Nepropouštějte, stát vám pomůže. Kurzarbeit dostal zelenou

Petr Kučera Petr Kučera
17. 6. 2015 11:40
Poslanci schválili novelu zákona umožňující takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácenou pracovní dobu. O žádostech firem má rozhodovat vláda.
Foto: Thinkstock

Praha – Firmy, kterým ubude práce pro zaměstnance kvůli hospodářské krizi, přírodní katastrofě nebo třeba ekonomicko-politickým sankcím, budou moci žádat o příspěvek od státu. Novelu zákona o zaměstnanosti, která umožňuje zavedení státní podpory zvané kurzarbeit, dnes schválila Poslanecká sněmovna.

Státní příspěvek na zkrácenou pracovní dobu má zabránit propouštění během dočasného poklesu zakázek. Vychází z německého vzoru.

Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které nemohou zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby.  Zaměstnanci by pak dostávali 70 procent své průměrné mzdy, přičemž 50 procent by platil zaměstnavatel a 20 procent stát.

Vláda poskytne příspěvek maximálně na půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Zaměstnavatel by k žádosti o příspěvek přikládal mimo jiné podrobný popis důvodů, na jejichž základě žádá o příspěvek, včetně popisu opatření, která již
k řešení situace zavedl, zejména opatření v oblasti pracovní doby, využití konta
pracovní doby nebo čerpání dovolené. Dále má uvést počet pracovníků, výhled překonání krizové situace a doložit dohodu s odbory o výši náhrady mzdy.

V dohodě s úřadem práce by se firma musela zavázat, že zaměstnance nepropustí. Pokud by dohodu porušila, nebude moci po tři roky dostat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program ani na kurzarbeit.

Druhý pokus

Proti zavedení kurzarbeitu bylo 33 poslanců opozičních TOP 09 a Starostů a ODS. Obávají se deformace trhu, případného zneužívání institutu a jeho rozpočtových dopadů a otevření prostoru pro možnou korupci.

Kurzarbeit zavedla už od září roku 2012 i vláda vedená Petrem Nečasem (ODS). Zájem firem byl ale výrazně nižší, než kabinet očekával. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali, že kritéria jsou příliš přísná.

"Nový" kurzarbeit měl mít jednodušší podmínky. Úřady práce by "sbíraly" žádosti zaměstnavatelů poté, co nařízení vlády vyhlásí krizovou situaci. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale nakonec prosadil, aby každou jednotlivou žádost pak schvalovala vláda. Tuto úpravu také dnes přijali poslanci.

Německý vzor

Během ekonomické krize byl kurzarbeit zaveden v Německu, kde se osvědčil. "Od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 procenta, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o tři procenta, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento. Ve většině zemí přinesla ekonomická krize velký nárůst nezaměstnanosti, v Německu však i díky kurzarbeitu nikoliv," shrnuje německou zkušenost Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Také česká vláda nyní čeká, že státní pomoc firmám bude výhodnější, než pokud by stát musel propuštěným lidem platit podporu v nezaměstnanosti či další dávky.

Proč předchozí verze kurzarbeitu, s níž přišla od září 2012 Nečasova vláda, neuspěla? „Podmínky pro vstup do programu bylo poměrně obtížné splnit. Jednalo se například o prokazování poklesu tržeb o alespoň 20 procent za celou společnost. Pokud tedy v rámci zaměstnavatele působily jak závody, u nichž došlo ke značnému poklesu zakázek, tak závody, kde k poklesu zakázek nedošlo, mohlo se stát, že tato podmínka nebyla splněna a nebylo možné čerpat prostředky ani u zaměstnanců těch závodů, kde by podmínka splněna byla, pokud se posuzovala samostatně,“ vysvětluje Ivanco.

Kurzarbeit je vylepšenou, ale současně přísnější variantou takzvané částečné nezaměstnanosti, kterou lze obecně využívat podle zákoníku práce. Obecně platí, že když firma nedokáže přidělit zaměstnanci práci na celou pracovní dobu, protože nemá odbyt pro výrobky nebo služby, může mu místo propouštění snížit mzdu na minimálně 60 procent. Při této částečné nezaměstnanosti ale nedostává příspěvek od státu.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Lazio vyhrálo pojedenácté v řadě a ztrácí tři body na Juventus

Fotbalisté Lazia Řím zdolali ve 20. kole italské ligy 5:1 Sampdorii Janov, za kterou odehrál první poločas český záložník Jakub Jankto. Třikrát se prosadil kanonýr Ciro Immobile. Díky jedenácté výhře za sebou ztrácí Lazio z třetí pozice bod na druhý Inter Milán a tři body na vedoucí Juventus Turín.

Lazio rozhodlo o vítězství za 20 minut, kdy třikrát skórovalo. Nejprve se trefil Felipe Caicedo a poté dvakrát Immobile. Po přestávce upravili skóre Bastos a znovu Immobile, který druhým gólem z penalty završil hattrick. Italský reprezentant je s 23 trefami nejlepším střelcem Serie A. Za hosty snížil Karol Linetty. Od 74. minuty dohrávali bez vyloučeného Juliana Chabota.

Sampdoria nenavázala na výhru 5:1 nad Brescií z minulého kola a je šestnáctá.

Fiorentina vyhrála v Neapoli 2:0 a bodově se na svého soupeře dotáhla. Pod druhý ligový triumf "Fialek" za sebou se podepsali Federico Chiesa a Dušan Vlahovič. Neapol prohrála v lize potřetí v řadě a od prosincového nástupu trenéra Gennara Gattusa nebodovala ve čtyřech z pěti utkání Serie A.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Ministr zahraničí KLDR přišel o svůj post, tvrdí americký portál

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho přišel o svůj post. Oznámil to americký portál NK News, který se specializuje na informace z KLDR. Pokud se zpráva potvrdí, půjde podle serveru o významnou změnu, která může mít nemalý vliv na severokorejskou diplomacii.

NK News se odvolává na své zdroje v Pchjongjangu, které uvedly, že dosavadního ministra by měl vystřídat Ri Son-kwon, někdejší šéf Výboru pro mírové sjednocení vlasti (CPRK). Tento diplomat byl mimo jiné vedoucím severokorejské delegace při klíčových jednáních mezi KLDR a Jižní Koreou na začátku roku 2018.

Ri Jong-ho působil ve funkci šéfa severokorejské diplomacie od roku 2016, zahraniční politikou se podle amerického serveru zabývá 38 let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy