Vody sociálních sítí rozbouřil obrázek z jedné ze základních škol, na kterém jsou v igelitu zabalené dva plátky pomela a porce ovocného pyré v plastovém minibalení. Jednalo se o zásilku v rámci státem dotovaného programu Ovoce do škol. Fotka se objevila ve facebookové skupině pro učitele, kde se desítky lidí začaly pozastavovat nad tím, že zvolené balení rozhodně nepůsobí v rámci ekologické výchovy příliš edukačně. "Hlavně že zakazují brčka a šťourátka do uší," píše Libuše Kovářová, která fotku přidala.
Ovoce pro děti zajišťují pro školy na objednávku soukromé firmy. Školy za dodávky neplatí, firmám je hradí stát. Limit na žáka na jeden školní rok je 303 korun.
Konkrétní kritizovaná zásilka je od společnosti Weomax Group. "Bohužel v současné chvíli neexistuje druh vyloženě ekologického balení, tak aby šel produkt hermeticky zabalit pod ochrannou atmosférou, která udržuje potravinu čerstvou, a zároveň aby balení splňovalo náročné hygienické předpisy EU," vysvětluje Jiří Ostřanský z Weomax Group a dodává, že obaly jsou z polypropylenu, který je považován za jeden z nejlépe recyklovatelných materiálů. Ostřanský ještě upozorňuje, že jeho firma dělá krájené ovoce, zatímco konkurence ovoce nedělí
Jiné školy si vystačí s kartonem
Jiný z dodavatelů Ovoce do škol však používá běžný karton a rozpor s hygienickými pravidly v tom nevidí. "Produkty v rámci projektu Ovoce a zelenina do škol dodáváme volně ložené v papírových kartonech. V letošním roce jsme balili do igelitových sáčků pouze hroznové víno a to, jak jistě uznáte, není jinak technicky možné, když musíme dodržet váhové limity na porci apod. Jinak jsme dodali veškeré ovoce a zeleninu vždy bez obalu," říká obchodní ředitelka firmy Laktea Simona Tvrdíková.
Využití kartonu ovšem podle Weomaxu není možné. Především kvůli tomu, že firmy při dodávkách musí splnit váhový limit na dítě. V případě pomela tak není možné poslat celé ovoce ve slupce, aby si jej děti pod dohledem učitelů nebo přímo učitelé připravili. Podle Ostřanského může Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dotace vyplácí, dodavatele za porušení váhových limitů pokutovat.
"V nařízení vlády ani v souvisejících evropských předpisech není předepsaný způsob balení. SZIF tedy nemá žádné možnosti, jak žadatelům nařídit způsob balení dodávaných produktů. Žadatelům to můžeme pouze doporučit. Záleží také na samotné škole, jak se se svým dodavatelem domluví na způsobu dodávání. Dle našich informací žadatelé vycházejí školám vstříc," říká mluvčí fondu Vladimíra Bukovcová.
Ministerstvo zemědělství dává fondu za pravdu, že způsob balení si mají vyjednat hlavně ředitelé jednotlivých škol. "Ministerstvo zemědělství financuje pouze dodávky ovoce a zeleniny a tím se také snaží omezit obaly. U některých výrobků (jako jsou mošty a pyré) se bez obalu neobejdeme, jak z hygienických důvodů, tak i z hlediska zátěže pro školy při rozdávání," vysvětluje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Ten dodává, že pokud by škola požadovala, aby jí dodavatel produkty vozil bez přebytečných obalů, jistě mu firma vyjde vstříc. Pokud ne, je prý na škole, aby se rozmyslela, zda u současného dodavatele zůstane.
O věci rozhodují ředitelé škol
Poslední slovo při výběru konkrétního dodavatele tak mají podle úřadů ředitelé škol. Ti, pokud jim vadí způsob balení ovoce, mohou dodavatele oslovit nebo rovnou vyměnit.
Ke změně dodavatele se rozhodla například ředitelka Olga Šťastná ze Základní školy Sídliště ve Vlašimi. "Na trhu existuje více dodavatelů zapojených do tohoto projektu. I my jsme vzhledem k objektivním výhradám dodavatele změnili. Momentálně máme společnost, která většinu našich požadavků splňuje, i s ohledem na ekologii," říká Šťastná.
Dodává, že podle ní je distribuce ovoce do škol šetrnější způsob, než když si děti během polední přestávky chodí pro chipsy a PET lahve s nápoji. "A to by měl být smysl tohoto projektu - vytlačovat nežádoucí produkty z jídelníčku včetně nevhodných obalů a naopak se učit zařazovat zdravé produkty. Tím nechci říct, že by distributoři neměli pracovat na vylepšení ekologičtějšího způsobu dodávky," dodává Šťastná.
Ne všechny školy jsou z programu nadšené
Problém s plastovým odpadem v programu má i Šárka Boldišová, zástupkyně ředitelky na základní škole Škola Můj Projekt v Praze. "Viděla jsem u svých dětí (v jiné škole) pokrájené ovoce, zabalené na plastovém tácku a do plastové folie, někdy bylo i nahnilé, a většinou putovalo do koše. I z těchto důvodů v naší škole tento projekt nepodpoříme (stejně tak ani krabičkové mléko), a nabídky různých dodavatelů vyhazuji," říká Boldišová."
Boj proti zbytečnému využívání plastů v současnosti ve světě nabývá na síle. Rakousko například chystá omezení plastových sáčků. Nábytkářský řetězec Ikea hodlá do roku 2020 přestat prodávat plastové zboží na jedno použití, jako jsou sáčky do koše či brčka. Kavárny v Česku zase zavádí možnost nechat si kávu připravit do plastového kelímku, který je zálohovaný.
Podle Výzkumného střediska Evropského parlamentu se v oceánech nachází 150 milionů tun plastů.
