Firmy v Česku nabídkou zkrácených úvazků zrovna příliš neoplývají. Odhaduje se, že kratší pracovní dobu než 40 hodin týdně má zhruba šest procent zaměstnanců. Přitom průměr Evropské unie je kolem 30 procent. Zájem Čechů o kratší úvazek přitom roste. Mohou tak práci lépe spojit s péčí o malé děti či nemocné příbuzné, se studiem, případně se zdravotním omezením.
Na vládu nyní míří dlouho očekávaný návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který má kratší úvazky firmám zvýhodnit a motivovat k jejich většímu využívání. A to tak, že zaměstnavatelé dostanou slevu na pojistné na sociální zabezpečení za zaměstnance 5 procent z úhrnu vyměřovacích základů. V současnosti odvádějí 24,8 procenta.
Dodejme, že vedle toho platí zaměstnavatelé ještě devět procent z hrubé mzdy na zdravotní pojištění, to však návrh měnit nebude.
Snížení sociálního pojistného má však pro firmy podmínky. Platí pro úvazky v rozsahu 8 až 32 hodin týdně, a to jen pro určité skupiny pracovníků:
- Pro osoby starší 55 nebo 60 let
- Rodiče dětí do 9 let věku
- Osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci jiné osoby
- Osoby studující na střední škole nebo vysoké škole
- Osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce
- Osoby, které podstupují rekvalifikaci
- Snížit pojistné má nový zákon také u osob mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku. MPSV je totiž přesvědčeno, že zaměstnávání mladých lidí je nutné podpořit obecně. Čím dříve po škole vstoupí na trh, tím dříve získají odborné a praktické zkušenosti.
Návrh obsahuje ještě jedno omezení - snížené pojistné se bude odvádět pouze u úvazků s vyměřovacím základem do 1,5násobku průměrné mzdy. Takže lépe placené pozice o finanční výhodu přijdou.
"Návrh zákona má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť sníží odvody zaměstnavatelů u specifických skupin zaměstnanců, čímž jim ponechá prostředky v odhadované výši 1,9 až 3,2 miliardy korun. Na druhou stranu zvýší administrativní zátěž na straně zaměstnavatelů spojenou s prováděním této slevy a u některých zaměstnavatelů se zvýší též výdaje na technické zajištění," uvádí v návrhu MPSV.
Zrušte limit u výdělku, žádá komora
Právě větší administrativní zátěž a limit u výše mzdy kritizuje Hospodářská komora. "Zpřístupnění zkrácených úvazků může na trh práce dostat zranitelné, avšak ekonomicky aktivní skupiny obyvatel, kterým okolnosti nedovolí pracovat ve standardní pracovní době. Požadujeme ale, aby sleva nebyla vázána na 1,5násobek průměrné mzdy platné pro kalendářní měsíc. Tato vazba není odpovídající cíli návrhu, tedy podpoře slaďování pracovního a rodinného života, který by měl směřovat ke všem znevýhodněným osobám a podpořit tak jejich zaměstnávání bez vazby na příjem," říká mluvčí komory Miroslav Diro.
Připomíná, že zaměstnavatelům vzniknou bez ohledu na dosahovanou výši mzdy další administrativní náklady spojené s novou evidencí a výkaznictvím, také další náklady spojené s vyplácením benefitů a náklady na technické a jiné vybavení zaměstnanců. "Nedává proto smysl slevu na pojistném vázat na výši mzdy," tvrdí mluvčí.
Komora také připomíná, že v minulosti vláda slibovala podpořit zkrácené úvazky slevou na pojistných odvodech, tedy nikoli pouze slevou na pojistném na sociální zabezpečení, ale i na zdravotním. "Vláda rovněž dlouhodobě tvrdí, že práce se musí vyplatit a pracovat musí být výhodnější než pasivní pobírání sociálních dávek. Proto je namístě snížit veškeré pojistné odvody," míní Diro.
Co zaměstnavatelé ušetří na odvodech, o to stát přijde. Ztrátu 1,9 až 3,2 miliardy ročně má však do několika let kompenzovat fakt, že se na trh dostane více zaměstnanců a tím více osob platících pojistné.
"Pokles pojistného bude v horizontu pěti až deseti let kompenzován nárůstem příjmů z pojistného a daní osob nově vstupujících na trh práce i zvýšeným výběrem pojistného a daní z práce žen, jejichž příjmy se zvýší v důsledku dřívějšího návratu na trh práce," píše se v dokumentu mířícím na vládní stůl.
Počet osob, které dodatečně vstoupí na trh práce díky chystané novince, úřad odhaduje na 50 až 80 tisíc.
Dobrý počin, ale chce to i další změny
Odborná veřejnost návrh většinou označuje za dobrý počin, který ale sám o sobě nestačí. "Jde o krok správným směrem, který by mohl pomoci jak určitým skupinám pracovníků, tak i nabídce kratších pracovních úvazků, a pomůže i drobnou úsporou na odvodech zaměstnavatelů. Nicméně se nedomnívám, že půjde o skokové zlepšení na trhu práce a zvýšený nárůst zkrácených úvazků, který by řešil nedostatek kvalifikovaných lidí," míní Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC.
Podobný názor má personalista z ManpowerGroup Jiří Halbrštát. "Podle dat Eurostatu ve využívání částečných úvazků výrazně zaostáváme za západní Evropou. Je nutné si uvědomit, že jde hlavně o celkový přístup k částečným úvazkům a flexibilním formám práce. Je to otázka kultury, nastavení firem a přemýšlení manažerů. Přístup českých manažerů je většinou velmi konzervativní. Drží se zažitých schémat - pevné pracovní doby v kanceláři, a individuální řešení pro lidi, kteří potřebují pracovat jiným způsobem, se málokde řeší," míní Halbrštát.
Navrhovaná daňová úleva je podle něj dobrý začátek. "To, že zvýhodnění by mělo být zaměřené především na osoby, které nemohou pracovat na plný úvazek a jsou na trhu práce znevýhodněné, je určitě prospěšné pro celou společnost. Jde především o maminky s dětmi, zdravotně postižené, starší pracovníky," říká personalista.
Věří, že tato úleva je pouze začátek a hledání další podpory pro znevýhodněné skupiny na trhu práce budou pokračovat.
"Je to komplexní problematika, která zasahuje do více resortů. Například u maminek s dětmi je především v Praze a středních Čechách a v okolí větších měst, kam směřuje migrace obyvatel za prací, velkou překážkou pro návrat do zaměstnání omezená kapacita mateřských škol. Otevřít školku trvá obvykle dva roky a je to pro obce extrémní administrativní zátěž spojená s nutnými povoleními, žádostmi o dotace a náborem zaměstnanců," uvádí jeden z dalších problémů Jiří Halbrštát.
A zmiňuje i další: "Částečné úvazky firmám prodražuje také licenční politika softwarových firem, které často požadují za využívání kancelářských aplikací měsíční poplatky na jednoho zaměstnance bez ohledu na jeho úvazek."
Kratší úvazek jako benefit
Jak uvádí Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group, zájem o zkrácené úvazky ze strany zaměstnanců je čím dál větší. Zaměstnavatelé však na tyto jejich potřebují reagují jen pomalu. A když už kratší úvazky nabídnout, tak nejčastěji k podpoře přetížených zaměstnanců nebo k dosažení lepší flexibility na pracovišti.
"Pro celou řadu společností pak tyto úvazky představují možnost pokrýt dočasné potřeby či momentální výkyvy. Z našeho šetření vyplynulo, že 27 procent firem je využívá k překlenutí času, kdy se nedaří nalézt zaměstnance na plný pracovní úvazek, stejný počet společnosti je využívá, když nechtějí nebo nemohou najmout zaměstnance na plný pracovní úvazek, a 29 procent jimi pokrývá sezonní výkyvy a nepravidelnost," říká Malo.
Podle něj flexibilní pracovní úvazky mohou firmám přinést mnoho výhod, jako například lepší přístup k specializovaným dovednostem a odborným znalostem, zvýšení diverzity na pracovišti nebo lepší předávání a sdílení pracovních zkušeností.
