Ministr dopravy a současně také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil na Twitteru pondělní rozhodnutí vlády za významný krok v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje.
První etapa, tedy úsek z ostravské čtvrti Svinov k hranicím Polska, by měla vyjít zhruba na patnáct miliard korun. Dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru až do současného říčního přístavu ve městě Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají. V minulosti ministerstvo dopravy uvedlo, že by velkou část kanálu mohla financovat Evropská unie.
Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě, ekonomická návratnost je totiž v tomto případě sporná. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030.
Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.
Délka nového splavného úseku na Odře by činila zhruba 62 kilometrů. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.
Významný krok v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje. Mezinárodní projekt přípravy splavnění Odry v úseku Koźle - Ostrava dostal před chvílí na vládě zelenou.
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) October 5, 2020
Salámová metoda, kritizují vládu ekologové
Ne u všech ale vybudování koridoru, které jako téma vytáhl během prezidentské kampaně před sedmi lety prezident Zeman, vzbuzuje takové nadšení. Projekt dlouhodobě kritizují například ochránci přírody. Ti namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
Plán na vytvoření kanálu sepsulo třeba ekologické sdružení Arnika, podle něhož chce vláda salámovou metodou postupně prosadit vznik celé megalomanské stavby s katastrofálními dopady na česká města a přírodní bohatství, která nedává smysl ani z ekonomického hlediska.
"Mamutí říční dálnice Dunaj-Odra-Labe o délce několika set kilometrů si vyžádá výstavbu sedmdesáti jezů, dlouhých vodních koridorů na mostech a ražení tunelů pro vodní koridor. V ohrožení nejsou jenom oblasti v evropské soustavě chráněných území Natura 2000 (celoevropská soustava chráněných oblastí, pozn. red.). Ubudou navíc tisíce hektarů zemědělské půdy, zhorší se vodní bilance v krajině a dojde ke snížení spodních vod," uvedlo sdružení.
To také připomnělo loňské memorandum šestapadesáti starostů měst a obcí v Moravskoslezském kraji, které proti projektu protestovalo. Někteří starostové upozorňovali na přílišnou nákladnost projektu, jiní zase na zhoršení bilance vody v krajině.
Na ekologické dopady dlouhodobě upozorňuje i senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD). Tomu vadí, že kanál má vést přes meandry Odry. Jak uvedl pro Aktuálně.cz, alternativou by podle něj bylo obejití meandrů po polské straně, tedy napojení kanálu na Odru z levého břehu.
Náměstek Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo (KDU-ČSL) se zase nechal slyšet, že je pro obyvatele v současné době aktuálnějším a důležitějším tématem budování vysokorychlostních železničních tratí.
Koridor za téměř 600 miliard
Vládou schválené přípravy první části kanálu se nelíbí ani opozici. "Patnáct miliard utopených v Odře: novátorská vize špinavé řeky, po které k nám plují nákladní lodě s uhlím z Polska," komentoval to na Twitteru například místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Polanský (Piráti).
Ekologický i finanční nesmysl, blouznivé přání prezidenta Zemana, projekt ekonomicky neudržitelný, jenž zničí půdu a rozvrátí krajinu. To je kanál Dunaj-Odra-Labe.
— Mikuláš Peksa (@vonpecka) October 5, 2020
Dnes schváleno vládou Andreje Babiše.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové má pak stavba stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem. "O ekologii nemluvě. Prostě se jedná o 'všimné' prezidentovi. Navíc jde o plivnutí do obličeje těm občanům, kteří teď mnohdy počítají každou korunu. Hanba by měla fackovat ty, co to podporují," dodala šéfka TOP 09. ODS zase vládě doporučuje, aby se radši soustředila na stavbu dálnic, které stále chybí.
Kanál Dunaj-Odra-Labe loni vyšel ze studie proveditelnosti, za kterou stát zaplatil 22,3 milionu korun, jako ekonomicky efektivní, byť labská větev jen s velkými výhradami. Částka, na kterou vyjde spojení trojice řek (každá z nich ústí do jiného moře - Baltského, Severního a Černého), se odhaduje na 586 miliard korun. Centrální komise ministerstva dopravy ale v loňském roce navrhla kvůli vysokým nákladům (a také závislosti na plavebních podmínkách v Německu) dále již nesledovat zmíněnou labskou větev, což následně vyvolalo negativní reakce u zástupců vodní dopravy, například v dopravní sekci Hospodářské komory.
