Brno - Strůjce šikanózních insolvencí, jejichž cílem je například poškození konkurence, lze trestat za vydírání i pomluvu. Trestní kolegium Nejvyššího soudu schválilo na základě starší kauzy právní věty, které nově vyjdou ve sbírce rozhodnutí a pro justici poslouží jako vodítko v obdobných případech. Rozhodnutí má celospolečenský význam, nejde totiž o ojedinělý problém, oznámili dnes zástupci Nejvyššího soudu. Šikanózních návrhů jsou podle odhadů stovky ročně.
V úvahu při posuzování nepoctivých návrhů připadají také další trestné činy, například podvod, poškození věřitele, podplacení a pletichy v insolvenčním řízení, uvedl předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry.
Zákaz sám o sobě nestačí
Důsledná trestněprávní represe je podle Nejvyššího soudu účinnou metodou boje proti šikanózním insolvencím. Zavádění nových a nových pravidel podle soudců nemůže vyřešit všechny problémy. "Zákazů může být spousta, ale podstatné je to, co se stane v případě, když někdo takový zákaz poruší," řekl novinářům insolvenční specialista Zdeněk Krčmář z občanskoprávního a obchodního kolegia.
Pokud někdo chce pomocí návrhu na zahájení insolvenčního řízení nepoctivě vymoci peníze, na které nemá faktický nárok, lze to podle právní věty Nejvyššího soudu kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy. Pohrůžka patří ke znakům trestného činu vydírání. Pokud je cílem insolvenčního návrhu poškodit něčí pověst, mohou soudy po prokázání viny potrestat pachatele za pomluvu.
Jako podklad pro právní věty posloužil konkrétní případ advokáta, jenž se stal terčem nepodloženého insolvenčního návrhu. Nejvyšší soud v únoru potvrdil verdikt nad mužem, který si údajné pohledávky vymyslel. Rozhodnutí po připomínkovém řízení projednalo minulý týden trestní kolegium a schválilo publikaci právních vět ve sbírce důležitých verdiktů.
Insolvenční řízení v Česku je dlouhodobě terčem kritiky některých podnikatelů. Obávají se šikanózních návrhů a zároveň mají pochybnosti, zda o nich soudy rozhodnou spravedlivě. Na údajné působení takzvané insolvenční mafie v minulosti upozornil Svaz průmyslu a dopravy. Insolvencím věnovala v minulosti podle dostupných údajů pozornost také Bezpečnostní informační služba.
Chystá se novela
Ministerstvo spravedlnosti letos v květnu rozeslalo k připomínkám novelu insolvenčního zákona. Chce posílit dohled nad insolvenčními správci, zvýšit transparentnost a omezit byrokracii. Návrh ministerstva také zpřísňuje pravidla pro poradenství v oblasti oddlužení. Větší ochranu před smyšlenými návrhy by mělo přinést předběžné posouzení insolvenčního návrhu soudem před jeho zveřejněním.
Novela ale vyvolala vlnu připomínek, ke které se už dříve připojil také Nejvyšší soud. Poukázal na to, že pokud chce někdo sofistikovaně a cíleně poškodit dlužníka, například aby jej vyřadil z účasti na veřejné zakázce, zpravidla nebude litovat námahy a vytvoří bezchybně působící návrh. Šikana z něj nebude na první pohled patrná a skutečnost vyjde najevo až v situaci, kdy se dlužník začne aktivně bránit - zpravidla po zveřejnění návrhu. "Sebelepší právní úprava nezabrání zneužití insolvenčního práva a páchání trestných činů," upozornil dnes Púry.
Počátkem října se novelou zabývala legislativní rada vlády, její projednávání ale přerušila.