Za posledních deset let se překladatelský průmysl zdvojnásobil. V minulém roce dosáhl obratu téměř 47 miliard amerických dolarů. Stále větší zájem o překlady potvrzuje i Lukáš Pokorný, obchodní ředitel jazykové agentury Skřivánek.
"Poptávka stále roste. Nejčastěji překládáme odbornou dokumentaci, u které si zadavatelé překladů umí spočítat, že je překlad pomocí externí agentury vyjde levněji a rychleji, než aby tuto práci zajišťovali vlastní zaměstnanci firmy," říká Pokorný.
Doplňuje, že se mění struktura dokumentů k překladu. S lepší jazykovou vybaveností Čechů ubývá překladů každodenní firemní komunikace, e-mailů a dopisů. "Naopak přibývá vysoce odborných a specializovaných překladů, překladů pro nejvyšší management firem, překladů kompletních webových stránek nebo překladů softwaru, jako jsou například mobilní aplikace, hry, antiviry, e-shopy," říká Pokorný.
Zároveň prý roste tlak na rychlost překládání. "Včera bylo pozdě", je mezi překladateli často zmiňovaná věta. Díky stále sofistikovanějším technologiím se překladatelům daří zvládat práci výrazně rychleji a levněji - především u překladů technického a právního charakteru.
U nich už překladatel vlastně jen kontroluje a dolaďuje překlad, který zvládla umělá inteligence. Někdy mu to dá více práce, když jde o text, který by měl být čtivý, někdy jen zkontroluje, zda překlad odpovídá původnímu dokumentu.
Role překladatele je ovšem stále důležitá. Za špatně přeložené dokumenty totiž odpovídá právě on a za chybu platí. Přitom špatně přeložené věta může způsobit škodu i za miliony korun. "Proto by měla být každá jazyková agentura pro tento případ ve svém oboru podnikání pojištěna," říká Pokorný.
S rozmachem moderních technologií v překladatelském byznysu však zároveň stouplo riziko úniku dat. Podle Jiřího Proniuka, vedoucího střediska CAT a DTP jazykové agentury Skřivánek, používají překladatelské agentury překladové nástroje propojené s online databázemi klientů, případně přímo propojeny s jejich systémy, či s dalšími poskytovateli externích řešení. Proto je důležité vědět, zda pracují se zdrojovým kódem na svých zabezpečených serverech, nebo využívají služby veřejného poskytovatele.
"Doporučujeme proto používat zabezpečené prostředí strojového překladu, který může být nasazen na vlastních serverech a v případě potřeby šifrován. To není možné dosáhnout veřejně dostupnými překladači a například u firemních dokumentů to může mít negativní následky," vysvětluje Proniuk.
Některé společnosti proto zakazují svým zaměstnancům veřejně dostupné překladače využívat, případně mají přístup k nim zablokovaný.
"Pokud totiž dojde k úniku citlivých dat skrze veřejně dostupné překladače, pak je následná obrana takřka nemožná. Pečlivým prostudováním obchodních podmínek často zjistíte, že se svých práv vzdáváte. Jedná se i o desítky stran právnických obratů a celkově tak složitého textu, že běžný uživatel jej raději 'odroluje' a potvrdí. Mnohé veřejné weby se spokojí jen s užitím služby bez potvrzení navíc. Často ani není k dispozici samostatný GDPR checkbox, skrze jehož zaškrtnutí souhlasíme s užitím osobních údajů, což je u společností využívající veřejně dostupné překladače problém," varuje Proniuk.
Použitím veřejně dostupných překladačů vlastně jazykové agentury svěřená data klientů poskytují třetí straně. Když o tom majitele dat neinformují, porušují tím někdy i zákon.
"Takoví poskytovatelé jazykových služeb mohu mít v obchodních podmínkách uvedeno, že data klienta budou strojově zpracována. Jde však o tak významný počin, že klient musí být na tento fakt upozorněn zcela konkrétně už při uzavírání smlouvy. Pouhý odkaz na obchodní podmínky je v případě využívání veřejných překladačů totéž jako psát záludnosti malým nečitelným písmem. Proto by si firmy měly předem ověřit, jaký systém strojového překladu agentura využívá," říká Proniuk.
Využívání nezabezpečených překladačů přirovnává například k on-line editorům fotek. "Lidé je používají, aniž by si cokoli zjistili o majiteli webového editoru, dosahu jeho služeb, sdílení dat a především záměru, proč vůbec nabízí takovou službu on-line a zdarma. Vzpomeňme například na nedávno hojně zmiňovanou službu, která modifikovala vzhled osob na fotografii tak, aby vypadaly, že jsou v seniorském věku. Tato služba ale měla pomocí naučení neurální sítě danou osobu porovnat a s určitou jistotou ji na jiných fotografiích identifikovat," připomíná Proniuk.
Jak dodává, bezpečnost něco stojí v každém oboru podnikání. "Levné agentury mohou bezpečí klientských dat zanedbávat, a pokud klientům na jejich zabezpečení záleží, určitě se na nakládání s daty ptají. Počáteční investice do bezpečného softwaru pro strojový překlad by se dala odhadnout řádově na statisíce korun," říká odborník.
