Praha - Dva nové bloky Temelína před rokem 2030 a pokles podílu uhelných zdrojů na pouhých 11 až 21 procent.
Takové jsou poslední návrhy Aktualizované státní energetické koncepce, která stanovuje energetické směřování České republiky na příštích třicet let.
Materiál, který mají deníky Aktuálně.cz a Insider k dispozici, dokončilo ministerstvo průmyslu a obchodu v uplynulých dnech.
Ve čtvrtek 21. listopadu proběhne veřejné projednávání koncepce z hlediska dopadu na životní prostředí (SEA). Do vlády by měla jít spolu se stanoviskem SEA a analýzou ekonomických dopadů na začátku příštího roku.
Spotřeba bude nižší
Oproti původnímu návrhu, kterým se loni v listopadu zabývala ještě Nečasova vláda, představuje nová verze mírně upravené podíly jednotlivých zdrojů na celkovém energetickém mixu České republiky.
Vychází totiž z předpokladu, že tuzemská spotřeba energií nebude růst tak rychle, jak se očekávalo. Bere současně v potaz i dopady energetických úspor.
"Původní předpoklady jak u spotřeby elektřiny, tak u spotřeby tepla, byly původně mírně nadhodnoceny," vysvětluje náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
Čísla spotřeby, ze kterých vychází upravená koncepce, jsou podle materiálů asi o 2,5 procenta nižší než v původním návrhu.
Jádrem bude jádro
Jak už předpokládal původní materiál, tuzemská energetika má být po roce 2040 postavena zejména na jádru. Výroba elektřiny z jaderných zdrojů by se tak měla zvýšit ze současných 33 procent na 49 až 58 procent.
Výroba elektřiny
Z čeho se v Česku vyrábí elektřina nyní
(podíl zdrojů)
Hnědé uhlí - 41,73 %
Jádro - 34,55 %
Černé uhlí - 6,15 %
Voda - 4,8 %
Paroplyn - 4,11 %
Slunce - 2,74 %
Bioplyn - 2,43 %
Biomasa - 1,8 %
Vítr - 0,47 %
K dosažení tohoto podílu mají dopomoci nové dva bloky Jaderné elektrárny Temelín. Uvažuje se také o dalším jaderném zdroji v Dukovanech.
Naopak výrazné utlumení čeká výrobu elektřiny z uhlí. V horizontu asi deseti let Česko (až na jeden příklad přesněji ČEZ) přijde například o uhelnou elektrárnu Dětmarovice, Mělník, Chvaletice nebo část Prunéřova.
Dožije i elektrána Tisová, staré bloky v Ledvicích a řada menších zdrojů.
Výroba elektřiny z uhlí se tak sníží ze současných skoro 60 procent pouze na 11 až 21 procent.
"Do roku 2025 přijde Česká republika vzhledem k uzavírání uhelných zdrojů o 2300 až 2700 megawatt kapacity," upřesňuje Šolc.
Podstatnější součástí energetického mixu bude i zemní plyn. Jeho podíl by se měl v souvislosti s výstavbou paroplynové elektrárny Počerady zvýšit z 8 procent až na 15 procent.
Větší význam mají mít i obnovitelné zdroje, jejichž podíl vzroste ze současných více než 8 procent na 18 až 25 procent.
Prodloužení životnosti Dukovan, nový Temelín
Výpadek uhelných zdrojů bude nutné nahradit. V prvních letech by se o to měly postarat Dukovany. Až o dvacet let by se měla prodloužit jejich životnost.
"Proces na prodloužení životnosti Dukovan by měl být zahájen v roce 2015," říka Šolc s tím, že nejprve by se měla prodloužit životnost jednoho bloku o deset let a poté o dalších deset let životnost druhého bloku. Elektřinu by Dukovany mohly vyrábět až do roku 2035 - 2040.
"Dva bloky Temelína budou určitě potřeba již před rokem 2030," prozrazuje Šolc jeden z milníků Aktualizované státní energetické koncepce.
Materiál připouští také výstavby dalšího bloku Dukovan. Ten by mohl být postaven mezi lety 2035 až 2040.
Věčná otázka: Co s limity?
Vzhledem k tomu, že není doposud schválena Státní surovinová politika, počítá Aktualizovaná státní energetické koncepce se dvěma scénáři. Tedy se zachováním stávajících těžebních limitů i s jejich prolomením.
Podle Šolce z materiálu vyplývá, že se tuzemská energetika obejde i bez uhlí za limity. Uhlí by totiž mělo primárně směřovat na výrobu tepla. Nutná bude ale určitá regulace státu.
"V posledních letech se uhlí čerpalo velmi rychlým tempem. Pokud by toto tempo trvalo, byla by potřeba určitá rezerva," říká Šolc.
Už teď je téměř jisté, že bude muset těžební společnost NWR zavřít důl Paskov na Ostravsku. V horizontu energetické koncepce nelze počítat patrně ani s uhlím z dolu Frenštát.
Naopak Litvínovská uhelná našla ve svých současných ložiscích asi 20 milionů tun uhlí.
Myslíme hlavně na sebe
Nová energetická strategie České republiky už nepředpokládá s výrazným proexportním zaměřením. Koncepce stanovuje energetický mix tak, aby byla země co nejvíce energeticky soběstačná a bezpečná.
Z vlastních zdrojů by tak měla vyrobit i nadále veškerou svou spotřebu. "Samozřejmě bude potřeba zachovat si i jisté energetické rezervy," upozorňuje Šolc.
Ty koncepce ale navrhuje snížit ze současných 25 procent na 10 až 15 procent.
Proč to trvalo tak dlouho?
Jak to, že se koncepce dostává do finále skoro rok poté, co ji vzala na vědomí vláda?
Podle Šolce bylo až v březnu vypsáno výběrové řízení na zpracovatele vlivu koncepce na životní prostředí. Posudky pak byly zpracovány letos v červnu, přičemž materiál byl předán ministerstvu životního prostředí k vydání stanoviska v uplynulých dnech.
Podle očekávání resortu by stanovisko mělo být vydáno do konce roku. V lednu by mohl být materiál postoupen vládě.
Zdali materiál projde, bude ale záležet na tom, zda se do té doby podaří sestavit novou stabilní vládu. Pokud ne, hrozí, že bude koncepce, stejně tak jako předešlé verze, smetena se stolu.
Na této verzi energetické koncepce se pracuje už od roku 2011, je to ovšem první materiál od roku 2004, který vláda projednala. Předchozí verze se nikdy až do vlády nedostaly.
"Poslední předchozí koncepce byla připravena koncem roku 2009, prošla připomínkovým řízením, přechodná Fischerova vláda ji ale již neprojednala," uzavírá Šolc.
Tento text poskytla Aktuálně.cz redakce deníku Insider
