Francouzské úřady, tedy konkrétně Finanční generální ředitelství, využijí technologie umělé inteligence, která dokáže analyzovat letecké snímky. Díky tomu budou mít lepší přehled o tom, kteří obyvatelé u rodinných domů bazén provozují a kdo z nich ho neuvádí v katastru nemovitostí, a tedy ho ani nezahrnuje do daně z nemovitosti, uvedl list Le Figaro.
Za technologií stojí Google a francouzská softwarová společnost Capgemini. Úřady s nimi podle webu Connexion uzavřely kontrakt ve výši 12 milionů eur (304 milionů korun). Kromě bazénů má technologie pomoci vystopovat také třeba nikde neevidované tenisové kurty nebo altány. Do projektu se zapojí také francouzský Národní geografický ústav.
Pokud úřady zjistí daňové pochybení, vyzvou majitele, aby věc napravil, případně mu bude hrozit pokuta. Podle nich toto opatření pomůže efektivněji bojovat s daňovými podvody.
Úřady tak reagují na několik kauz z minulosti, kdy se majitelé bazénů daním vyhýbali ve velkém. Například v roce 2017 úřady ve městě Marmande na jihozápadě země zjistily, že u třetiny z celkem 800 bazénů ve městě nebyly daně odváděny.
O dva roky později nastal obdobný případ v oblasti Alpes-Maritimes na jihovýchodě země. Tehdy dodala technologii irská konzultační společnost Accenture a úřady ji vyhodnotily jako "velmi uspokojivou". Testování systému stálo 800 tisíc eur (20 milionů korun).
Systém od společností Google a Capgemini se zatím od října zkouší v devíti francouzských departamentech - Alpes-Maritimes, Var, Rhone, Bouches-du-Rhône, Ardeche, Rhône, Haute-Savoie, Vendée, Maine-et-Loire a Morbihan. V roce 2022 by se program mohl rozšířit po celé zemi.
Na bazény se ve Francii vztahuje daň z nemovitosti a pozemková daň. Bazén zvyšuje částku daně o pět až deset procent. V zemi jsou podle listu Le Figaro bazény u rodinných domů oblíbené - jen těch soukromých tu existuje kolem tří milionů. Rozmach zažily také kvůli pandemii koronaviru, za poslední rok jich přibylo téměř 200 tisíc.
Francouzské zákony od zdanění osvobozují například malé volně stojící bazény, které jejich majitelé nezapustili do země, nebo volně stojící bazény o větší rozloze, které nejsou v provozu déle než tři měsíce.
V Česku se speciální daň z bazénů, které existují v rámci rodinných domů a neslouží k podnikání, neplatí. Spadají totiž do běžného zdanění nemovitostí. "Sazba daně u pozemku evidovaného v katastru nemovitostí s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří činí 0,20 koruny na metr čtvereční," potvrdil mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.
Zastavěnou plochou s nádvořím se chápe pozemek, na kterém se nachází budova včetně nádvoří (tedy části zastavěného pozemku včetně dvora, vjezdu, drobných staveb nebo právě bazénu).
V Česku se o zavedení zvláštní daně z bazénu neuvažuje, jako klíčové pro řešení problémů s klimatickými změnami to nevnímají ani ekologové. Napouštění bazénů pitnou vodou přitom někdy bývá terčem kritiky kvůli pokračujícímu suchu.
"Bazény nepovažujeme za zásadní problém pro klima či životní prostředí. V Česku se musíme zaměřit na zásadní věci, jako je ukončení těžby a spalování uhlí nebo zateplování budov," uvedl mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek.
