši 127 milionů korun denně, protože polská strana jednoznačně odmítá těžbu "bezodkladně pozastavit", jak to opatření nařizovalo. 

Ano, to je docela hezká formulace, kterou my si vykládáme jako "hned", zatímco, jak jsem pochopil, polská strana spíš jako "hned jak to bude možné". Což nevím, co znamená. 

To je nejspíš jeden problém. Ten další je, že sám soudní dvůr uvádí jako možný precedent tohoto postupu několik let starý spor o Bělověžský prales, ve kterém Polsko přidělené sankce nikdy nezaplatilo. Proč by tomu teď mělo být jinak? K čemu ta žaloba o sankce má sloužit? 

Česko postupuje logicky - evropský soudní dvůr rozhodl o předběžném opatření, polská strana ho nerespektuje, a Česko ho dál vymáhá. Kdyby to neudělalo, tak by to mohlo být vykládáno, jako že jsme rádi, že jsme vyhráli, ale neděláme nic, takže nám ten současný stav vlastně nevadí. Já to vnímám jako nutný krok k tomu, aby Polsko nakonec přijalo buď předběžné opatření, nebo mezivládní dohodu. 

To ostatně zaznělo na jednání poslaneckého výboru pro životní prostředí v úterý odpoledne. Náměstek resortu zahraničí Martin Smolek tam - když to zjednoduším - popisoval, jak rostla ochota polské strany k jednání společně s tím, jak Česko ve svém postupu přitvrzovalo. Vy jste byl u jednání o Turówu od samého začátku. Teď Varšava dostala několik týdnů na "vyjádření", než budou sankce vůbec ve hře. Může takový výstražný nástroj ve vyjednávání fungovat? 

Myslím, že to je způsob, jak zařídit, aby to jednání bylo rychlé a racionální. Protože my jsme se pokoušeli vyjednávat v posledních dvou letech a ta ochota moc velká nebyla. Podle mě hlavně proto, že polská strana nevěřila, že soud rozhodne v náš prospěch v rámci toho předběžného opatření. Když se to 21. května stalo, jejich vstřícnost jednat vzrostla o 400 procent. 

Právníci také upozorňují, že Česko nesmí ani ve formě nějaké dohody souhlasit s těžbou, která nese rizika škody na českém území, to vyplývá z evropské legislativy. Není to částečně podstatou té dohody, když předpokládá jen řešení dále vznikajících problémů? 

Problém je ten, že aby někdo tvrdil, že existují škody, tak je bude muset prokázat. Pokud někdo takové důkazy má, tak bych jim doporučil, aby se obrátili na soud s konkrétní žalobou. 

Zárukou pokračujících jednání je kromě hrozby sankcí i ta stále platná žaloba Česka na Polsko. Smlouva by měla stanovit i to, kdy ji Praha stáhne. Kdy to bude? 

Předpokládám, že to bude tak, že Polsko se zaváže některé kroky udělat a že je i začne provádět. 

Které kroky? 

Mělo by třeba začít znovu získávat povolení pro těžbu, která evropský soudní dvůr označil v předběžném opatření za fakticky neplatná podle evropské legislativy. Čekal bych, že to Polsko začne dělat hned. Nebo že dostaneme parametry toho podzemního valu (který má mimo jiné bránit odtoku vody z českého území, o jehož funkčnosti ale panují pochyby, pozn. red.), na které čekáme už dva roky. 

Tím povolením je takzvaná EIA neboli vyhodnocení vlivů na životní prostředí, kterým musí projít zjednodušeně řečeno všechny velké stavby a projekty. Co když ji Polsko nakonec vůbec nezíská? Nepřijde stažením žaloby Česko o manévrovací prostor? 

Já to vnímám tak, že když PGE (polská státní firma, provozovatel dolu a elektrárny Turów, pozn. red.) splní, co splnit má, tak existují podmínky, za kterých může svoje záměry realizovat. To je potřeba podtrhnout. Cílem žaloby na Polsko bylo napravení chyb v povolování, ne zastavení těžby jako takové. 

Jste spokojený s tím, jak to zatím dopadlo? 

Spokojený nejsem. Čekal bych od PGE, kde je navíc většinovým akcionářem stát, že se bude ke svým sousedům chovat slušně. Bez ohledu na to, jestli mluví česky, polsky, nebo německy. Jestli na tom mám hledat něco pozitivního, tak je to to, že konečně začala jednání. Chci věřit tomu, že to může znamenat restart komunikace s polskou stranou a větší míru vzájemného pochopení. Z polské strany jsem dosud až na výjimky neměl pocit, že by chápali naše obavy ze zhoršení životního prostředí. Snad to teď bude lepší. 

Česko vs. Polsko

České úřady se na Soudní dvůr EU justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu Turów, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Soud EU v květnu Polsku na žádost ČR nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole. Polsko ale opakovaně uvedlo, že provoz nepozastaví.

Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu letos v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Plánovanému rozšíření se brání hlavně obyvatelé příhraničních oblastí Česka a Německa. Lidé se obávají zvýšeného hluku, prašnosti a především ztráty vody.

Zdroj: ČTK

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 3 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy