reklama
 
 

Jděte do práce! Vláda chce odradit od života na dávkách

30. 12. 2014 13:00
Česká vláda výrazně zvyšuje minimální mzdu. Zatímco ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz to spíše vítají, zástupci zaměstnavatelů jsou proti.

Praha - O sedm set korun měsíčně na 9200 korun stoupne od Nového roku minimální mzda v České republice. U hodinové mzdy stoupne minimum z 50,60 na 55 korun.

Vládní strany přitom chtějí minimální mzdu zvyšovat i v dalších letech tak, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy, což by nyní odpovídalo zhruba deseti tisícům korun. Po zvýšení na 9200 korun přesáhne poměr minimální mzdy k průměrné 36 procent.

Zatímco ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz zvyšování minimální mzdy spíše vítají, zástupci zaměstnavatelů jsou proti.

Plošnou minimální mzdu od roku 2015 nově stanoví i Německo. Vedle Česka ji zvyšuje dalších přinejmenším devět zemí. Pouze šest států Evropské unie ji zaměstnancům vůbec negarantuje - Rakousko, Finsko, Dánsko, Švédsko, Itálie a Kypr.

Proč bych se měl snažit...

Proč politici usilují o pravidelné zvyšování minimálních mezd kromě toho, že jim to přinese rychlé „body“? Jednak chtějí svým voličům zajistit vyšší životní úroveň a podpořit tak spotřebu, jednak to vidí jako způsob, jak lidi "přinutit" pracovat. Čím je totiž minimální mzda vyšší, tím méně se vyplatí spoléhat místo výplaty na sociální dávky. Pokud je povinné minimum příliš nízké, tak je tomu přesně naopak.

"Máloco je tak demotivující jako hákovat za minimální mzdu a vědět, že někdo jiný má zhruba ty samé peníze zcela bezpracně, prostřednictvím dávek," vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. "Důležité je, aby i člověk pracující za minimální mzdu měl finanční výhodu oproti životu na dávkách," souhlasí ředitel Úřadu práce v Táboře Pavel Kaczor.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje zvýšení minimální mzdy tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice podle něj pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení – lidé tak často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.

Kladivo na podvodníky

Současně tak chce vláda bojovat i proti únikům daní a pojistného. "Řada z lidí pracujících za minimální mzdu přiznává, že dostávají od zaměstnavatele další peníze bokem, tedy neoficiálně. Tento černý prostor by se měl díky navýšení minimální mzdy zmenšit," říká Kaczor. Některé firmy pak tyto příjmy nedaní ani z nich neodvádějí zákonná pojištění. Podobnou zkušenost mají například zaměstnanci některých českých call center.

Podobný argument zmínil nedávno i lotyšský ministr zahraničí Jānis Reirs. "Zvýšení minimální mzdy zlepší konkurenceschopnost těch podniků, které poctivě platí daně, oproti těm, které část mezd dávají zaměstnancům pod pultem," řekl pro list The Baltic Times.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se minimální mzdy zastává i proto, že dnes může jít o jeden z mála způsobů, jak v některých podnicích dosáhnout na vyšší výplatu. "Dochází k oslabování odborů a zaměstnanci s velmi nízkou mzdou mají samostatně jen velmi nízký vyjednávací potenciál," vysvětluje.

Podpoří to celou ekonomiku

Někteří zastánci vyšší minimální mzdy věří, že stoupne i kupní síla zaměstnanců, a vyšší poptávka následně povede i k růstu celé ekonomiky.

"Samozřejmě chceme, aby tomu tak bylo. Jde nám především o výrazné posílení domácí poptávky zdecimované reformními experimenty vlád pana Topolánka a Nečase," říká například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle Nováka začnou více utrácet hlavně nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. "Růst minimální mzdy se navíc většinou odráží i do růstu mezd, které jsou mírně nad minimální mzdou," připomíná.

Další ekonomové už jsou ale skeptičtější. Pokud lidem porostou příjmy, může se u nich začít projevovat i vyšší sklon k úsporám, upozorňuje Kovanda. Je tedy možné, že část peněz, které budou muset firmy vyplácet navíc, domácnosti spíše ušetří, než aby za ně šly nakupovat.

Vyšší mzda = vyšší nezaměstnanost?

Kritici minimální mzdy naopak zdůrazňují, že pokud budou muset firmy dávat lidem určitou povinnou částku, tak některé zaměstnance – kterým by za jiných okolností platily méně – raději vůbec nenajmou.

Svaz průmyslu a dopravy souhlasil pouze s růstem minimální mzdy na maximálně 9000 korun. Zástupci zaměstnavatelů upozorňují na to, že zvýšení minimální mzdy by mohlo způsobit problémy při udržení pracovních míst v řadě podniků, vyšší podíl zaměstnanců s nízkými příjmy je navíc soustředěn v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti.

„Je paradoxem, že vláda připravuje nástroj na podporu a udržení zaměstnanosti v souvislosti s očekávanými dopady ekonomických sankcí vůči Rusku na české podniky, jako je například kurzarbeit, a na druhé straně přichází s dalším navýšením minimální mzdy,“ zdůrazňuje šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zvýšení minimální mzdy podle něj pocítí zejména podniky a obory, pro které je cenová hladina pro udržení konkurenceschopnosti klíčová a jejichž marže jsou již nyní nízké.

Podle odboráře Středuly jde ale o velmi zjednodušené učebnicové schéma. „Bezprostřední souvislost mezi zvyšováním minimální mzdy a nárůstem nezaměstnanosti se nepodařilo nikdy a nikde empiricky prokázat," zdůrazňuje. Ani ekonomové oslovení Aktuálně.cz si nevybavují žádný ze států EU, v němž by počet lidí bez práce po zvýšení minimální mzdy rostl.

Levná pracovní síla může spíše škodit

K dalším „učebnicovým argumentům“ kritiků patří, že zvýšení minimální mzdy odradí investory, pro které začnou být čeští zaměstnanci drazí. "Nízká mzdová úroveň jako nástroj konkurenceschopnosti je demagogický výmysl nezodpovědných politiků," tvrdí však ekonom Jiří Šteg. S ním souhlasí i odborář Středula, podle kterého je podobná úvaha v podstatě hloupá. Spoléhat se na levnou pracovní sílu může podle nich být naopak rizikové.

Podnikatelé se totiž zdaleka nerozhodují jen podle ceny práce. "Při takto chápaném ukazateli konkurenceschopnosti by se asi nejkonkurenceschopnější pracovní síla nacházela v nejchudších státech Afriky," říká Středula.

Mnohem více může firmám vadit špatná infrastruktura či nepřehledné právní prostředí. "Musíme strategickým investorům, a to i českým, nabídnout jiné výhody než nízkou mzdovou úroveň," zdůrazňuje Šteg.

Současné nízké mzdy naopak podle něj tlačí Českou republiku do pozice zásobárny levné pracovní síly a brzdí inovace. To potvrzují i letošní čísla Eurostatu, podle nichž je česká práce desátá nejlevnější v EU. „Zatímco ještě v roce 2011 dosahovala hodinová mzda 38,1 procenta průměru zemí eurozóny, v roce 2013 to už byla jen 36,3 procenta,“ říká Středula. Vyšší minimální mzdu než v Česku mají už nyní i Polsko, Lotyšsko, Maďarsko či Slovensko.

"Neustálé soutěžení na chvostu mzdového žebříčku může vést k odlivu schopných pracovníků, kteří nechtějí nízké mzdy akceptovat," varuje navíc Novák.

Měsíční minimální mzda v zemích EU

Země 2014 2015
1. Lucembursko 1921,03 eur 1921,03 eur
2. Belgie 1501,82 eur 1501,82 eur
3. Nizozemsko 1495,2 eur 1501,8 eur
4. Irsko 1461,85 eur 1461,85 eur
5. Německo není 1450 eur
6. Francie 1445,38 eur 1445,38 eur
7. Velká Británie 1301,31 eur 1301,31 eur
8. Slovinsko 789,15 eur 789,15 eur
9. Španělsko 752,85 eur 752,85 eur
10. Malta 717,95 eur 717,95 eur
11. Řecko 683,86 eur 683,86 eur
12. Portugalsko 565,83 eur 565,83 eur
13. Polsko 404,16 eur 425 eur
14. Chorvatsko 398,31 eur vláda vyjednává zvýšení
15. Estonsko 355 eur 390 eur
16. Slovensko 352 eur 380 eur
17. Maďarsko 328,16 eur vláda vyjednává zvýšení
18. Lotyšsko 320 eur 360 eur
19. ČR 309,62 eur 333,09 eur
20. Litva 289,62 eur 300 eur
21. Rumunsko 205,34 eur 220 eur
22. Bulharsko 173,84 eur 184,1 eur

Zdroj: Eurostat a jednotlivá ministerstva financí

autor: Tereza Holanová | 30. 12. 2014 13:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama