Praha - Odboráři se v Praze chystají na podzim, od kterého si slibují výrazný růst mezd pro zaměstnance ve státních i soukromých firmách. Pomoci ve vyjednávání jim mají i blížící se parlamentní volby.
"V České republice je skutečně levná práce a musí se s tím něco dělat. Byl bych rád, aby ti, co budou zvoleni, na to nezapomněli, jakmile vstoupí do Sněmovní 4, kde sídlí Sněmovna. Je rozdíl mezi prohlášením v programech a reálnými kroky," řekl odborářský předák Josef Středula zhruba patnácti stům svých kolegů. Vyzval je, aby šli k volbám.
Od listopadu už odboráři vyjednali růst mezd o patnáct procent pro učitele a o deset procent pro úředníky. Lékaře a sestry čeká navýšení základního platu o desetinu v lednu.
Podle Středuly, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů, budou podobně ambiciózní i požadavky na růst mezd ve firmách. Odborům nahrává při vyjednávání o mzdách ekonomický růst a nedostatek pracovníků.
"Jsme si vědomi, v jaké situaci se nacházíme. Jsme hrdí zaměstnanci. Není naším cílem firmy likvidovat. Zjistíme si, jak se firmě daří, kolik odvádí na budoucnost, kolik dává matce," uvedl Středula.
Náš požadavek na růst mezd pro rok 2018 je 8-10 %. pic.twitter.com/IN21uhctHz
— ČMKOS (@odbory) September 14, 2017
Skokové zvyšování mezd ale odmítají zástupci firem. "Zvlášť v době, kdy u nás mzdy rostou a situace na trhu práce i ekonomický růst jejich navyšování podporuje, toto jednání vnímám jako předvolební nátlak. Opravdová jednání se totiž odehrávají přímo v podnicích," říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Podobně reaguje i šéf Hospodářské komory. "Nejsem proti třeba i takto rychlému zvyšování mezd. Jen říkám, že firmy pro to nepotřebují takovýto politický a populistický humbuk. A považuji za nepřijatelné čelit administrativním tlakům na zvyšování mezd," uvedl Vladimír Dlouhý. Záleží podle něj na situaci v konkrétní firmě, rozlišovat by se mělo také podle odvětví a regionu.
Podle Českého statistického úřadu průměrná mzda ve druhém čtvrtletí činila 29 346 korun. Meziročně se zvedla o více než sedm procent. Podle Středuly ale na průměrnou mzdu nedosahují dvě třetiny zaměstnanců.
Podle ankety Hospodářské komory mezi zaměstnavateli mzdy letos zvýšilo svým zaměstnancům 75 procent všech podniků. Zaměstnanci si polepšili nejčastěji o pět a více procent. Více než sedmiprocentní nárůst mezd hlásí každá šestá firma v zemi.
V Česku výrazně roste i medián mezd, který dělí populaci podle příjmů na dvě stejně velké poloviny. Nyní dosahuje 24 896 korun, což je meziročně o 8,2 procenta více. Znamená to, že mzdy rychleji rostou lidem s nižšími příjmy.
Za to může i výrazné zvyšování minimální mzdy, které v posledních letech prosadila vláda vedená Bohuslavem Sobotkou. "Musíme poděkovat vládě za systematické navyšování minimální mzdy, která pomáhá vyvažovat rozdíly," říká Středula.
Šéf odborářů žádá, aby se změnil rozdíl v kupní síle obyvatel mezi novými a starými členskými zeměmi EU změnil. "Mzdová železná opona v kupní síle obyvatel je pro nás neakceptovatelná, to musí skončit," vyhlásil Středula před odboráři. Podle něj si za průměrnou mzdu z Německa nebo Francie mohou firmy "nakoupit" tři a půl českého zaměstnance.
"66 procent zaměstnanců nedosahuje průměrného výdělku," demonstruje @JStredula na datech z #ISPV od @treximaCR na meetingu #koneclevneprace pic.twitter.com/A0uYk7VTXf
— Tereza Mynářová (@tereza_hol) September 14, 2017
Středula vyzdvihl dubnovou výstražnou stávku v gumárenské společnosti Mitas. Výsledkem bylo zvýšení mezd o 24 procent. "Pokud si myslíte, že je to jediná cesta, stojíme za vámi," podpořil ostatní odboráře v prosazování co nejtvrdších požadavků Středula.
ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje 29 svazů s celkem 300 000 členů. Zhruba třetina z nich pracuje ve veřejném sektoru, dvě třetiny v soukromém. Před několika lety centrála zahájila kampaň Konec levné práce.
