Praha - Program na podstatné zrychlení internetu ve venkovských oblastech, na něž má Česko od Evropské komise přiděleno 14 miliard korun, zřejmě skončí blamáží. V první dotační výzvě se mělo z této částky rozdělit celkem 11,5 miliardy mezi poskytovatele internetu, kteří mají rychlé sítě v odlehlých oblastech republiky postavit. Ze stovek tuzemských providerů se ale do úterní uzávěrky žádostí o dotaci téměř nikdo nepřihlásil.
"Žádost podaly celkem tři společnosti, které požadují dotační podporu ve výši desítek milionů korun," řekl on-line deníku Aktuálně.cz bez bližších podrobností František Kotrba, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, jež za internetový program zodpovídá. Podobný nezájem může přitom postihnout i druhou dotační výzvu, kterou úřad vedený Jiřím Havlíčkem (ČSSD) vypíše začátkem příštího roku.
Nastavení nevyhovuje nikomu
Nové rychlé sítě se mají s dotační podporou stavět zvláště tam, kde se to providerům ekonomicky nevyplácí a kde si domácnosti musí dosud vystačit hlavně s pomalým ADSL připojením. Internetový program ale od počátku provázejí potíže a Havlíčkovo ministerstvo jej s tříletým zpožděním spustilo až letos v dubnu. Peníze z něj může MPO rozdělovat do roku 2020. Už nyní je ovšem zřejmé, že se celých 14 miliard korun z programu nestihne vyčerpat, a stát tak zbylou částku bude muset využít pro jiné účely, nebo ji dokonce do Bruselu vrátit.
"Dotační program měl být atraktivní pro malé i větší providery. Nastavené podmínky ale ve finále nevyhovují vůbec nikomu," říká Ondřej Beránek z konzultační firmy eNovation. Na tu se prý obrátily desítky poskytovatelů, kteří měli o peníze původně zájem, a hledali proto pomoc se sestavením dotační žádosti. Ty ale nakonec na ministerstvo průmyslu nikdo z nich neposlal.
Podle Jakuba Rejzka z Výboru nezávislého ICT průmyslu, který hájí zájmy malých providerů, síťařské firmy odradil především způsob, jakým chtělo ministerstvo peníze rozdělovat. Úřad pro dotovanou výstavbu sítí určil celkem 81 oblastí o velikosti menších okresů, přičemž se na každém takovém území mohl o peníze přihlásit jediný poskytovatel. "Oblasti ale byly příliš velké na to, aby menší firmy k dotaci přilákaly," upozorňuje Rejzek, který dodává, že ministerstvo na poslední chvíli také zpřísnilo kritéria hodnocení projektů v neprospěch drobnějších žadatelů.
Firmy si stěžují v Bruselu
Mapa dotovaných oblastí byla navíc dokončena už v roce 2015. Od té doby ale vznikly tisíce nových rychlých sítí. "Dotační program tedy mohl podpořit i síťové přípojky, které by provideři mohli stavět v místech, kde již rychlá internetová infrastruktura funguje," vysvětluje Beránek z eNovation.
Firmy, které do stavby sítí už vložily vlastní stovky milionů korun, by tak byly v nevýhodě oproti těm, jež by na ně získaly peníze od státu. Kvůli tomu už si ostatně na postup ministerstva u Evropské komise stěžuje sdružení lokálních providerů ISP Alliance a vedle něj také společnost Cetin Petra Kellnera, která provozuje největší telekomunikační síť v Česku.
Jejich stížnosti by mohly čerpání internetových miliard načas zastavit a Evropská komise může státu nařídit, aby dotační podmínky přepracoval. "Nikdo z trhu proto nemá jistotu, že když projekt získá, bude mu dotace následně proplacena," uvedl už dříve Rostislav Kocman z ICT Alliance.
Zástupci síťařů na podobná rizika MPO dopisem upozornili už v dubnu. Požadovali zpřesnění dotačních podmínek, aby se zájemci nebáli o podporu žádat. "Ministerstvo ale mnoho z našich doporučení nerespektovalo, a výsledkem tak bohužel je všeobecný nezájem o tento projekt," uvádí Zdeněk Zajíček, prezident ICT unie sdružující technologické firmy.
Ministerstvo průmyslu už v červenci všechny podobné výtky odmítlo. "Vyhlášená dotační výzva je jednoznačná. Úspěšní příjemci se nemusí obávat, že jim peníze nebudou vyplaceny," řekl tehdy mluvčí Kotrba. "V žádném případě nedošlo ani k náhlé změně hodnotících kritérií, která by znevýhodnila menší poskytovatele," podotkl.
Nyní ministerstvo uvádí, že se z nezájmu síťařů o internetové dotace v prvním kole poučilo. "Pracujeme již na přípravě druhé dotační výzvy. Ta by měla být atraktivnější než ta předešlá, a měl by o ni tedy být větší zájem," říká Kotrba, který ovšem neupřesňuje, v čem by měly být nové dotační podmínky lákavější.
"Mluví se o tom, že by o peníze z programu mohly nově žádat také obce a města. Za evropské peníze by postavily vlastní sítě a internet by pak mohly občanům poskytovat zdarma," říká Zajíček z ICT unie. "Takový model by ale mohla Evropská komise označit za nedovolenou veřejnou podporu, a peníze by se tak musely vracet," upozorňuje zástupce síťařů.
Dodává přitom, že další nepodařené kolo rozdělování dotací může internetový program definitivně pohřbít. Provideři musí příslib dotací získat do roku 2020 a peníze jim pak budou zpětně proplaceny do dvou až tří let, kdy současné dotační období končí. Kdo ale výstavbu do takového data nestihne, ten o podporu z eurofondů definitivně přijde.
Program má skluz tři roky
Problém s čerpáním internetových miliard se táhne už od roku 2014. Tehdy Evropská komise Česku přislíbila peníze na nové rychlé sítě, které mají být až desetkrát rychlejší než současné ADSL připojení, jež spousta českých domácností dosud používá. V témže roce vznikla první studie na rozdělení 14 dotačních miliard. Podle drobných poskytovatelů byla ovšem šitá na míru jejich velkým konkurentům, jako je Cetin.
Po kritice se studie upravovala, než se do věci v roce 2015 vložilo ministerstvo vnitra. To se chtělo o rozdělování peněz s ministerstvem průmyslu podělit a část přislíbených miliard vydat na stavbu neveřejné internetové sítě pro stát. Oba úřady se o správu internetových dotací přetahovaly téměř rok, než Evropská komise definitivně rozhodla, že je rozdělí ministerstvo průmyslu.
Podle zástupců síťařů může za kostrbatý internetový program především náměstek Tomáš Novotný, který na MPO zodpovídá za evropské fondy. Řada z nich si přitom práci úřadu jinak chválí v souvislosti s nedávným přijetím zákona, který má snížit byrokratická opatření při budování nových internetových sítí.
