Přestože se Česko v řadě ukazatelů zlepšuje, vylepšují se i pozice ostatních unijních států. To ve výsledku způsobuje jen malé meziroční změny v pořadí zemí. Meziročně jsme si tedy polepšili jen o dvě příčky. V první polovině unijního srovnání se Česko drží díky vysokým investicím do dopravy, relativně častému využívání internetbankingu a stále nejhustší síti železnic v Evropě.

Nejhůře dopadlo opět Rumunsko, o moc lepších výsledků nedosáhly ani další balkánské státy. Na špičce srovnání v oblasti digitalizace a infrastruktury zůstávají státy Beneluxu v čele s Lucemburskem. Všechny tyto státy se mohou chlubit kvalitní dopravní infrastrukturou, dostupností internetu, častým využíváním internetbankingu a pokročilou digitalizací státní správy.

Nový byt za 15 ročních platů. Češi dál sní o vlastním, stěhují se za ním mimo město

„Prvenství Česku letos patří ve dvou indikátorech, kterými jsou hustota železniční sítě a nízká cena jízdenky pro veřejnou dopravu. Za zmínku stojí i druhé nejvyšší investice do dopravy, které se vyšplhaly až na 3,9 % HDP, či relativně hustá silniční síť, jejíž kvalitu však Češi ohodnotili jako pátou nejhorší v EU,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Přestože je česká silniční síť relativně hustá, stále jí podle analýzy chybí klíčová propojení řady lokalit. „Považuji za neuvěřitelné, že v roce 2023 stále neexistuje dálniční spojení do Českých Budějovic, největšího města Jihočeského kraje. Když porovnám rychlost výstavby u nás a v Polsku nebo například v Chorvatsku, je to opravdu tragické,“ říká podnikatel Vlastimil Bříza, majitel Koh-i-noor Hardtmuth.

Česku chybí vysokorychlostní internet

Kromě kvality silnic má Česko největší rezervy i jinde. Zatímco více než 90procentní dostupnost internetu v českých domácnostech odpovídá evropskému průměru, problém nastává u přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Ten totiž podle Eurostatu pokrývá jen 52,5 procenta území Česka, což nás řadí na 22. příčku ve srovnání EU.

Rozšíření vysokorychlostní sítě je přitom podle analýzy složitější, než by se mohlo zdát. „I přesto, že ČR má jedno z nejlepších mobilních pokrytí na světě vůbec, pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek: stavební legislativa zatím stále neodstranila zdlouhavou byrokracii, narážíme na nekonzistentnost – liší se přístup stavebních úřadů. Toto všechno zvyšuje cenu výstavby a snižuje návratnost u diskutabilních lokalit,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai z T-Mobile Česká republika

Nabíječky elektroaut po celé Evropě

Zatímco vloni připadala na 100 kilometrů silniční sítě ani ne jedna dobíjecí stanice pro elektromobily, podle nejnovějších dat se tato hodnota vyšplhala na 1,6 stanice na 100 kilometrů, což je téměř 78procentní nárůst.

Na důchod ideálně dva miliony. Většina Čechů stále nespoří dost, nemají ovšem jak

Hustota autonabíječek však stoupá po celé Evropě, Česko si v tomto indikátoru meziročně polepšilo o jedno místo a je na 17. příčce. Nejlépe je na tom v tomto ohledu Nizozemsko, kde na 100 kilometrů silniční sítě připadá přes 64 dobíjecích stanic. „Právě Nizozemsko má zároveň jednu z nejhustších silničních sítí, a tak nabíječku potkáte skutečně téměř za každou zatáčkou,“ dodává Odstrčil.

V přepočtu dobíjecích stanic na vozový park elektromobilů je český výsledek o poznání lepší. Na 100 elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic, podíl ultrarychlých a rychlých stojanů u nás dosáhl 60 procent, v Evropě je to podle ředitele útvaru elektromobilita ČEZ Tomáše Dzurilly 10 procent. „Druhou stranou této mince je ale relativně pomalý nárůst počtu nově registrovaných aut, a tedy malá vytíženost dobíjecích stanic. Dokud se nedostaneme v průměru někam k 10 procentům obsazenosti, ekonomika sítí stanic nebude vycházet a to podvazuje další rozvoj infrastruktury,“ dodává.

Internetovému bankovnictví se daří

Rozšiřovat se v Česku dle analýzy daří využívání internetbankingu, který oproti minulým 70 procentům české populace podle nejnovějších dostupných dat využívá už 77 procent Čechů. K širšímu využívání internetového bankovnictví však také dochází napříč celou Evropou, takže i v tomto ohledu zůstáváme na deváté příčce.

S digitalizací se velmi úzce pojí i možnost platit bezhotovostně, kde se Česko podle loňských dat drží na 11. příčce v EU. Na tisíc Čechů připadá bezmála 27 platebních terminálů. V oblasti platebních terminálů bychom se mohli inspirovat v Řecku, kde tento poměr zastavuje až na bezmála 72 terminálech na tisíc obyvatel.

„Rostoucí trend u bezhotovostních plateb vidíme také na našich údajích o kartových transakcích. V roce 2019 činily platby kartou 45 procent všech kartových transakcí, od roku 2020 pak měly více než 50procentní podíl,“ doplňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. Aktuálně podle ní probíhá bezhotovostně 60 procent kartových transakcí. „Za pozornost určitě stojí i fakt, že platbu v hotovosti lidé dle průzkumu STEM/MARK volí nejčastěji proto, že obchodník platbu kartou neumožňuje. Tento důvod uvedlo téměř 59 procent dotázaných. Pouze 2,4 procenta dotázaných uvedly, že platbě kartou nedůvěřují,“ uzavírá Hrtúsová.