Stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny, je podle Síkely funkční a méně nákladné řešení. Věří, že opatření srazí ceny elektřiny.
Síkela uvedl, že cena plynu vzrostla od června až do tohoto pondělí z 18 eur za jednu megawatthodinu až na zhruba 310 eur za megawatthodinu. Připomněl, že raketové zdražování energií má více důvodů, kromě samotné války na Ukrajině a omezování dodávek plynu z Ruska je to také například špatná situace s jadernými elektrárnami ve Francii. V provozu je kvůli údržbě a technickým problémům jen asi polovina francouzských jaderných reaktorů.
Podle Síkely bude potřeba také vyšší likvidita energetického trhu. Nutné budou podle něj tržní intervence, se kterými mohou přijít státy společně s obchodníky s energiemi. Má to pomoci zamezit nefunkčnosti trhu.
Síkela také uvedl, že Evropská unie je blíž společnému postupu při řešení cen energií, než byla kdy předtím. Síkela doufá v celoevropské řešení, protože jde podle něj o nejlepší a nejlevnější možnost.
Ministr dále řekl, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za megawatthodinu, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun. To je například více, než kolik dá stát na důchody, a desetinásobek toho, co dá na obranu.
Podle ministra průmyslu není stanovení maximálních cen plynu využívaného pro výrobu elektřiny jediným možným řešením. Evropská unie může například otevřít otázku emisních povolenek, které nyní tvoří již významnou část cen elektřiny. Na řadu může přijít také celková regulace cen energií nebo úplné oddělení cen plynu a elektřiny.
Ekologické organizace v pondělí uvedly, že velká většina elektřiny se v Evropě podle ekologů vyrábí daleko levněji, než se prodává, ale cenu na trhu určuje ta nejdražší, tedy plynová, i když je jí malé množství. Jde o takzvanou závěrnou elektrárnu - jedná se o nejdražší elektrárnu v provozu, jejíž provoz se musí prodejní cenou elektřiny pokrýt.
Svaz moderní energetiky možné oddělení ceny elektřiny od cen plynu podporuje. Zároveň ale upozorňuje, že je zapotřebí hledat i další možnosti, které povedou k energetické bezpečnosti. Zkušenosti ze Španělska a Portugalska ukazují, že přes stanovení maximálních cen zemního plynu lze držet nízké ceny elektřiny.
Síkela v pondělí dále uvedl, že na nadcházející topnou sezonu má Česko relativní dostatek plynu. Připomněl ale, že tuzemsko patří k zemím, které jsou na ruském plynu extrémně závislé.
Situaci řeší i Evropská komise. Kvůli prudkému růstu cen připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum to oznámila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala.
"Raketově rostoucí ceny elektřiny dnes odhalují, z různých důvodů, limity současné koncepce našeho trhu s elektřinou," řekla ve Slovinsku šéfka komise. "Elektřina už není schopná naplňovat svůj účel. A proto jako komise pracujeme na krizové intervenci a na strukturální reformě trhu s elektřinou," dodala von der Leyenová.
