Překladatelé mají po 50 letech nová pravidla. Nejde je dodržovat, stěžují si na zákon

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
1. 5. 2021 18:03
Po více než 50 letech se soudní tlumočníci a překladatelé dočkali. Mají nový zákon, který lépe odpovídá současné době. Má jen jediný problém - nemohou ho v určitých bodech dodržovat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Evropský parlament

Soudní tlumočníci a překladatelé dělají spoustu věcí - chodí na policejní výslechy cizinců, účastní se soudních jednání, tlumočí třeba na svatbě, kde jedním z novomanželů je občan cizí země, uznávají otcovství, překládají diplomy a vysvědčení nebo jsou přítomni na zkouškách v autoškole. Pomáhají s integrací cizinců na český pracovní trh. 

Zákon, podle kterého se ještě do konce loňského roku řídili, pocházel z roku 1967 a neodpovídal realitě. Proto se připravoval nový zákon, jehož účinnost nastala letos v lednu. Upravuje některé důležité body práce v oboru, zároveň předpokládá jeho digitalizaci.

Právě ve využívání nových technologií ale ministerstvo spravedlnosti trochu zaspalo a některé povinnosti tlumočníci a překladatelé nemohou podle nových pravidel vykonávat. 

"Nová pravidla provázejí i po čtyřech měsících, co začala platit, porodní bolesti. Stále nám chybí speciální datová schránka, kterou máme jako soudní tlumočníci a překladatelé využívat. Nedávno se ale alespoň objevila zmínka, že už se chystá," vysvětluje pro Aktuálně.cz soudní tlumočník a překladatel Libor Nenutil.

Druhým problémem je to, že zatím není funkční elektronická evidence úkonů. Doposud museli tlumočníci a překladatelé každou svou práci, na které bylo jejich razítko, evidovat do klasického papírového deníku, případně do excelové tabulky. A jednou za rok přehled posílali na krajský soud. Nyní mají vše zapisovat do elektronického deníku, ten ale zatím neexistuje. 

Systémy se musí propojit, hájí se ministerstvo

"Zdržení je výsledkem souběhu několika faktorů. Již samotný proces zadávacího řízení k zakázce je časově náročný. Navíc musí zohledňovat požadavky nových předpisů a také další podrobné požadavky plynoucí z prováděcích předpisů přijatých teprve koncem roku 2020, tedy nedlouho před datem účinnosti nových předpisů," vysvětluje zdržení tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Doplňuje, že elektronizaci veřejné správy, kam spadají i seznamy znalců a tlumočníků, je potřeba provázat s již fungujícími systémy a to vyžaduje určitý čas. "Propojení zmíněných komponent, které budou sloužit k autentizaci uživatelů informačního systému, navíc vyžaduje součinnost a koordinaci postupu ze strany několika externích dodavatelů," doplňuje Řepka. 

Zřízení datových schránek soudních tlumočníků a překladatelů je podle něj v působnosti ministerstva vnitra. "Novela zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů stanovila pro zřízení těchto profesních datových schránek lhůtu šest měsíců ode dne nabytí účinnosti novely zákona. Ministerstvo vnitra připravuje spuštění datových schránek v zákonem stanovené lhůtě. K 1. květnu 2021 zahájí rozesílání přístupových údajů," slibuje tiskový mluvčí. 

"Zatím to tedy dělám jako v minulosti," říká k nefunkčním bodům zákona Libor Nenutil, který tlumočí a překládá z angličtiny a francouzštiny. Práce má dostatek, přitom soudních tlumočníků a překladatelů, tedy těch, kdo mají úřední razítko, je v Česku kolem tří tisíc. Z toho řada lidí to dělá spíše jako vedlejší činnost ke svému hlavnímu zaměstnání, převážně v menších městech. 

I to by se mohlo díky novému zákonu změnit. "Nově má žadatel na zápis do seznamu soudních tlumočníků a překladatelů po splnění všech podmínek právní nárok a jmenování uděluje ministerstvo spravedlnosti. Dříve tomu tak nebylo, jmenování bylo podmíněno počtem již jmenovaných tlumočníků pro daný jazyk příslušným krajským soudem, pod který žadatel podle svého místa bydliště spadal, i když měl splněné všechny stanovené podmínky," říká Petra Sendlerová, metodička pro překlady a tlumočení z jazykové školy Skřivánek. 

Podle ní by to mohla být motivace pro tlumočníky a překladatele "větších" jazyků - angličtiny, němčiny, francouzštiny, u kterých je obvykle větší počet zájemců než u těch "menších", méně obvyklých. Šanci na jmenování podle starých podmínek měli tím pádem nižší. 

Jak se vlastně mohu stát soudním tlumočníkem či překladatelem? "Potřebujete magisterské vzdělání ideálně v jazykovém oboru, ale není to podmínkou. Dále musíte absolvovat povinné dva semestry práva na právnických fakultách v Praze či Brně a ještě musíte doložit pět let praxe. To platí u velkých jazyků. U vzácnějších jazyků jsou podmínky mírnější, není podmínkou vysokoškolské vzdělání," říká Libor Nenutil. 

Nový zákon také odděluje jazykové profese na tlumočení a překladatelství. "Je to výhoda pro ty, kteří mají větší zkušenosti s jednou z těchto oblastí a té se chtějí věnovat. Někomu vyhovuje více bezprostřední ústní projev a kontakt s lidmi, a proto upřednostňuje výkon tlumočení. Někdo se zase lépe vyjadřuje písemně, je zvyklý výstup více promýšlet a nevadí mu absence osobního kontaktu, a tak je pro něj výhodnější věnovat se pouze překladu. Mělo by to přispět ke zvyšování kvality poskytovaných služeb tím, že se každý soustředí na to, co mu jde lépe. Je ale možné tyto činnosti i kombinovat," doplňuje Petra Sendlerová. 

Odměny se za 50 let významně snížily

Co se s novými pravidly příliš nezměnilo, jsou odměny. Ty jsou stanovené v rozmezí od 300 do 450 korun za hodinu tlumočení či normostranu překladu. "To je cena pro státní správu, tedy když mě osloví soud, potřebuje něco přeložit, tak se aplikuje tato výše odměny. Bohužel to dává široké pole úředníkům, kteří výši odměny stanovují a často zvolí nižší hranici," říká Libor Nenutil, který se tlumočením a překlady živí jako osoba samostatně výdělečně činná.

A tak ví, že z daňového pohledu má odměna od státních institucí ještě jedno minus, než je jen její výše. "Pokud děláte komerční překlad, můžete si uplatnit 60procentní daňový paušál. U soudních překladů jen 40procentní paušál. Nikdo neví proč. Navíc náklady na soudní překlad jsou vyšší," dodává. 

Podle Petry Sendlerové jsou ale odměny za zakázky od soukromých zadavatelů obvykle vyšší. "Většina soudních tlumočníků a překladatelů proto kombinuje soudní a komerční zakázky, ale je pravda, že někteří k tomu vykonávají ještě i jiné zaměstnání. Důvody mohou být různé. Jedním z nich může být to, že pracují ve specifickém oboru a tím si udržují svoji odbornost, která je i pro výkon překladů a tlumočení důležitá," dodává Sendlerová.

Nový zákon jí připadá nedostatečný v otázce dalšího vzdělávání: "Zákon na něj nepamatuje. Tlumočníci a překladatelé se tak musí dovzdělávat samostatně a za své peníze. Umožňují jim to různé profesní organizace, které pro ně pravidelně pořádají vzdělávací akce. Proto i my pro naše dodavatele organizujeme profesní školení, kterými byly například kurz zaměřený na tvůrčí práci s překladem, kurz záludností češtiny, právnický workshop, školení o překládání pro instituce EU nebo školení zaměřené na revize a korektury, abychom náš obor podpořili."

 

Právě se děje

Další zprávy