Nezaměstnaní vám doma uklidí a vyžehlí. Plán pro trh práce

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
14. 7. 2014 6:00
Služby pro domácnost fungují úspěšně třeba v Belgii. Právě se řeší, zda jsou vhodné i pro Česko. Mohou přinést tisíce pracovních míst a omezit trh s prací v šedé zóně ekonomiky.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: ISIFA/Thinkstock

Praha – V Česku vzniká plán, jak pomoci dlouhodobě nezaměstnaným a zároveň omezit trh s prací v šedé zóně ekonomiky. Inspiraci čerpá především v Belgii, kde takzvané služby pro domácnost fungují už od roku 2004.

„Do systému služeb pro domácnost se tam zapojilo už 150 tisíc lidí, což představuje 56 tisíc plných úvazků. V Česku můžeme bez problémů během několika let takto vytvořit tisíce až desítky tisíc pracovních míst,“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů, která se snaží projekt do Česka přitáhnout.

Unie nyní pracuje na tom, aby ministerstvo práce a sociálních věcí zadalo studii proveditelnosti, která by zanalyzovala, zda mají služby pro domácnosti potenciál pomoci českému pracovnímu trhu. „Potřebnost vypracování této studie za přímé účasti Úřadu práce ČR, a pro jeho potřeby, v současné době ministerstvo posuzuje,“ říká Petr Sulek, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Mytí oken nebo hlídání dětí

Ministerstvo si už v loňském roce nechalo zpracovat první část studie, která mapovala zahraniční praxi. S Úřadem práce a Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí na něm spolupracovala právě i Unie zaměstnavatelských svazů. Studie podle Sulka ukázala, že v mnoha evropských státech jsou služby pro domácnost vnímány pozitivně a dokáží podpořit vznik nových pracovních míst.

„Jedná se o takové práce, které jsou v podmínkách ČR zpravidla vykonávány na bázi sousedské výpomoci prostřednictvím neformalizovaných vztahů šedé ekonomiky. Vzhledem k relativně dobrým zahraničním zkušenostem zvažuje ministerstvo podporu výkonu služeb pro domácnost i v českých podmínkách,“ dodává Sulek. Klasicky jde například o mytí oken, sekání zahrady, donášku jídel nebo třeba o hlídání dětí či domácích zvířat.

„Před vlastní realizací tohoto konceptu je nutné důkladně posoudit jeho slučitelnost s českým právním řádem a organizací služeb zaměstnanosti. Posoudit je třeba také vlastní poptávku domácností po takovýchto službách a jejich ochotu do konceptu vstupovat. Toto by mělo být součástí studie, bude-li ze strany ministerstva vyhodnocena kladně její potřebnost,“ pokračuje Sulek.

V Belgii na systém nedoplácí

Princip služeb pro domácnosti je takový, že stát na ně poskytne dotaci, aby služby byly pro domácnosti dostupné o něco levněji než na černém trhu, a stejně tak, aby to bylo levnější i pro firmu, která člověka do domácnosti pošle. „Zlegalizuje se tím trh,“ říká Jásek.

Kde na to stát vezme peníze? „Podmínkou ve státech, kde systém služeb pro domácnosti již funguje, je, že člověk, který do systému vstoupí, zároveň vystoupí z evidence úřadu práce. My tedy nechceme, aby stát vzal nové peníze a dotoval nějaké specifické zaměstnávání. Říkáme, aby vzal část peněz, které nyní vyplácí na podporu, a dal je jako dotaci na služby pro domácnost,“ odpovídá Jásek. Zmíněná studie z loňského roku podle Jáska ukázala, že v Belgii systém vychází rozpočtově neutrálně a například ve Finsku a Švédsku jsou služby pro domácnost rozpočtově mírně pozitivní.

Proč by ale člověk měl dobrovolně přejít z podpory do tohoto systému, ve kterém zřejmě nedostane o moc víc než na podpoře? „Samozřejmě že to pro ty lidi musí být výhodné. Určitě by hodinová sazba měla být nad minimální mzdou. Musíme si také uvědomit, že služba by cílila na dlouhodobě nezaměstnané, kteří na dávkách pobírají pár tisíc na krytí životního minima,“ reaguje Jásek.

Systém se podle něj musí vyvinout postupně tak, aby lidé měli jistotu, že při odchodu z evidence úřadu práce lidé v systému služeb pro domácnost získají více peněz. „Dnes, kdybychom ten systém najednou spustili, tak do toho nikdo nepůjde, protože nemáme poptávku ani nabídku. První fáze projektu je tedy naplánována jako přivýdělek k příjmům plynoucím z dávek. Tato první fáze například v Belgii, kde jsou služby pro domácnosti nejrozvinutější, trvala zhruba pět let,“ dodává s tím, že během následujících let se trh v Belgii vyvinul tak, že dnes mají firmy, které zaměstnance do domácností posílají, tolik nabídek, že lidé mohou definitivně odcházet z evidence úřadů práce.

Výplata přes stravenky. Nebo banky?

Lidé v Česku vnímají dlouhodobě nezaměstnané lidi mnohdy negativně. Nemůže tato psychická bariéra celý plán zkazit, budou si takové pracovníky na práci domů objednávat? „Je to jedno z rizik, o kterém víme. Lidé mají předsudky, je to ale tak, že mezi dlouhodobě nezaměstnanými nejsou jen asociální lidé, ale významně jsou zastoupeni například mladí lidé nebo ženy nad 50 let,“ odpovídá Jásek a dodává, že za pracovníky bude zodpovídat firma, která je do domácností vyšle. „Tyto firmy přitom budou muset garantovat nějaký standard a budou za pracovníky zodpovídat,“ pokračuje.

Do systému by v Česku nejspíše byly nejčastěji zapojené agentury práce a úklidové firmy. Dále by musel být nějaký administrátor, prostředník, který zajišťuje oběh poukázek, které si lidi od firem nakupují a následně je dávají pracovníkům zapojených do služeb pro domácnost. „V Belgii to například dělají poukázkové nebo chcete-li stravenkové firmy. Mohou to ale dělat také banky,“ dodává Jásek.

Ten zároveň přiznává, že Unie zaměstnavatelských svazů, která zastupuje sektor veřejných služeb, například neziskové organizace, poskytovatele sociálních služeb, penzijní fondy, nemocnice nebo zdravotní pojišťovny, se ve věci angažuje i proto, že někteří její členové (zhruba osm tisíc firem) by byli ti, kdo by také služby pro domácnost organizovali. „Zároveň myslíme na lidi, kteří toho budou moci využít,“ zdůrazňuje, že ale nejde o motiv jediný.

Obavy z domů pro seniory

Možnosti příležitostné práce – jaká by se nabízela v případném pilotním projektu - zkoušely už v letech 2005 a 2006 úřady práce ve Vyškově, Hodoníně a Znojmě. Do projektu se tenkrát zapojilo 164 nezaměstnaných. Pracovali jako pořadatelé při kulturních akcích, naskladňovali zboží, uklízeli či dohlíželi na bezpečnost dětí u škol. Dostávali za to šeky od zaměstnavatelů, úřad práce jim je proplatil. O práci byl tehdy velký zájem.

Když Úřad práce ČR loni prezentoval výsledky první části studie a „nahlas“ uvažoval o možném zavedení služeb pro domácnosti v Česku, ozvali se některé seniorské domovy a pečovatelské služby. Podle ČTK se obávají toho, že by vznik míst pro výpomoc mohl znamenat rušení postů v sociálních službách. V malých obcích navíc prý není jednoduché najít někoho, kdo by služby v domácnosti poskytoval.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Policisté u Uherského Hradiště evakuují několik stovek lidí kvůli možnému nálezu letecké pumy

Policisté v Kunovicích u Uherského Hradiště evakuují několik stovek lidí kvůli možnému nálezu letecké pumy v průmyslovém areálu. Policie o tom informovala na Twitteru. Na místo míří pyrotechnik. Podle dostupných informací se evakuace týká areálu letecké továrny na západním okraji města. Sídlí v něm několik firem.

Koncem září si nález nevybuchlé letecké pumy z druhé světové války vyžádal v Liberci evakuaci asi 5000 lidí. Trvala zhruba šest hodin. Pyrotechnici pumu zajistili a odvezli do bezpečného prostoru k likvidaci.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy