Nepropouštějte, stát vám pomůže. Kurzarbeit dostal zelenou

Petr Kučera Petr Kučera
17. 6. 2015 11:40
Poslanci schválili novelu zákona umožňující takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácenou pracovní dobu. O žádostech firem má rozhodovat vláda.
Foto: Thinkstock

Praha – Firmy, kterým ubude práce pro zaměstnance kvůli hospodářské krizi, přírodní katastrofě nebo třeba ekonomicko-politickým sankcím, budou moci žádat o příspěvek od státu. Novelu zákona o zaměstnanosti, která umožňuje zavedení státní podpory zvané kurzarbeit, dnes schválila Poslanecká sněmovna.

Státní příspěvek na zkrácenou pracovní dobu má zabránit propouštění během dočasného poklesu zakázek. Vychází z německého vzoru.

Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které nemohou zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby.  Zaměstnanci by pak dostávali 70 procent své průměrné mzdy, přičemž 50 procent by platil zaměstnavatel a 20 procent stát.

Vláda poskytne příspěvek maximálně na půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Zaměstnavatel by k žádosti o příspěvek přikládal mimo jiné podrobný popis důvodů, na jejichž základě žádá o příspěvek, včetně popisu opatření, která již
k řešení situace zavedl, zejména opatření v oblasti pracovní doby, využití konta
pracovní doby nebo čerpání dovolené. Dále má uvést počet pracovníků, výhled překonání krizové situace a doložit dohodu s odbory o výši náhrady mzdy.

V dohodě s úřadem práce by se firma musela zavázat, že zaměstnance nepropustí. Pokud by dohodu porušila, nebude moci po tři roky dostat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program ani na kurzarbeit.

Druhý pokus

Proti zavedení kurzarbeitu bylo 33 poslanců opozičních TOP 09 a Starostů a ODS. Obávají se deformace trhu, případného zneužívání institutu a jeho rozpočtových dopadů a otevření prostoru pro možnou korupci.

Kurzarbeit zavedla už od září roku 2012 i vláda vedená Petrem Nečasem (ODS). Zájem firem byl ale výrazně nižší, než kabinet očekával. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali, že kritéria jsou příliš přísná.

"Nový" kurzarbeit měl mít jednodušší podmínky. Úřady práce by "sbíraly" žádosti zaměstnavatelů poté, co nařízení vlády vyhlásí krizovou situaci. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale nakonec prosadil, aby každou jednotlivou žádost pak schvalovala vláda. Tuto úpravu také dnes přijali poslanci.

Německý vzor

Během ekonomické krize byl kurzarbeit zaveden v Německu, kde se osvědčil. "Od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 procenta, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o tři procenta, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento. Ve většině zemí přinesla ekonomická krize velký nárůst nezaměstnanosti, v Německu však i díky kurzarbeitu nikoliv," shrnuje německou zkušenost Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Také česká vláda nyní čeká, že státní pomoc firmám bude výhodnější, než pokud by stát musel propuštěným lidem platit podporu v nezaměstnanosti či další dávky.

Proč předchozí verze kurzarbeitu, s níž přišla od září 2012 Nečasova vláda, neuspěla? „Podmínky pro vstup do programu bylo poměrně obtížné splnit. Jednalo se například o prokazování poklesu tržeb o alespoň 20 procent za celou společnost. Pokud tedy v rámci zaměstnavatele působily jak závody, u nichž došlo ke značnému poklesu zakázek, tak závody, kde k poklesu zakázek nedošlo, mohlo se stát, že tato podmínka nebyla splněna a nebylo možné čerpat prostředky ani u zaměstnanců těch závodů, kde by podmínka splněna byla, pokud se posuzovala samostatně,“ vysvětluje Ivanco.

Kurzarbeit je vylepšenou, ale současně přísnější variantou takzvané částečné nezaměstnanosti, kterou lze obecně využívat podle zákoníku práce. Obecně platí, že když firma nedokáže přidělit zaměstnanci práci na celou pracovní dobu, protože nemá odbyt pro výrobky nebo služby, může mu místo propouštění snížit mzdu na minimálně 60 procent. Při této částečné nezaměstnanosti ale nedostává příspěvek od státu.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Policista, který zabil George Floyda, bude obviněn z vraždy druhého stupně

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění bělošského policisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Vznesena budou obvinění také proti třem dalším policistům, kteří byli na místě a kteří po incidentu dostali výpověď. Informoval o tom dnes americký list Star Tribune.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.

Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní ho prokurátor podle tisku chce obvinit z vraždy druhého stupně, za kterou by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Sněmovna se zatím nedistancovala od slov Vojtěcha Filipa k legiím

Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za "zločinné". Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.

"Žádný výrok, který by poškodil dobré jméno československých legií, jsem neřekl. Řekl jsem, že v České republice existují lidé, kteří mají různý názor na československé legie," hájil se Filip.

Zdroj: ČTK
Další zprávy