Ke konci července nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce celkem 358 152 volných pracovních míst, což bylo o 2540 víc než v červnu a o 23 869 míst víc než před rokem.

Související

Při propuštění si dejte pozor, co podepisujete. Výše odstupného se může zásadně lišit

Vývoj nezaměstnanosti podle analytiků ovlivňuje rozjezd ekonomiky po uvolňování opatření proti šíření nemoci covid-19.

Zaměstnavatelé v republice mají zájem o pracovníky v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví i v sezonních činnostech, hlavně ve stavebnictví, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství či živočišné a potravinářské výrobě. "V některých regionech už také téměř naplno fungují obory, jako je pohostinství, služby či doprava. Tedy obory, ve kterých došlo v uplynulých měsících ke značným hospodářským ztrátám," poznamenal Úřad práce ČR.

"Obvykle v červenci nezaměstnanost v souladu se sezonním vývojem stagnuje nebo nepatrně vzroste. Letos zůstala na stejné hodnotě jako v červnu. V tomto ročním období je často aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených utlumená. Oživení pracovního trhu se dá očekávat opět v září," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Loni v červenci činil podíl nezaměstnaných 3,8 procenta, předloni byl 2,7 procenta.

Nejnižší nezaměstnanost je v Pardubickém kraji

I letošní první prázdninový měsíc byly patrné regionální rozdíly. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob vykázaly Ústecký a Moravskoslezský kraj, shodně 5,5 procenta, následoval Karlovarský kraj s pětiprocentní nezaměstnaností. Tyto tři regiony postižené útlumem těžby uhlí a s vysokým počtem sociálně vyloučených lokalit měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v červenci loňského roku, což podle Úřadu práce ČR odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci.

Související

Kam všichni zmizeli? Ve službách i ve výrobě chybí lidi, průzkumy vysvětlují proč

Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, a to 2,3 procenta. Meziročně se situace nejvíce změnila v Plzeňském a v Pardubickém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti červenci 2020 poklesl o 0,4 procentního bodu na 2,9 procenta, respektive 2,3 procenta.

Z okresů mělo nejnižší nezaměstnanost Pelhřimovsko a Rychnovsko, konkrétně 1,7 procenta, v okresech Praha-východ, Jičín a Jindřichův Hradec byla o desetinu procentního bodu vyšší. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných vykázal okres Karviná, a to devět procent, následuje Most se 7,1 procenta a Ostrava-město, kde podíl nezaměstnaných činil 6,7 procenta.

Během července se na úřadech práce nově zaevidovalo 31 471 lidí, meziměsíčně o 3008 více, ve srovnání s minulým rokem to bylo o 12 423 uchazečů méně. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4238) a Středočeský kraj (3855), nejméně kraj Karlovarský (923).

Práci hledají hlavně lidé s nizší kvalifikací

Průměrný věk nezaměstnaných byl uplynulý měsíc 43,4 roku, zatímco loni to bylo 42,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění a i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám, konstatoval Úřad práce ČR. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním a s vyučením bez maturity.

Související

Bez práce, s podporou osm tisíc měsíčně. Analýza ukázala, jak se vede nezaměstnaným

V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v červenci hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekávají úřady práce jako každý rok v září.

V červenci zaznamenal Úřad práce ČR také každoročně se opakující příchod části pracovníků ze školství, do evidence se jich přihlásilo 1106, loni ve stejný měsíc 1051. Celkem jich úřad evidoval víc než 4000, minulý červenec méně, přes 3600. Zaměstnavatelé ke konci minulého měsíce nabízeli ve školství celkem 2327 volných pracovních míst.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR:

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v procentech):

Zdroj: Úřad práce ČR