Stockholm - Ve Stockholmu už není vůbec nic neobvyklého, když si jde člověk koupit kávu a na dveřích kavárny jsou vyvěšené cedulky "Inga kontanter", tedy "Hotovost nepřijímáme".
V technologicky vyspělém Švédsku lze už skutečně docela dobře žít, pracovat a nakupovat, aniž by lidem během dne prošly rukama peníze ve fyzické podobě.
Nástupem karetních a mobilních plateb ale nic nekončí. Tamní centrální bankéři musí reagovat na výrazný pokles hotovosti v oběhu a zvažují přechod na novou státní digitální měnu - švédskou e-korunu.
V Česku je situace zatím o hodně jiná. Na e-korunu si podle viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla budeme muset ještě počkat. "Stáváme se postupně a dlouhodobě less cash economy - méně hotovostní ekonomikou, nikoliv však cashless economy - bezhotovostní ekonomikou," upozorňuje na rozdíl mezi Českem a Švédskem.
"Osobně si neumím představit, že by hotovost v jakémkoliv dohledném okamžiku mohla zcela vymizet, pokud by ji nechtěl sám stát zrušit, což se, doufejme, nestane."
Přestože Česko hned tak vymizení bankovek a mincí nečeká, ČNB si už pozvala odborníky, aby jí popsali terén, do nějž jednou chtě nechtě bude muset vstoupit a nějak ho regulovat.
"Šíření soukromých kryptoměn i nutnost jejich nového třídění a regulace představují výzvy pro centrální bankéře a regulátory," zdůraznil v březnu členům bankovní rady v Praze Oliver Thew z londýnského finančního think-tanku OMFIF.
V této chvíli není úplně jednoduché se zorientovat v záplavě všech možných kryptoměn a elektronických způsobů směny. Často se všechny virtuální měny házejí do jednoho pytle. Bitcoin a další jsou soukromé iniciativy. Vedle toho centrální banky eurozóny, Švédska, Japonska či třeba Kanady zkoumají, za jakých podmínek by mohla být funkční státem garantovaná e-měna.
Například Francie už zřídila pracovní skupinu, která se zaměří na regulaci kryptoměn. Kanada dokonce vyzkoušela svoji měnu CAD Coin, Nizozemci zase třeba experimentují s další kryptoměnou DNBCoinem.
V některých zemích ale nemohou dost dobře čekat, než se bankéři dohodnou, co si o e-měnách myslí, protože v některých státech - například ve zmíněném Švédsku - z oběhu uniká hotovost. Do této debaty centrálních bankéřů nyní vpadl důležitý průzkum ekonomů Banky pro mezinárodní platby s příznačným názvem "Placení se mění, ale hotovost stále vládne".
Podle něj mizí hotovost ve Švédsku, ale jinde ve vyspělé Evropě se to neděje. Ani v Česku. Předpokládaný největší viník poklesu hotovosti v oběhu - platby kartou - v reálu snižuje oběh hotovosti jen ve dvou státech. "Pouze v Rusku a Švédsku je zjevná substituce mezi hotovostí a kreditními kartami," říkají výzkumníci.
Z dalšího obsahu čísla
- Živnostníci jako odolný druh, aneb bez 20 povolení v Česku neotevřete ani malou cukrárnu
- Čekám teď čtyři roky pekla, věští z Jeseníku vývoj v zemi podnikatel Cyril Svozil, který učí Čechy topit elektřinou.
- Po pádu soukromých kryptoměn přichází čas těch státních
- Podílové fondy spravují už téměř půl bilionu korun
- Odvrácená tvář špičkové gastronomie: dluhy, věřitelé, dluhy
- Turistický průmysl chce repelent proti žralokům
- Hromadné žaloby mají pomoci spotřebitelům, ve světě na nich ale vydělávají hlavně právníci
- VW Touareg: Z Bratislavy do Číny
- Cestování začíná, když to přestane jít podle plánu, říká obchodního ředitel firmy Axis Communications
- Parádní večeře u kulatého stolu v restauraci Benjamin
- Portfolio Ekonomu: Křemíkové "sorry" údolí
Že je kolem vlastní digitální měny ještě hodně nástrah, ukazuje dobře samotné Švédsko, které je vydání e-měny nejblíže. Přesto se k tomu guvernér Riksbanky Stefan Ingves staví v rozhovorech skepticky. Ingves chce nejprve robustní novou legislativu a směnný systém a až pak je ochoten se bavit o švédské digitální měně.
"Za 350 let jsme se posunuli od měďáků k e-penězům. Technologický pokrok uhání kupředu a my si musíme znovu pokládat základní otázky, jak vůbec definovat peníze a jak zajistit, aby každý ve Švédsku měl přístup k bezpečným a efektivním platbám," varoval guvernér v jednom z nedávných rozhovorů.
Zároveň nepochybuje, že na e-měnu v zemi jednou dojde. Musí. V roce 2007 se ekonomikou točilo 112 miliard švédských korun, dnes to je jen 50 miliard. Vedle všech technologických vymožeností k tomu přispívá i to, že švédské obchody - na rozdíl od těch českých - nemusí povinně přijímat hotovost.
Česko by mělo švédské potýkání se s e-korunou pozorně sledovat, možná podle této zkušenosti jednou bude vytvářet i svoji e-korunu. Cedule na kavárnách "Hotovost nepřijímáme" ale stále ještě hodně dlouho nebude rozšířená. K digitální tisícovce s Františkem Palackým je pořád dlouhá cesta.
Čtěte více v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.
