Praha - Podle Járy Cimrmana by chtěl každý žít v Českých Budějovicích. Vůbec nejlepším krajským městem pro život je ale Hradec Králové. Alespoň podle analýzy online deníku Aktuálně.cz, která se pokusila porovnat kvalitu života ve třinácti krajských městech České republiky.
Index kvality života vychází z patnácti kritérií. Města porovnává například podle nezaměstnanosti, kriminality, kvality ovzduší nebo zadlužení.
Hradec Králové v porovnání online deníku Aktuálně.cz získal 8,7 bodu ze 13 možných. České Budějovice jsou třetí (8,1 bodu), hlavní město Praha až deváté (sedm bodů). Kompletní pořadí a jednotlivá kritéria najdete v podrobné grafice.
Zdravý a dlouhý život
Obyvatelé vítězného Hradce Králové mají - v porovnání s ostatními krajskými městy - nejlepší předpoklady pro zdravý a dlouhý život. Střední délka dožití tu loni byla nejdelší - u žen 81,9 roku, u mužů 76,7 roku. Město se zároveň může chlubit kvalitním životním prostředím, protože tu místo "velkého" průmyslu dominují služby.
"V Hradci je i velmi vysoká zaměstnanost žen, což ukazuje, že zde není velký problém najít práci. Jeden z největších v Česku je také podíl lidí s vysokoškolským vzděláním," říká Drahomíra Dubská z Českého statistického úřadu.
Podle Dubské navíc Hradec netrpí podobnými extrémy jako třeba Praha. Ta sice nabízí nejvíce pracovních příležitostí, na druhou stranu má však obrovskou kriminalitu.
Jako druhá se v žebříčku umístila Jihlava, která má ze všech krajských měst nejméně zastavěných ploch i nejnižší hodnoty emisí polétavého prachu. "To souvisí s geografickou polohou města v ekologicky nadprůměrně kvalitním prostředí Vysočiny," vysvětluje Petr Hlaváček, který se na univerzitě v Ústí nad Labem věnuje regionální ekonomii.
Důležitou roli podle něj hraje také skutečnost, že v Jihlavě není zastoupený žádný významný průmysl, který by významně škodil životnímu prostředí.
Práce se nejvíc vyplatí v Praze
Hlavní město skončilo v žebříčku až deváté. Praha je na tom ve srovnání s dalšími krajskými městy hůře například co do kvality ovzduší nebo kriminality (loni tu bylo spáchaných 65 trestných činů na tisíc obyvatel, zatímco republikový průměr je necelých 31).
Naopak lépe než jiná města je na tom Praha co do množství pracovních příležitostí. Například počet uchazečů o jedno volné místo tu je podle úřadů práce nejnižší. Zatímco v Praze se na každou pozici hlásilo v průměru pět lidí, v Olomouci jich bylo 32, a v Ústí nad Labem dokonce 36.
"Tento stav platí dlouhodobě a bez ohledu na fázi hospodářského cyklu v Česku," říká Pavel Kaczor, přednášející na Vysoké škole ekonomické. Praha má strategickou polohu, je poměrně dobře dostupná i ze zahraničí, což přitahuje vysoký počet zaměstnavatelů.
"Z mnoha výkladů restaurací křičí inzeráty nabízející práce v kuchyni i obsluze. Zvláště v pomocných a hůře placených profesích je v Praze stále jednoduché práci sehnat," uvádí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Rychle dostupné Pardubice
Relativně dobře skončily v obou žebříčcích týkajících se zaměstnanosti i Pardubice. Podle Burkoviče těží ze své polohy a krátkých dojezdových vzdáleností do míst s vysokou nabídkou práce.
"Nedaleký Kolín s automobilkou TPCA a jejími dodavateli, Vysoké Mýto s výrobcem autobusů, rychlé spojení na Prahu... A ani Mladá Boleslav není pro denní dojíždění nedostupná," upřesňuje.
"Pardubice mají dominantní chemický a elektrotechnický průmysl, oba s dlouholetou tradicí," připomíná Milan Šimek z Vysoké školy báňské v Ostravě. Jedná se například o výrobce počítačů Foxconn, Panasonic Automotive Systems Czech, který dodává na trh autorádia, výrobce centrálních autozámků Kiekert-CS nebo firmu Synthesia zaměřenou na těžkotonážní chemii.
Kdo vyčerpal nejvíce dávek?
Na opačném konci žebříčku kvality života skončily Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Ostrava.
Karlovarská nemocnice má například nejméně lůžek na tisíc obyvatel. "Situace v Karlových Varech, respektive v Karlovarském kraji je dlouhodobá a obecně známá. Bylo to tématem i v několika předchozích komunálních volbách," uvádí Ivan Malý, vyučující ekonomiku zdravotnictví na brněnské Masarykově univerzitě.
Ústí nad Labem má mezi krajskými městy nejvyšší podíl nezaměstnaných - 12,1 procenta. Tamní obyvatelé rovněž dostali nejvíce sociálních dávek - každému z nich stát vyplatil v průměru 1,8 přídavku na dítě, příspěvku na bydlení nebo rodičovského příspěvku.
Kapitál neteče a zaměstnanci odjíždějí vlakem
Ostrava, která skončila v celkovém pořadí poslední, pokulhává například ve srovnání počtu podnikatelských subjektů na tisíc obyvatel. Zatímco v Praze jich je 434 a český průměr činí 256, v Ostravě jich loni existovalo pouze 239.
"Ostrava zažila velkou likvidaci tradičních výrob včetně hornictví a ani příchody dalších investorů je nedokázaly nahradit. A dobré železniční spojení směrem na Olomouc a Prahu paradoxně přispívá spíše k odlivu lidí než přílivu investic," myslí si Burkovič.
"Celkově je pozice Ostravy v rámci krajských měst nelichotivá. Žebříček ale bohužel nezohledňuje, jaký posun nastal v tomto městě za několik posledních let. Kvalita životního prostředí se výrazně zlepšila, obzvláště co se emisí týká," zdůrazňuje analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Například hodnota emisí polétavého prachu byla v Ostravě loni menší než v Praze, Brně nebo Plzni, a nacházela se dokonce nad průměrem ČR. "Vliv znečistěného životního prostředí se dlouhodobě projevuje ve zdraví místních obyvatel, i když dochází ke zlepšení kvality," vysvětluje Petr Hlaváček, proč má Ostrava stále nejnižší kvalitu života.
Co ovlivňuje kriminalitu?
Metropoli Moravskoslezského kraje rovněž trápí druhý nejvyšší počet trestných činů na tisíc obyvatel.
"Vysokou kriminalitou trpí města a regiony, kde není práce. Sklon k trestné činnosti narůstá především v letech, kdy se ekonomice nedaří," říká Dubská. S tím souhlasí i Michal Tošovský z organizace Otevřená společnost, která sestavuje takzvanou mapu kriminality. "Stejně jako velká města generují pohyb lidí a pracovní příležitosti, generují i trestnou činnost," vysvětluje.
Ještě vyšší kriminalitu než Ostrava ale vykazuje Praha. Ta vede například ve vloupání do automobilů, kterých tu bylo zhruba o třetinu více než v Ostravě, nebo v trestných činech hospodářské povahy.
Naopak nejnižší podíl trestných činů na tisíc obyvatel mají Zlín a Hradec Králové. "Tato města za sebou nemají historii odsunu původního poválečného obyvatelstva a tamní lidé jsou přece jen se svými bydlišti více spjatí," vysvětluje Tošovský.
Za nízkou kriminalitou podle něj mohou být i hospodářské důvody. Ani jedno ze dvou zmíněných měst nekoncentruje těžký průmysl, takže se sem po několik desetiletí nestěhovali dělníci za prací. "Jistou roli určitě hraje i to, že Zlínský kraj má nejvyšší podíl věřících," doplňuje.
