Zdroj: Aktuálně.cz

Index má tentokrát jasného vítěze. Nejlepší je v kombinaci zkoumaných aspektů bydlení Finsko. To se může chlubit nejen vysokou úrovní bydlení, ale i nízkou cenou novostavby, rychlým stavebním řízením či relativně dostupnými vlastními nemovitostmi. Naopak nejhůře dopadlo Slovensko, které se dokonce propadlo až za Rumunsko či Maďarsko.

Česko na 21. příčku unijní tabulky posouvá především vysoký podíl výdajů, které jsou spojené s chodem domácnosti, špatná finanční dostupnost bydlení, délka stavebního řízení či roztříštěnost samosprávy.

Ceny nemovitostí rostly nejrychleji v unii

Samotné pořízení vlastního bydlení v Česku je vůbec nejnákladnější z celé Evropské unie, Češi na něj podle databáze Numbeo potřebují ušetřit 15,4 ročního platu.

Analytici sestavili žebříček zemí podle prosperity. Česko z něj nevychází špatně

"Ceny nemovitostí v Česku podle posledních dat Eurostatu vzrostly ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně téměř o 26 procent, což je největší nárůst z unie. Spolu s růstem úrokových sazeb se tak vidina pořízení vlastního bydlení stala zase vzdálenější," říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Vůbec nejrychleji na svůj byt naspoří obyvatelé Kypru, kterým na vlastní bydlení stačí 6,5 ročního platu. Kypr je ovšem zároveň zemí, která zaostává v úrovni kvality bydlení. Podle indexu až 39 procent lidí tam žije v domácnostech s děravou střechou, vlhkými zdmi nebo plesnivými okny a 21 procent domácností není schopno adekvátně vytápět.

Právě kvalita bydlení je jednou z mála oblastí, ve kterých se českým domácnostem daří výborně, a jsme tak vysoko nad průměrem unie. Bez plísně či děravé střechy žije 93 procent Čechů, hygienická zařízení, tedy splachovací toaleta, sprcha či vana chybí jen v 0,1 procenta domácností a adekvátně topit může 97,8 procenta lidí.

"Podíl domácností, které jsou schopny dostatečně vytápět své domy, může již brzy začít významně klesat. Budovy totiž patří k největším žroutům energie v EU, přičemž většina spotřeby připadne právě na vytápění, které z velké části tvoří zemní plyn," obává se ředitelka Šance pro budovy Šárka Tomanová.

Doplňuje, že v Česku je přibližně 1,6 milionu rodinných domů, 220 tisíc bytových domů a 620 tisíc veřejných a komerčních budov, avšak stovky tisíc z nich stále čekají na zateplení.

"Města, obce i jednotlivci budou moct na renovaci v nejbližších letech využít rekordní množství finančních prostředků - zhruba 100 miliard korun z dotačních programů, jako je například Nová zelená úsporám, Operační program Životní prostředí či výzvy z Národního plánu obnovy," dodává Tomanová.

Stavební řízení vyřízené za 246 dnů

Kromě toho, že pořízení i výstavba nového bydlení v Česku stojí velké peníze, váže se k nim zároveň i řada komplikací spojených se státní správou. Doba potřebná pro vyřízení stavebního řízení u nás odpovídá 246 dnům.

Příkladnými státy jsou v délce stavebního řízení Dánsko a Finsko, kde tato administrativa vychází jen na přibližně 65 dní. Situaci kolem novostaveb komplikuje v Česku i roztříštěnost státní správy, jelikož máme v rámci EU nejvyšší počet samosprávných celků v přepočtu na tisíc obyvatel. Sjednání různých povolení je tak mnohem složitější, když výstavba zasahuje do několika územně správních celků zároveň.

Nejsušší půda i malý podíl recyklace. Česko má páté nejhorší životní prostředí v EU

"Délka stavebního řízení je jen část problému, podobně dlouho trvají i změny územních plánů, které málokdy umožní postavit to, co je aktuálně potřeba, v parametrech, které by u veřejnosti nevzbuzovaly často oprávněný odpor," popisuje problémy v Česku architekt a urbanista Peter Bednár, který se dlouhodobě věnuje plánování městských struktur, krajině a veřejnému prostoru.

"Celý proces je tak nepřehledný, že ho rutinně zvládnou jen velké stavební firmy nebo menší projekty na periferních místech, kde je menší šance projekt umořit připomínkováním. Proces tak přispívá k nejhorší možné variantě: staví se zpravidla nepříliš atraktivní budovy na nevhodných místech, v čase, který trvá déle než v rozvojových zemích, ale v ceně nejlepších projektů ze zahraničí," říká architekt.

Výsledkem je tak podle něj drahé bydlení, nelogická urbanizace, dopravní zácpy autocentrického plánování a všeobecná frustrace z pomalého řešení problémů městské krajiny.

Takto nepříznivé podmínky se podepisují i na tom, že má Česko čtvrtý nejnižší počet bytů a domů na tisíc obyvatel. Zatímco v prvním Řecku vychází na tisíc obyvatel 595 ubytování, v Česku se stejný počet občanů musí spokojit jen se 408 byty či domy. Je proto až překvapivé, že v přelidněných domácnostech u nás žije "jen" 15 procent obyvatel. Ke středu evropského srovnání přelidněnosti se přibližujeme zřejmě díky prostornějšímu bydlení s vyšším počtem oddělených pokojů.

Ačkoliv je i na venkově obtížné zřídit nové bydlení, v českých městech je situace podle odborníků kritická. Řešení Češi často vidí v odchodu na venkov či do jedné z příměstských částí, které nabízí přijatelnou dojezdovou vzdálenost, čas nebo spojení s městem kvůli práci a škole.

Problém nastává i v podílu domácností, jejichž výdaje spojené s provozem domova jsou vyšší než 40 procent jejich disponibilního příjmu. Zatímco ve městech se s takovým problémem potýká 10,2 procenta Čechů, na předměstích je to 6,4 procenta, na venkově dokonce jen 3,6 procenta.

Výhodněji v cizím

Dostupnější alternativu k vlastní nemovitosti představuje nájemní bydlení, na které se v Česku stále často nahlíží poněkud skrz prsty. Podle Eurostatu žije v nájemním bydlení v Česku jen 21 procent populace, zatímco evropský průměr činí 30 procent.

Češi v evropském srovnání překvapili ochotou pomáhat. Nevěří ale vládě ani institucím

"Pokud jeho popularita v posledních letech roste, je to především kvůli tomu, že se v současné době vyplatí víc než bydlení ve vlastním. Nájmy v Česku totiž dlouhodobě rostly pomaleji než příjmy domácností, což způsobilo lepší finanční dostupnost nájemního bydlení," říká Tereza Hrtúsová z České spořitelny.

Podle ní ale chybí mechanismy, které by na straně nájemníka zaručily dlouhodobě stabilní bydlení a na straně vlastníka pak záruky, že je jeho nemovitost v dobrých rukou.

Jak uvádí tajemník asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý, bydlení ve vlastním má v Česku historické kořeny. "Od 90. let, kdy se na trhu poprvé objevily hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, si řada Čechů i s jejich pomocí vlastní bydlení pořizuje. Obvykle je za tím racionální úvaha, jak snížit finanční výdaje na bydlení v penzijním věku. Investice do vlastního bydlení je tak obecně považována za jednu z nejlepších možných," vysvětluje Jiří Šedivý.

Málo sociálních bytů

Nedostatek bytů a domů dopadá významně i na sociálně slabší obyvatele. V Česku je bez domova zhruba 22 osob z 10 tisíc obyvatel. Všechny státy EU sice počty lidí bez domova nesledují, přesto index tvrdí, že se dostáváme nad průměr unijního srovnání. Problému nepomáhá ani takřka nedostupné sociální bydlení. To představuje pouze 0,4 procenta celkového počtu obytných domů a bytů. Průměrná hodnota Evropské unie přitom dosahuje 7,5 procenta.

Česko má málo vysokoškoláků, ukázalo datové srovnání. Proto se tu daří dezinformacím

Rostou i počty ohrožených domácností. "Mluvíme o 35 až 62 tisících domácností v bytové nouzi. Dalších 130 až 190 tisíc domácností, ve kterých žije přibližně 100 tisíc dětí, je ohroženo ztrátou bydlení. Až 350 tisíc domácností, z nichž třetinu tvoří seniorské domácnosti, pak trpí nadměrnými náklady na bydlení," vysvětluje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Upozorňuje, že ohrožené domácnosti často nevědí, na koho se mají obrátit s žádostí o pomoc, a nevyužívají dostatečně sociální pomoc státu. Příspěvek na bydlení například čerpá jen 20 až 25 procent seniorských domácností, které na něj mají nárok. "To nejen kvůli nízké informovanosti, ale i protože je vyřízení velkou administrativní zátěží. A dávka je rovněž společností stigmatizována," dodává Bírová.