Ze vývoje je zřejmé, že největším otřesem byly první uzávěry na jaře 2020. Loňský pokles byl nejzřetelnější mezi lidmi ve starším produktivním věku (45 až 60 let). Naopak nynější pozitivní výhledy táhne zejména mladší věková skupina. V dlouhodobém časovém srovnání jsou ale podle indexu očekávání domácností srovnatelné s úrovní kolem let 2016 až 2018, čili spíše pozitivní.
"Systematická podpora zaměstnanosti v době lockdownů účinně zabránila ztrátě práce a příjmů na straně domácností. Potvrzuje to bezprecedentní nárůst hrubých úspor domácností, které jsou nyní nejvyšší od okamžiku vzniku Česka," uvedl ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR Mojmír Hampl.
I přes pokračující pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí 2021 tak podle Hampla nálada zůstává optimistická. "Náklady lockdownu byly totiž přesunuty na veřejné rozpočty, které se dostaly na neudržitelnou dráhu," dodal.
Pokles příjmů se týká služeb či méně kvalifikovaných profesí
Stále je podle něho ovšem patrné, že v některých zejména nízkopříjmových skupinách ekonomické obtíže přetrvávají. Na 15 procent ekonomicky aktivních lidí zaznamenalo výrazné snížení příjmu, zároveň ale u přibližně stejné části (13 procent) se příjem zvýšil. Zvýšení příjmu je typické pro vysokopříjmové domácnosti s příjmem přes 40 000 korun čistého měsíčně.
"Krize zastihla společnost na vrcholu ekonomické konjunktury, dopady na domácnosti napříč Evropou podržely programy na podporu zaměstnanosti. Jsme hodně daleko černým scénářům s nezaměstnaností okolo deseti procent a prudkým růstem zadluženosti. Významné poklesy příjmů se ale týkají milionu lidí. Jde zejména o pracující v soukromém sektoru a častěji v méně kvalifikovaných profesích a nejvíce zasažených odvětvích, jako jsou služby nebo pohostinství," upozornil ředitel STEM Martin Buchtík.
Ekonomickou situaci v tuzemsku hodnotí většina negativně
Pozitivně vnímaná situace domácností je v ostrém kontrastu s hodnocením ekonomické situace v Česku. Zatímco v období před vypuknutím pandemie ji jako dobrou hodnotilo 70 procent obyvatel, nyní je to pouze 31 procent.
Negativní pohled na současný vývoj na úrovni celé republiky také převažuje v pohledu na to, jakým směrem se ubírá vývoj v Česku. Jako nesprávný ho nyní hodnotí 43 procent veřejnosti. V lednu 2020 to bylo 24 procent. V dlouhodobém pohledu jde o unikátní situaci, protože dosud byla hlediska osobní finanční situace a hodnocení na úrovni celé společnosti silně propojena.
Kontinuální výzkum provádí STEM od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů na reprezentativním souboru obyvatel Česka starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1000 respondentů. Poslední výzkum se uskutečnil v květnu 2021.
