Výzkum The New Feature of Work také ukázal, že mezi 18:00 až 24:00 vzrostl počet odeslaných zpráv o 52 procent. Tento trend pozoruje i vedoucí projektů datové analýzy (Applied Inteligence) pro oblast střední a východní Evropy společnosti Accenture Petr Lövenhofer.
"Mnohem častěji se mi stává, že dostávám od lidí odpovědi po osmé deváté hodině večer. Řada lidí má na jednu stranu ráda tu (časovou) flexibilitu, že si třeba přes den udělají přestávku, většina z nich ale říká, že takovýhle způsob práce není dlouhodobě udržitelný," uvedl Lövenhofer.
Ten byl jedním z šesti diskutujících panelové diskuze MS Talks: Digitální flexibilita, na které experti hovořili hlavně o připravenosti soukromých firem i státní správy na zavádění nových technologií.
Virtuální akci uspořádal koncem března Microsoft s firmou Accenture. Kromě Lövenhofera na ní promluvil také obchodní a marketingový ředitel firmy Microsoft pro Českou republiku a Slovensko Ladislav Možný, hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, výkonný ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) z výzkumného pracoviště CERGE-EI Daniel Münich a vedoucí odboru Informatiky Krajského úřadu Jihomoravského kraje Miroslav Vacula.
I Možný zmínil, že různé průzkumy pracovního trhu ukazují, že práce bohužel často expanduje za běžnou pracovní dobu. "Samozřejmě pokud se to děje krátkodobě, tak je to asi normální. Pokud to ale zaměstnanci zažívají den co den - že mezi prací a volným časem přestane být jasná hranice -, tak to podstatně zvyšuje zátěž zaměstnanců," řekl.
Výzkum The New Feature of Work, který zpracovala firma Microsoft, se také respondentů ptal na změnu v produktivitě práce, 32 procent z nich odpovědělo, že jsou na tom podobně jako před koronavirem, stejné množství osob se ale cítí méně výkonně. Mnozí lidé pak také přeskakují obědovou pauzu.
Jako benefity práce z domova vyzdvihli respondenti například větší samostatnost, žádné dojíždění nebo přívětivé prostředí. Negativa naopak vidí v horším vybavení (například internetové připojení), kratších pracovních pauzách nebo nedorozumění v komunikaci.
Lidé a změny v produktivitě práce
Je na tom podobně jako dříve | 32 % |
Cítí se méně produktivně | 32 % |
Má pocit, že je produktivnější | 22 % |
Má pocit, že je značně produktivnější | 8 % |
Cítí se značně méně produktivně | 6 % |
Zdroj: Průzkum The New Feature of Work
Pandemie jako velká výzva
Hosté panelové diskuze debatovali také o digitalizaci. Tu uspíšila koronavirová pandemie, kdy se řada aktivit musela ze dne na den přesunout do on-line prostoru. Odborníci se shodli, že Česko by mělo přesunout pozornost od montoven k Průmyslu 4.0 a české firmy naučit své zaměstnance, aby se nebáli nových technologií, jejichž zavádění urychlila koronavirová doba.
MS Talks
Pro zhlédnutí celé diskuze pokračujte sem: https://mktoevents.com/Microsoft+Event/243800/157-GQE-382?wt.mc_id=AID3027865_QSG_514975
Koronavirová doba podle Možného změnila chování firem, jejich pracovníků i zákazníků. Nejlepší reakcí na tyto změny je podle něj digitalizace. Lövenhofer ale upozornil, že nestačí, aby firma technologiemi disponovala. Je třeba také investovat do pracovníků, kteří s nimi umí zacházet, a digitalizaci přizpůsobit také chod podniku.
"Ne všechny firmy se zaměřují na tyto tři aspekty - investují třeba do technologií, ale už ne do lidí nebo do změny kultury a organizace," podotkl Lövenhofer.
Také podle Horské přinesla covidová doba z hlediska technologií velké výzvy. "Je to opravdu revoluce," řekla s tím, že pandemie podle ní odhalila ty nejhorší stránky české ekonomiky.
"To, že naše státní správa není dostatečně digitalizovaná, že se preferuje papír před digitální transformací," uvedla Horská ke slabinám, na které podle ní ukázala pandemie.
Život v permanentní změně
'Postindustriální' ekonomiku je tedy podle Horské třeba přetvořit v digitální, čemuž přikyvoval i Münich. Ten uvedl, že Česko musí překonat montovny a obrátit pozornost k takzvanému Průmyslu 4.0, tedy k digitalizaci průmyslové výroby.
Münich navíc míní, že digitalizace je zkrátka jen další etapa vývoje. "V historii jsme měli podobné fenomény - začaly se tisknout noviny, knihy, pak přišly telefony, televize. Pokaždé kolem toho bylo takové zvykací období, kdy se našla spousta negativ i spousta pozitiv," uvedl.
Rozdíl ale vidí v tom, že generace dnešních studentů se bude muset učit novým technologiím neustále, a žít tak v permanentní změně. "To tady v minulosti nikdy nebylo. Někdo se něčím vyučil a dělal to pak celý život. Teď ale budeme muset my sami měnit povahu toho, co umíme," dodal.