Hračkářská velmoc Česko. Lidé si v pandemii chtějí hrát, tuzemské firmy z toho těží

Petr Kain
31. 12. 2020 7:00
Pandemie v lidech, zdá se, probudila hravost. Výrazně roste zejména prodej deskových her - například společnost Dino Toys, známá třeba hrou Dostihy a sázky, jich letos vyrobila meziročně o třetinu více. Úspěch mají také čeští výrobci, kteří sází na nostalgii a vyrábí retro hračky. Řada zejména menších firem ovšem na zlatou vlnu naopak naskočit nedokázala.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Dostihy a sázky, slavná stavebnice Merkur nebo třeba Igráčci. To je jen malý výčet českých hraček, které si získaly renomé nejen doma, ale i po celém světě. Český hračkářský průmysl je v posledních letech na vzestupu. Podle statistik o zahraničním obchodu bylo Česko loni dokonce největším vývozcem hraček v rámci Evropské unie, když jich exportovalo celkem za 55,7 miliardy korun.

Podobně si Česko vede i pokud jde o hodnotu vyvezených hraček na obyvatele − v tomto ohledu je bezmála s 200 eury na druhém místě za Maltou (270 eur) a daleko před třetím Nizozemskem (66 eur). Většina hraček se z Česka vyváží do zemí EU, s hračkami české provenience si ale hrají děti třeba až v USA, Japonsku, Rusku nebo Izraeli.

Jak vyplývá z dva roky staré analýzy UniCredit Bank, Česko je spolu se Slovenskem od rozšíření EU v roce 2004 vůbec nejrychleji rostoucím vývozcem hraček v Evropě. Hodnota exportu tohoto zboží se v obou zemích v porovnání s rokem 2005 zvýšila více než desetinásobně.

Hlavní podíl na mnohamiliardovém exportu má ale především fakt, že v Česku má své závody čtveřice obřích zahraničních hračkářských koncernů: Lego, Simba, Playmobil a Ravensburger.

Například dánská stavebnice Lego do Česka přesunula velkou část své výroby a některých dalších činností. V Kladně má největší balicí a výrobní závod, kde se každý den dekorují a balí miliony kostek. V Jirnech u Prahy pak stojí obří centrální sklad, odkud se stavebnice expedují do celého světa. Jirny jsou pro dánskou společnost dokonce jedním ze tří hlavních distribučních center na světě. V Praze je pak také obchodní ředitelství pro střední a východní Evropu.

Právě tito čtyři velcí nadnárodní výrobci evropské statistiky poněkud zkreslují. Jak tvrdí úřadující místopředseda Sdružení pro hračku a hru Jiří Šťastný, bez nich by Česko rozhodně zdaleka nebylo největším evropským exportérem hraček. Podle zmíněného sdružení loni v Česku působilo celkem 270 výrobců hraček a deskových her.

"Objem jejich výroby byl 3,5 miliardy korun ve výrobních cenách, hodnota exportu pak dosáhla 2,2 miliardy korun," říká Šťastný s tím, že v těchto číslech není započítána produkce čtveřice zmíněných nadnárodních koncernů.

Češi milují retro hračky

Hračkářský průmysl v Česku tedy co do počtu firem tvoří spíše tradiční výrobci. Například Detoa Albrechtice, vyrábějící dřevěné hračky, Moravská ústředna Brno, která se specializuje na šití textilních a plyšových hraček včetně loutek, firma Dino Toys, vyrábějící deskové hry, podnik Fatra se svými slavnými nafukovacími hračkami nebo společnost Merkur Toys vyrábějící stejnojmennou známou stavebnici.

Značná část těchto podniků v posledních letech těžila z rostoucího zájmu o retro hračky. Klasickým příkladem úspěchu téhle vlny je právě společnost Fatra v Napajedlech na Zlínsku, vyrábějící mimo jiné nafukovací zvířátka, která byla populární v 70. a 80. letech minulého století.

K jejich produkci se vrátila v roce 2010, přičemž vedle "pamětnické" kolekce podle návrhů slavné designérky Libuše Niklové dala firma prostor i mladým českým designérům, kteří vytvořili novou řadu hraček. Největší zájem je ale stále o známá sedací zvířátka slona, buvola a žirafu, která vznikla před půlstoletím.

Na nostalgii sází i Dino Toys s hrou Dostihy a sázky, která je postavená na podobném principu jako slavné Monopoly. Za necelých čtyřicet let života se téhle stolní hry prodalo přes 2,5 milionu kusů. Mezi nejúspěšnější produkty této společnosti patří také legendární plastová retro Tatra 148, která je věrnou kopií kultovní hračky z 80. let minulého století.

Společnost Merkur Toys z Police nad Metují na Náchodsku se spoléhá dokonce na hračku, která letos oslavila již stoleté narozeniny. Ikonickou dětskou kovovou stavebnici Merkur, kterou v roce 1920 vytvořil zámečník Jaroslav Vancl. Původní systém spojování jednotlivých dílů stavebnice kovovými háčky byl v roce 1925 nahrazen novým systémem šroubků a matiček, který se zachoval v nezměněné podobě dodnes.

Pandemie v lidech probudila hravost

Letošní "koronavirový" rok měl na jednotlivé společnosti zcela odlišný vliv. Zatímco velké výrobní firmy a velcí prodejci se radují, malí obchodníci a někteří malí výrobci se potýkají s propadem.

"Celkové dopady na obor zatím ještě nedokážeme kvantifikovat. Předpokládáme, že výroba bude nižší o pět procent, u exportu bude propad ještě výraznější. Celkový prodej hraček pak podle předběžného odhadu nebude výrazně nižší, jen se přesune od malých obchodů k velkých internetovým prodejcům," říká Šťastný.

Třeba zmíněná Lego Group těžila z toho, že si lidé v karanténě více hráli. V první polovině roku firmě v Česku narostly prodeje o 14 procent. Na tuzemském trhu firma čeká celoroční nárůst prodejů a obratu meziročně zhruba o devět procent.

Nárůst poptávky po jejích stavebnicích dánské společnosti paradoxně způsobil problémy. Vzhledem k tomu, že musela v rámci protipandemických opatření zavřít dvě z pěti velkých továren (v Číně a Mexiku), nestíhala vyrábět. Velký nápor tak byl na továrnu Lego Production v Kladně, jež je jedním ze zbývajících tří provozů firmy, které výrobu nepřerušily.

"Přesná čísla v rámci objemů odbaveného zboží nemůžeme sdílet, nicméně můžeme konstatovat, že letošní rok byl z pohledu výroby rekordní a velice náročný. Výrobní proces se na vrchol dostal již v květnu. Vysoká sezona, která obvykle začíná až koncem léta, tedy letos byla výrazně delší a probíhala navíc za velice přísných hygienických opatření," uvedla mluvčí Lego Production Markéta Vaňková. Firma musela dokonce přijmout tisícovku nových lidí.

Zvýšený zájem o svou produkci zaznamenaly nejen v Česku, ale po celém světě i firmy, které se zaměřují na deskové hry. Společnost Hasbro vyrábějící mimo jiné stolní hry Monopoly či Cluedo například zaznamenala růst prodejů o 21 procent.

Podobnou zkušenost má i česká společnost Dino Toys, která vyrábí tradiční hry jako Dostihy a sázky, Člověče nezlob se nebo Z pohádky do pohádky. "V naší oblasti puzzlí a deskových her jsme zaznamenali obrovský boom, a to už v první vlně pandemie. Bylo to způsobeno především karanténními opatřeními, distanční výukou a omezením pohybu," vysvětluje spolumajitel společnosti Jan Šlemín.

Celkově firmě výroba meziročně vzrostla o 37 procent. Lidé se podle Šlemína hodně upnuli k deskovým hrám, a to i k těm, do kterých se kvůli zrychlené době běžně nepouštějí. Jak dodává, tuhle nadměrnou poptávku nebylo nijak jednoduché uspokojit.

"Hlavně kvůli sníženým počtům zaměstnanců kvůli karanténním opatřením a také distanční výuce. Nakonec se stala výhodou naše ryze česká výroba, mnoho konkurenčních firem mělo totiž výpadky dodávek. My až na pár výjimek tuto těžkou situaci ustáli a mohli pokračovat ve výrobě dále," říká Šlemín.

Velký boom zaznamenaly podle něj vedle tradičních titulů například i únikové hry na doma v papírové podobě. "Obrovský vzestup pak zaznamenala oblast puzzlí, především pak těch pro dospělé, jejichž sláva poslední roky velmi uhasínala a jednu chvíli to vypadalo, že jejich skládání je již pro naši moderní dobu přežitek a budeme muset tento sortiment pomalu nahrazovat," říká Šlemín. Výroba puzzlí pro dospělé tak ve společnosti Dino Toys vylétla ve srovnání s loňským rokem dokonce o 90 procent.

Zavřená hračkářství prodej po internetu nenahradí

Jestli se někdo v letošním roce mohl radovat, byli to bezpochyby on-line prodejci hraček. "Při první vlně na jaře, když se zavřely kamenné prodejny, naše prodeje vystřelily nahoru a zaznamenali jsme růst až o 300 procent. Prodeje zůstaly zvýšené i po částečném rozvolnění. Na standardní křivku růstu jsme se dostali až v srpnu," říká Daniel Naxera, divizní ředitel nákupu a prodeje ve společnosti Alza.cz.

S druhou vlnou a opětovným uzavřením kamenných obchodů na podzim už podle něj nebyl růst tak strmý. "Je ale nutné si uvědomit, že prodeje jsou v tomto období již standardně zvýšené vlivem blížících se Vánoc. A třeba v listopadu jsme evidovali růst téměř o 100 procent proti loňsku," říká Naxera.

Rozhodně ale neplatí, že by z pandemie těžil celý hračkářský průmysl. S poklesem poptávky se musela vyrovnávat například společnost Fatra Napajedla. "Vypozorovali jsme především menší zájem o hračky, které jsou určené k vodě − nafukovací kruhy, míče a lehátka. Odůvodňujeme si to tím, že kvůli omezeným možnostem vycestovat či kvůli obavám z nákazy vyráželo daleko méně lidí na dovolenou k moři či k vodním plochám s vysokou koncentrací lidí," říká Karel Hanzelka, mluvčí koncernu Agrofert, do něhož Fatra patří.

Místo hraček tak stroje ve Fatře využívali k výrobě jednorázových ochranných plášťů na oděvy, po nichž byla v době koronaviru velká poptávka. Podle Šťastného nebyl tento krok Fatry ojedinělý. "Máme informace, že někteří výrobci hraček využili operativně své plastikářské a šicí kapacity pro výrobu ochranných štítů a roušek," říká.

Podle jednatele společnosti Detoa Albrechtice Jaroslava Zemana má pandemie koronaviru na hračkářský byznys v Česku devastující vliv.

Řada obchodů podle něj nepřežila, přičemž těžkosti způsobené uzavřením prodejen postihují se zpožděním i evropské výrobce hraček, kteří přišli o svá prodejní místa. "E-shopy vše nenahradí," tvrdí Zeman.

S tím souhlasí i Šťastný, podle něhož má sice v současnosti každý obchodník kromě kamenného obchodu i e-shop. Ten však nedokáže ztrátu z uzavření prodejny nahradit. "Je to dáno tím, že v případě uzavření malých prodejen zákazníci nakupují raději ve velkých osvědčených a prověřených internetových obchodech," říká.

Propad prodejů ale na vlastní kůži zakusila i obří skupina Wormelen Group, do níž spadají třeba prodejci hraček Bambule, HM Studio nebo Sparkys. V souvislosti s uzavřením prodejen na jaře i na podzim zaznamenala podle své marketingové ředitelky Jany Krčkové značný pokles tržeb. "Ztrátu se nám určitě nepodařilo dohnat ani nárůstem on-line prodejů, který byl až dvojnásobný. Letos bude mít určitě minimálně desetiprocentní podíl na prodejích. Na podzim jsme také na řadě našich prodejen pro zákazníky otevřeli výdejní místa, propad je tak významný, že ho ani tato opatření příliš nezmírnila," říká Krčková.

Jestliže až do loňského roku skupině prodeje rostly přibližně o 10 procent ročně, letošní rok podle ní dojde k jejich poklesu. Jak velký nakonec bude, závisí na posledních týdnech, kdy se vládní opatření rozvolnila.

Stejně jako ostatní prodejci hraček i Krčková potvrzuje, že zásadní pro letošní výsledky bude právě probíhající předvánoční sezona. "Měsíce říjen až prosinec jsou pro naši společnost těmi nejzásadnějšími. Tržby za tyto tři měsíce se vyrovnají tržbám za předchozích devět měsíců, což znamená, že v tomto období vygenerujeme 50 procent celkového ročního obratu," říká Krčková. Podobně to má i společnost Dino Toys, která podle Šlemína před Vánocemi realizuje kolem 40 procent celoročního obratu.

Podle Šťastného se na vánočním trhu, tedy od září do prosince, realizuje dokonce zhruba 70 procent ročního objemu prodeje. "Právě v tuto dobu přichází druhá vlna pandemie a její důsledky, uzavírání obchodů, postihují nejvíce drobné obchodníky," říká.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Krmenčíkův gól opět pomohl PAOK k výhře nad AEK Atény

Útočník Michael Krmenčík se střelecky prosadil ve druhém utkání PAOK Soluň za sebou a opět proti AEK Atény. Svým čtvrtým gólem v řecké fotbalové lize pomohl k výhře 2:1, kterou si jeho tým upevnil druhé místo za už jistým mistrem Olympiakosem Pireus.

Po téměř měsíci Krmenčík nastoupil v základní sestavě a ve 47. minutě otevřel skóre zápasu svým osmým soutěžním gólem za PAOK, kde od od ledna hostuje z belgických Brugg. Vzápětí zvýšil Stefan Schwab z penalty na 2:0, domácí v nastaveném čase už jen snížili rovněž z pokutového kopu.

Minulý týden Krmenčík skóroval proti AEK v poháru a pomohl svému týmu k postupu do finále.

před 6 hodinami

Nymburk podlehl Karsiyace 73:84 a v Lize mistrů končí opět ve čtvrtfinále

Basketbalisté Nymburka prohráli na závěrečném turnaji Ligy mistrů s tureckým týmem Pinar Karsiyaka 73:84 a stejně jako loni se rozloučili se soutěží ve čtvrtfinále. V pátém ročníku si svěřenci trenéra Orena Amiela vyrovnali svůj nejlepší výsledek. Karsiyaku čeká v pátek boj o nedělní finále se Zaragozou, která zdolala pořádající Nižnij Novgorod 86:78.

Nymburku nepomohl k úspěchu ani double double Stephena Zimmermana za 11 bodů a 10 doskoků či 14 bodů Hayden Daltona. Třetí tým turecké ligy dotáhli k úspěchu 19 body Sek Henry a dva hráči s double double Rayman Morgan (18 bodů a 16 doskoků) a Metecan Birsen (12 bodů a 13 doskoků).

Další zprávy