Praha - Nejvzdělanějším městem Evropské unie je Londýn. V některých částech britské metropole mají vysokoškolský titul nebo srovnatelné vyšší odborné vzdělání více než dvě ze tří dospělých osob v produktivním věku. Ukazuje to srovnání 317 unijních regionů NUTS 2, které zveřejnil Eurostat.
Výsledky analýzy potvrzují, že nejvíce vysokoškoláků po dokončení studia míří do velkoměst s vysokou hustotou osídlení - tedy pokud v nich už předtím nežili. V těchto městech mají absolventi větší šanci při hledání kvalifikovaných pracovních míst. Právě Londýn, největší město EU se zhruba osmi a půl miliony obyvatel má proto největší koncentraci vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Největším podílem - téměř 70 procent - se může pochlubit region Vnitřní Londýn – Západ, který zahrnuje oblasti jako City, Westminster či Kensington a Chelsea.
Překvapující je ale obrovský rozdíl mezi Londýnem a dalšími evropskými metropolemi. Nejbližším rivalem Londýna jsou malá belgická provincie Valonský Brabant (54,1 procenta) a norské Oslo (53,5 procenta).
Z velkých měst následují Helsinky (51,3 procenta), Curych (50,4 procenta) či Stockholm (48,7 procenta). Koncentrace vysokoškoláků v Paříži se pak drží na úrovni zhruba 46 procent.
BBC pak jako další možné důvody výlučného postavení Londýna uvádí kvalitní vysokoškolský systém s lepším nastavením, než je tomu v jiných evropských zemích, a pozici Londýna jako masivního sociálního, ekonomického a profesionálního centra pro celý kontinent.
Podíl absolventů v rámci populace ve věku 25-64 let:
| Region NUTS 2 | Podíl absolventů |
| 1. Vnitřní Londýn – Západ | 69,7 % |
| 2. Vnitřní Londýn – Východ | 58,3 % |
| 3. Vnější Londýn – Jih | 55,2 % |
| 4. Valonský Brabant, Belgie | 54,1 % |
| 5. Oslo | 53,5 % |
| 6. Vnější Londýn - Západ a Severozápad | 53,2 % |
| 9. Helsinky | 51,3 % |
| 11. Curych | 50,4 % |
| 12. Stockholm | 48,7 % |
| 15. Madridské autonomní společenství | 46,9 % |
| 18. Île-de-France (Paříž), Francie | 46,3 % |
| 20. Jižní a východní Irsko | 44,9 % |
| 27. Bruselský region | 43,4 % |
| 36. Lucemburk | 41,1 % |
| 41. Kypr | 40,6 % |
| 42. Praha | 40,5 % |
| 51. Vídeň | 39,3 % |
| 63. Mazovsko (Varšava) | 37,7 % |
| 67. Bratislavský kraj | 37,5 % |
| 78. Berlín, Německo | 36,6 % |
| 81. Kent, Velká Británie | 36,3 % |
| 152. Andalusie, Španělsko | 28,3 % |
| 209. Picardie, Francie | 24,1 % |
| 215. Sasko-Anhaltsko, Německo | 23,4 % |
| 216. Lazio, Itálie | 23,3 % |
| 301. Apulie, Itálie | 13,3 % |
| 303. Sicílie, Itálie | 13,2 % |
| 307. Munténie - Jih, Rumunsko | 12,8 % |
| 315. Mardin, Batman, Sirnak, Siirt; Turecko | 9,4 % |
| 316. Sanliurfa, Diyarbakir; Turecko | 8,1 % |
| 317. Van, Mus, Bitlis, Hakkari; Turecko | 7,1 % |
Zdroj: Eurostat
Z porovnání nevyšla špatně ani Praha, která se s podílem 40,5 procenta umístila na 42. příčce z 317 regionů. Jedná se o nejlepší umístění v rámci střední a východní Evropy.
S tímto výsledkem může Praha konkurovat i sousednímu Německu a Rakousku a mnoha oblastem západní Evropy. Pro představu – Berlín má 36,6 procenta, Vídeň 39,3 procenta, Bratislavský kraj 37,5 procenta a Mazovsko, kde leží Varšava, 37,7 procenta.
Podíl vzdělaných lidí roste v tuzemsku kontinuálně od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Od té doby stoupl počet vysokoškolsky vzdělaných lidí stoupl v Praze a okolí o téměř 14 procentních bodů. Nárůst okolo deseti procentních bodů zaznamenaly skoro všechny české regiony.
Podíl absolventů v rámci populace ve věku 25-64 let v ČR:
| Region | 2004 | 2010 | 2015 |
| Praha | 26,6 % | 34,7 % | 40,5 % |
| Střední Čechy | 9,9 % | 15,3 % | 21,6 % |
| Jihozápad | 11,2 % | 14 % | 18,7 % |
| Severozápad | 6,8 % | 9 % | 13,4 % |
| Severovýchod | 9,4 % | 13,5 % | 18,2 % |
| Jihovýchod | 13,6 % | 17,6 % | 24,3 % |
| Střední Morava | 11 | 13,6 % | 20,1 % |
| Moravskoslezsko | 9,9 | 15,4 % | 18,8 % |
Zdroj: Eurostat
Na spodních příčkách žebříčku se umístily oblasti v Rumunsku, Turecku a jižní Itálii, kde podíl absolventů obvykle činí 15 procent i méně.
Výsledky analýzy Eurostatu poukazují i na další skutečnost: Výrazně se prohlubuje rozdíl mezi velkoměstskými, městskými a venkovskými oblastmi. Existuje stále více oblastí, které se budou potýkat s přebytkem nebo naopak nedostatkem vysokoškolsky vzdělaných lidí.
BBC si rovněž všímá rozdílů mezi jednotlivými evropskými regiony i jednotlivými zeměmi a klade otázku: Budou moci tyto stále více rozdílné ekonomiky v budoucnu vůbec koexistovat?
