Letiště na jihu německé metropole, s jehož stavbou se začalo před 13 lety, mělo být provozuschopné už v roce 2011, pak o rok později, a pak ještě v několika dalších termínech, z nichž ale žádný nebyl dodržen. V Německu se tak stalo symbolem neschopnosti politiků dotahovat velké stavební projekty.
Chyby ve stavbě a hlavně protipožární ochraně vedly nejen k opakovanému odložení startu provozu, ale také k výraznému zvýšení nákladů, které se podle německých médií vyšplhaly už na více než sedm miliard eur (179 miliard korun). "Jen na údržbu máme náklady zhruba deset milionů eur (255 milionů korun) měsíčně," řekl v květnu zahraničním novinářům v Berlíně Daldrup.
I o nefunkční budovu bylo totiž léta nutné pečovat, o což se včetně ostrahy staralo přes 100 lidí. Jejich úkolem bylo mimo jiné čistit jinak léta nepoužívané toalety nebo kompletně připravené odbavovací přepážky, na které ale dlouho jen sedal prach.
Německá média ohlášený nový termín otevření považují za ambiciózní. Stále je totiž potřeba odstranit řadu nedostatků, zejména v elektroinstalacích a protipožární ochraně. Ještě v květnu bylo takových závad přes 11 500.
Pokud se vše podaří a letiště dostane potřebná úřední povolení, budou příští léto provoz na něm simulovat tisíce dobrovolníků. Poslední říjnový den odtud pak odstartuje první letadlo.
Nové letiště do budoucna nahradí dvojici stávajících berlínských vzdušných přístavů - Tegel a Schönefeld.
