Praha - Kolem 68 milionů litrů mléka nyní přebývá v Česku, v celé Evropské unii je to podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a národních statistik 1,3 miliardy litrů. Mlékaři řeší otřepanou nerudovskou otázku: kam s ním?
Kde se ho tolik vzalo? Část evropských zemědělců zvedala už v roce 2014 produkci svých krav, protože na trhu byly příznivé ceny. Další dojicí vlna pak propukla letos na jaře, kdy Evropská unie zrušila limity pro jednotlivé státy. O deset procent tak zvedli dojivost Irové, zhruba o pět procent Belgičané či Nizozemci.
"Současný rok je pro mlékaře zkrátka naprosto nepodařený," hodnotí Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Přitom velké české mlékárny závisejí mnohdy až z poloviny na exportu. Vývoz srazilo také ruské embargo na dovoz unijních potravin.
"Spoléhalo se hlavně na Čínu jakožto nejvýznamnějšího dovozce mléka. Jenže prožívá recesi a už nebere tolik mléčných produktů," říká Kopáček. Na dodávkách do Číny se loni dohodly třeba Mlékárny Hlinsko ze skupiny Agrofert. Jenže i největším zahraničním dodavatelům pak za jediný rok klesl počet zakázek do Číny až o desítky procent.
Pokles poptávky se projevuje nízkou cenou mléka. V Česku se vykupuje kolem sedmi korun za litr, což je o tři koruny méně než na začátku roku 2014. Cena krabicového mléka v obchodech klesla od letošního dubna zhruba o 15 procent na průměrných 16 korun za litr, uvádí Svaz obchodu. V akci se dá nyní sehnat i kolem deseti korun.
Českým a unijním farmářům i zpracovatelům slibují vlády podporu. Mlékaři mezitím tekutinu zpracovávají do sušené podoby a do různých sýrů, které se dají skladovat. V některých státech EU zaplatí třeba právě náklady spojené se skladováním nadbytečných výrobků.
Český ministr zemědělství Marian Jurečka tento týden slíbil, že firmy z oboru dosáhnou až na stamiliony korun podpory jak z tuzemských, tak z unijních peněz. Až tři tisíce eur za rok může farmář čerpat za to, že "zkvalitní" mléko, aby mělo lepší parametry, pokud jde třeba o obsah bílkovin. To by mělo zvýšit jeho konkurenceschopnost vůči západním mlékům a také jeho výkupní cenu – minimálně o několik eurocentů.
O peníze mohou žádat i mlékárny. Například pokud zpracují alespoň 60 procent zmíněného "kvalitnějšího" mléka, mohou čerpat podporu na marketing.
Krach farem se zatím neočekává. Například na Novém Zélandu ale už farmáři omezují stáda; banky jim nechtějí kvůli mléčné kalamitě půjčovat peníze.
