Praha – Už 108 573 volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce ke konci letošního září, což je nejvíce od začátku krize v roce 2008. Oproti letošnímu srpnu jich přibylo 4,8 tisíce, oproti loňskému září přes 52 tisíc. Vyplývá to z dnešních údajů Úřadu práce ČR.
Ke konci září evidovaly úřady celkem 441 892 uchazečů o zaměstnání. To je o téměř devět tisíc méně než v srpnu a o 87 tisíc méně než před rokem. Čísla jsou nejnižší od března 2009. Dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání, je nyní zhruba 424 tisíc.
Podíl nezaměstnaných ke konci září klesl na šest procent ze srpnových 6,2 procenta. Před rokem dosahoval 7,3 procenta.
Čtyři uchazeči na jedno místo
Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 4,1 uchazeče, zatímco před rokem to bylo téměř deset. "V době největší krize to dokonce bylo 17,3 uchazeče na volné místo," připomíná analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Nejhorší situace je nyní v okresech Bruntál (17,3 uchazeče na jedno místo), Ústí nad Labem (15,9), Karviná (14), Chomutov (10,9), Most (10,1) a Sokolov (10).
Nejvyšší nezaměstnanost je v okresech Most (11,5 %), Karviná (11,1 %), Ústí nad Labem (10,7 %), Bruntál (10,5 %), Ostrava - město (10,2 %), Chomutov (9,7 %), Děčín (8,5 %) a Sokolov (8,3 %). Nejlépe jsou na tom okresy Praha-východ (2,7 %), Rychnov nad Kněžnou (3 %), Prachatice (3,1 %), Jindřichův Hradec (3,5 %), Písek a Benešov (oba 3,6 %).
Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok 19,6 procenta uchazečů o zaměstnání – celkem 86 419. Loni to sice byla jen 18,3 procenta nezaměstnaných, přesto šlo o 96 745 lidí.
V září podle očekávání stoupl počet nezaměstnaných absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Úřady práce jich evidují 26 593, z toho jen absolventů je 23 089. Na celkové nezaměstnanosti se tato skupina podílí šesti procenty.
Ženy se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí 53 procenty.
Osoby se zdravotním postižením tvoří 13 procent nezaměstnaných.
Dlouhodobě nezaměstnaní – tedy lidé, kteří hledají práci déle než 12 měsíců – tvoří 45 procent uchazečů, celkem jde o 198 955 osob.
O koho je největší zájem?
Zaměstnavatelé měli v září největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, kováře a nástrojáře, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy či obsluhu pojízdných zařízení. Dále hledali řemeslníky a kvalifikované stavební dělníky, kuchaře a prodavače, pracovníky v administrativě, pojišťovnictví, finančnictví, ve zdravotnictví i sociální oblasti, skladníky, číšníky, servírky, šičky, obchodní zástupce, operátory call center nebo uklízeče. „Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory – například svářeč, slévač, soustružník, zámečník, nástrojář, elektrikář, mechanik a opravář strojů, obráběč, řezač plamenem, páječ, seřizovač, obsluha CNC strojů. „Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance,“ dodává Beránková.
V evidenci úřadů práce jsou nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Podle věku převažovali nezaměstnaní nad 50 let (133 210 osob, to je 30,1 procenta z celkového počtu uchazečů). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, pracovníků v oblasti ochrany a ostrahy, řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví nebo kuchařů.
Druhá nejnižší v Evropě
Podle jednotné metodiky Eurostatu (ke konci letošního srpna) zůstává nezaměstnanost v Česku druhá nejnižší v Evropské unii. Nejlépe je na tom Německo (4,5 procenta), Česko má podle této metodiky pětiprocentní nezaměstnanost, následují Malta, Velká Británie, Estonsko a Rakousko.
Naopak nejvyšší nezaměstnanost je podle Eurostatu v Řecku (25,2 procent ke konci června), ve Španělsku (22,2 procenta) a Chorvatsku (15,5 procenta).
