Země jde špatným směrem, i tak jsme optimisté, míní Češi. Dle expertů unikátní postoj

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 7. 2021 12:18
Životní úroveň domácností je téměř stejná jako před pandemií. Zatímco z epidemického hlediska covidová krize nejsilněji udeřila v letošním prvním čtvrtletí, hodnocení životní úrovně domácností se od loňska znatelně zlepšilo. Vnímání hospodářské situace Česka se však vzhledem k loňskému roku zhoršilo, vyplývá to z aktuálního indexu STEM a poradenské společnosti KPMG.
Ačkoliv životní úroveň je na bezprecedentní úrovni, vnímání hospodářské situace Česka se zhoršilo.
Ačkoliv životní úroveň je na bezprecedentní úrovni, vnímání hospodářské situace Česka se zhoršilo. | Foto: Shutterstock

Ze vývoje je zřejmé, že největším otřesem byly první uzávěry na jaře 2020. Loňský pokles byl nejzřetelnější mezi lidmi ve starším produktivním věku (45 až 60 let). Naopak nynější pozitivní výhledy táhne zejména mladší věková skupina. V dlouhodobém časovém srovnání jsou ale podle indexu očekávání domácností srovnatelné s úrovní kolem let 2016 až 2018, čili spíše pozitivní.

"Systematická podpora zaměstnanosti v době lockdownů účinně zabránila ztrátě práce a příjmů na straně domácností. Potvrzuje to bezprecedentní nárůst hrubých úspor domácností, které jsou nyní nejvyšší od okamžiku vzniku Česka," uvedl ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR Mojmír Hampl. 

I přes pokračující pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí 2021 tak podle Hampla nálada zůstává optimistická. "Náklady lockdownu byly totiž přesunuty na veřejné rozpočty, které se dostaly na neudržitelnou dráhu," dodal. 

Pokles příjmů se týká služeb či méně kvalifikovaných profesí

Stále je podle něho ovšem patrné, že v některých zejména nízkopříjmových skupinách ekonomické obtíže přetrvávají. Na 15 procent ekonomicky aktivních lidí zaznamenalo výrazné snížení příjmu, zároveň ale u přibližně stejné části (13 procent) se příjem zvýšil. Zvýšení příjmu je typické pro vysokopříjmové domácnosti s příjmem přes 40 000 korun čistého měsíčně.

"Krize zastihla společnost na vrcholu ekonomické konjunktury, dopady na domácnosti napříč Evropou podržely programy na podporu zaměstnanosti. Jsme hodně daleko černým scénářům s nezaměstnaností okolo deseti procent a prudkým růstem zadluženosti. Významné poklesy příjmů se ale týkají milionu lidí. Jde zejména o pracující v soukromém sektoru a častěji v méně kvalifikovaných profesích a nejvíce zasažených odvětvích, jako jsou služby nebo pohostinství," upozornil ředitel STEM Martin Buchtík.

Ekonomickou situaci v tuzemsku hodnotí většina negativně 

Pozitivně vnímaná situace domácností je v ostrém kontrastu s hodnocením ekonomické situace v Česku. Zatímco v období před vypuknutím pandemie ji jako dobrou hodnotilo 70 procent obyvatel, nyní je to pouze 31 procent.

Negativní pohled na současný vývoj na úrovni celé republiky také převažuje v pohledu na to, jakým směrem se ubírá vývoj v Česku. Jako nesprávný ho nyní hodnotí 43 procent veřejnosti. V lednu 2020 to bylo 24 procent. V dlouhodobém pohledu jde o unikátní situaci, protože dosud byla hlediska osobní finanční situace a hodnocení na úrovni celé společnosti silně propojena.

Kontinuální výzkum provádí STEM od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů na reprezentativním souboru obyvatel Česka starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1000 respondentů. Poslední výzkum se uskutečnil v květnu 2021.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 48 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy