Inflace dosáhla 16 procent. Češi chudnou rekordním tempem, které nezpomaluje

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
Aktualizováno 10. 6. 2022 9:59
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent. Data v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražování tedy nekončí. Naopak ještě nabírá na obrátkách. Dál rostou ceny hlavně u bydlení a nově výrazně i potravin. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993.
Peníze. Ilustrační foto.
Peníze. Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Ani květen nepřinesl žádnou inflační úlevu, když se zvýšily ceny téměř všeho - a rozhodně ne symbolicky," podotýká ekonom Creditas Petr Dufek.

Kromě očekávatelného zdražování u dodávek energií a pohonných hmot teprve teď výrazně rostou ceny i za potraviny. "Na pultech obchodů se totiž už propisují nedávná rychlá zdražování zemědělských komodit, které podle dat OSN jsou momentálně v reálném vyjádření nejdražší v historii měření, tedy od 60. let minulého století. Zde tak lze čekat další zesilování inflačních tlaků," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil

Meziměsíčně inflace vzrostla o 1,8 procenta. Konkrétně za potraviny si lidé oproti dubnu připlatili o 3,4 procenta více. Podražilo i bydlení a oblečení. Hotely a restaurace v posledním měsíci přirazily ke svým cenám hned tři procenta.

Meziročně pak potraviny a nealkoholické nápoje zdražily dokonce o 15,1 procenta. Například chleba zdražil o čtvrtinu, drůbežího maso a cukr o třetinu, jedlé oleje o polovinu. 

"Musíme sáhnout do hodně dávné minulosti, abychom našli tak vysoký růst cen, který zažíváme letos. Naposledy to bylo v roce 1993, kdy se ovšem ceny zvýšily především v důsledku zavedení DPH. Letošní inflace je přece jen o hodně jiná než ta před devětadvaceti lety," podotýká dále Dufek.

U bydlení si lidé připlatili hlavně za energie. Cena za dodávky elektřiny v květnu vzrostla meziročně o 30,8 procenta, tepla a teplé vody o 17,8 procenta. Ceny zemního plynu byly vyšší o 49,2 procenta, tuhých paliv o 30,1 procenta.

Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta víc než před rokem.

"Výrazně dražší než loni je i tentokrát oblečení a obuv. Jen za oblečení si Češi připlácejí o 23 procent více než loni, což je naprostý unikát v rámci zemí EU. Obchody s tímto zbožím sice reálně prodávají méně než před covidem, avšak jak je vidět dohánějí 'skluz' cenami," pokračuje ekonom Dufek. "Druhé české specifikum představují hotely a restaurace, které své ceny zvýšily o 22 procent. Rozhodně se přitom nedá říct, že by 'trpěly' příliš vysokou poptávkou," dodává.

Experti přitom často připomínají, že lidé mají nyní tendenci akceptovat vysoké ceny v obchodech a dál nakupují. "Protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období," upozorňuje ekonom BHS Securities Štěpán Křeček.

Podle všeho je tak konec zdražování zatím daleko. Analytici očekávají další nárůst v tomto i příštím měsíci. Inflace by ve 3. čtvrtletí mohla činit kolem 17 procent a následně zpomalovat jen velmi pozvolna.

Po celou druhou polovinu letošního roku je podle analytika Akcenty Miroslava Nováka nutné počítat s meziročním růstem cen výrazně nad 10 procenty. "V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí 14 až 15 procent a vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností. Pravděpodobnost hospodářské recese se jednoznačně zvyšuje," uzavírá Novák.

 

Právě se děje

Další zprávy