O velké překvapení ve vývoji inflaci podle expertů nejde. Odhady růstu se pro leden k hodnotě 9,9 procenta přibližovaly. Česká národní banka (ČNB) předpovídala 9,4 procent, analytici 9,3 až 9,8 procent.
"Ale zarážející je neustále se zrychlující tempo zdražování," podotýká analytik Citfin Tomáš Volf. "Česká národní banka (ČNB) už delší dobu zvedá sazby a nutno říct, že je zvyšuje poměrně ostrým tempem. Jen těžko bychom na světě hledali centrální banku, která utahuje měnovou politiku tak přísně. Přesto je počínání centrálních bankéřů zatím bez odezvy a ceny dál letí nahoru," dodává analytik.
Růst cen byl v lednu podle ekonom České bankovní asociace Jakuba Seidlera poměrně plošný, výrazně se do něj promítlo zdražení cen energií. "To bylo doposud mírné i z důvodu odpuštění DPH v posledních měsících minulého roku, zatímco v řadě evropských zemích ceny energií akcelerovaly již dvouciferným tempem," uvádí hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 procenta.
U elektřiny došlo meziměsíčně ke zdražení o 38,6 procenta a u plynu o 31,3 procenta. "Zároveň došlo k tradičnímu lednovému přecenění u prodejců i v ostatních kategorií, přičemž vzhledem k rychle rostoucím nákladům a nedostatku pracovní síly mělo tentokrát logicky větší razanci, než bývá běžné," říká analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
V meziročním srovnání pak nadále vede kategorie odívání a obuv (15,9 %), následovaná dopravou (14,6 %) a již zmiňovaným bydlením (14,4 %). "Vzhledem k jeho významné váze ve spotřebním koši pak právě bydlení mělo největší podíl na meziroční inflaci, kam přidalo 3,7 procentního bodu. Růst cen je ovšem plošný napříč spektrem, přičemž jediným oddílem, kde k němu meziročně nedošlo, byly pošty a telekomunikace," doplňuje Hradil.
Ačkoliv je lednový výsledek podle analytiků na české poměry vysoký, vzhledem k aktuální situaci jej lze podle nich paradoxně považovat spíše za důvod k opatrnému optimismu.
"V současném nebývale rozbouřeném inflačním prostředí totiž existovala reálná šance výrazného překvapení směrem nahoru, ke kterému nedošlo. Právě lednová inflace je přitom tradičně určující i pro zbytek roku, jelikož nové ceníky stanovují trend na delší období," dodává Hradil.
Důchodcům se zvýší penze v průměru o tisícovku
Při rychle rostoucí inflaci je na řadě mimořádná valorizace důchodů. Cílem je zachovat kupní sílu penzistů v době prudkého zdražování.
Podmínkou pro mimořádnou valorizaci penzí je, že ceny vzrostou nejméně o pět procent oproti poslednímu měsíci, který byl zohledněn pro lednovou valorizaci. A to bylo v červnu 2021. Po oznámení míry lednové inflace je jasné, že je tato podmínka splněna. Růst cen totiž po přepočtení dosáhl za sledované období 8,2 procenta.
Kolik korun navíc tedy penzisté dostanou a kdy? Podle Michala Hlaváčka, analytika Úřadu národní rozpočtové rady, bude mimořádná valorizace důchodů činit v průměru 1015 korun.
"Tedy průměrný důchod naroste z 16 274 korun na 17 289 korun, tedy o 8,2 procenta. Pro státní rozpočet bude mimořádná valorizace důchodů znamenat dodatečný výdaj ve výši zhruba 20,3 miliardy korun. Tyto dodatečně výdaje nebyly obsaženy v původním návrhu rozpočtu, nicméně nový návrh rozpočtu s těmito dodatečnými náklady již v zásadě počítá," říká pro online deník Aktuálně.cz Hlaváček.
U mimořádné valorizace se zvyšuje pouze procentuální výměra. Takže od průměrné penze, která je nyní 16 274 korun, odečteme základní výměru, která je pro všechny stejná a činí 3 900 korun. Zůstane částka 12 374 korun. Z té je zvýšení 8,2 procenta 1015 korun.
Podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty dostanou lidé informaci o konkrétním zvýšení důchodu patrně ještě v březnu. První vyšší důchody by se podle očekávaného scénáře měly vyplácet v červnu. "Vláda bude zvýšení projednávat na přelomu února a března," dodává Augusta.
Nad průměrem EU
Podle expertů meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent.
Zatímco v předchozích měsících byla inflace v Česku podle metodiky EU spíše průměrná, v lednu se dostala nad průměr celé EU. V lednu totiž harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v ČR stoupl na 8,8 procenta z prosincových 5,4 procenta. Lednový odhad za eurozónu, který se od čísla za celou EU liší zpravidla jen málo, činí přitom 5,1 procenta, připomněli v pondělí čeští statistici. Dodali, že konečná čísla za EU ale ještě nejsou známá.
Představitelé ČSÚ zároveň upozornili, že růst cen energií, který výrazně ovlivňuje v poslední době inflaci, ještě podle informací od dodavatelů v Česku bude pokračovat.
