Praha - "Byznys je byznys a filantropie je filantropie," řekl v roce 2001 Peterovi Thumovi skeptický poradce. "Váš projekt nemůže fungovat."
Peter Thum si ale věřil. Hodlal založit značku balené vody, která svým designem osloví konzumenty, milující pěkné věci, a zároveň jsou ochotni přijímat poselství: ve světě žijí milióny lidí bez přístupu ke zdravotně nezávadné vodě. Tak vznikla Ethos Water.
Petr Thum zavázal sám sebe dávat celých 50 % zisku na vodní projekty v Africe, Indii a dalších místech světa. Říkal tomu "social purpose venture" a zákazníci to věděli.
"Na rozdíl od onoho investičního poradce, který projekt vůbec nepochopil," říká sociální podnikatel Thum. Potkali jsme se na říjnovém Fóru 2000 na pražském Žofíně, kam byl pozván do jednoho z panelů.
"Smyslem Ethos Water byla distribuce hodnot, a nikoli zisku. Chtěli jsme v myslích Američanů vzbudit zájem o skutečnost, že celosvětová krize vodních zdrojů je důležité téma - a to způsobem, který je nebude bolet. Je to takový americký styl. Abyste lidi na něco upozornil, musíte kolem oné ideje nejdřív vytvořit fungující byznys."
Starbucks dal distribuci jinou dimenzi
Začátky nebyly jednoduché, ale Ethos Water nakonec porušila obvyklé pravidlo. Byť byla charitativní organizací, stala se výdělečnou. V roce 2005 koupila Ethos Water společnost Starbucks a Peter Thum se stal na tři roky jejím vicepresidentem.
"Starbucks nám dal jinou dimenzi distribuce, než jaké jsme byli sami schopni," říká Thum. S tím, jak jeho někdejší koncept funguje, je spokojený.
"I když Ethos Water dnes vlastní velká korporace, značka si u zákazníků udržela své jméno. Nebojím se o ni. Kdyby Starbucks změnil základní smysl Ethos Water, zákazník by přestal produktu důvěřovat a našel by si jiný. Starbucks nabízí vodu s poselstvím.
Ethos Water vydělala od svého založení až do současnosti na humanitární programy spojené s pitnou vodou více než 6 milionů dolarů. Tyto projekty přímo ovlivnily život 420 tisíc lidí.
Zpočátku projekt prodělával desetitsíce dolarů
"Snažil jsem se navštívit většinu projektů osobně," říká Peter Thum. "Viděl jsem čtrnáct programů v devíti zemích a vždycky mi to dávalo sílu. Na počátku jsem do Ethos Water cpal desetitisíce dolarů z vlastních úspor a více než rok si nedal žádnou výplatu. Když to vzdám, říkal jsem si, lidé si řeknou, že jsem to nakonec stejně dělat jen kvůli živobytí. Zdiskreditoval bych tím nejen misi Ethos Water, ale možná i dalších, podobných projektů."
Sílu potřeboval Peter Thum například v dobách, kdy se jeho sociálnímu podniku ekonomicky již dařilo. Americká média začala kritizovat koncept Ethos Water od základu: "Je etické prodávat normální vodu, když teče z kohoutku," ptala se.
Ale Thum i Ethos Water kritiku ustáli. "Mimo jiné proto, že se značka nepřetvařuje: všichni vědí, že to, co Ethos Water nabízí, je cosi esoterického. Vlastně to není především voda v láhvi, ale emocionální produkt."
Ochotu filantropů obdárovávat v krizi narušuje strach o vlastní bezpečí
Pokud se týká sociálního podnikání a filantropie obecně, Peter Thum není překvapen post krizovým snížením objemů darovaných peněz. "Když se podíváte na americkou ekonomiku," říká, "zjistíte, že filantropie v ní představuje pouhé 2,2 % HDP. Přitom americký národ je nejvíce filantropickým národem planety!"
I sebemenší snížení jmění jednotlivců změnilo podle Petera Thuma psychologii lidí. "Někdo, kdo měl před krizí více než miliardu dolarů a teď má jen sedm set miliónů, je podle nás pořád hodně bohatý; ale dotyčný si to nemyslí, v jeho duši hlodá strach, že už není miliardářem - a stal se chudým.
Toto vědomí ovlivňuje nejen investiční strategie, ale také ochotu poskytovat dary neziskovým projektům. Filantropie má hodně co dělat s pocitem osobního bezpečí."
Po odchodu ze Starbucks založil Petr Thum neziskovou organizaci, která podporuje projekty na zabezpečení pitné vody v Keni. Utrácí v ní své vlastní peníze. Tak jako kdysi…
Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR Fórum - webového magazínu Byznys a společnost.
Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.
