U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 megawatthodin, původně se navrhovala spotřeba do 630 megawatthodin.
Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny, řekl ve středu po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Ministři ve středu rovněž zrušili takzvaný úsporný tarif na příští rok, což avizovali již dříve.
Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) uvedl, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do kterých spadá například většina lázeňských provozů.
Malé a střední firmy, které mají roční spotřebu plynu od 630 do 4200 megawatthodin, budou moci na tuto spotřebu čerpat zastropování do 80 procent své nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vláda podle něj v návaznosti na rozhodnutí Evropské unie připravuje také opatření pro velké podniky.
Podle Třešňáka se díky takto nastaveným opatřením bude zastropování týkat například také sportovních klubů, které často provozuje veřejná správa, nebo spadají do definice malých či středních podniků. Dodal, že vláda nadále připravuje státního obchodníka s energiemi, který pomůže s nákupem energiím veřejným institucím. Vzniknout by měl ještě letos.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě dodalo, že cenový strop se týká například také vládních institucí, škol, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb nebo provozovatelů městské hromadné dopravy.
Nařízení umožňuje zastropování cen prodloužit i po konci příštího roku. Dodavatelé budou povinni do 30 dnů po vyhlášení cenového stropu upravit zákazníkům zálohy a zaslat jim upravený rozpis záloh.
"Zastropování začne platit automaticky, lidé nebudou muset o nic žádat. Stejně tak tomu je u úsporného tarifu, který pomůže lidem zvládnout vysoké ceny energií před tím, než začne fungovat zastropování," řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Zákazník, který má sjednanou nižší cenu elektřiny či plynu, než je stanovený strop, hradí dodavateli sjednanou cenu podle smlouvy o dodávce nebo sdružených službách dodávky elektřiny či plynu. Stávající smluvní vztah zůstává nedotčen novou regulací - do té doby, dokud sjednaná nižší cena ve smlouvě platí.
Zavádí se také takzvaná kontraktační povinnost, dodavatelé poslední instance budou mít povinnost nabídnout smlouvu na dodávky energií za zastropovanou cenu těm zákazníkům, na které se vztahuje cenový strop a kterým se nedaří uzavřít smlouvy na dodávky energií s jiným dodavatelem. Odběratelům, na které se vztahuje zastropování, budou mít všichni dodavatelé energie povinnost nabídnout maximální cenu, kterou stanovila vláda.
Analytik XTB Jiří Tyleček uvedl, že zastropování je dobrou zprávou. "Většina parametrů již byla známa a k zásadním překvapením nedošlo. Situace je kromě domácností vyřešena také pro malé firmy. Beru jako pozitivní, že se objevil strop na 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vzhledem k rizikům pro státní rozpočet bych však tuto hladinu rád viděl také u domácností," řekl Tyleček.
Upozornil, že problematika stále není vyřešena pro velké firmy. "Přetrvávající nejistota se může negativně promítnout do jejich provozu, a to včetně rizika omezení výroby či propouštění. Za velmi negativní považuji, že vláda stále nerozhodla o dani z mimořádných zisků," dodal.
