Každý, kdo vlastní nemovitost, musí do konce května zaplatit z tohoto majetku daň. Tu mu jako každý rok vypočítá finanční správa a pošle poštou ve formě složenky (úřad může posílat na vyžádání potřebné údaje také mailem). Všem má obsílka dorazit do 25. května. Pokud nedorazí, je třeba kontaktovat územní pracoviště v místě příslušného finanční úřadu a platební údaje tam zjistit. Úřad toleruje zpoždění platby, ale jen týden po termínu. Pak hrozí opozdilcům pokuty.
Koupil jsem, prodal jsem, platím?
V případě, že jste dům, byt či chalupu letos prodali nebo to máte v plánu, dani se ani tak nevyhnete. Platí ji totiž v plné výši ten, kde nemovitost vlastní k 1. lednu. "I občané, kteří pozemek, byt či dům prodali začátkem roku 2019, tak musí zaplatit z této nemovitosti daň z nemovitých věcí. Nový majitel bude platit daň až pro rok 2020," vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
V případě pronájmu platí daň z nemovitosti majitel, nikoliv pronajímatel. "Pronájem nemovitosti nezbavuje majitele nemovitosti jeho daňových povinností, daňové přiznání podává majitel a stejně tak majitel daň platí, s tím je při pronájmu nemovitosti potřeba počítat," dodává Gabriela Ivanco.
Částka daně z nemovitých věcí se liší nejenom podle typu nemovitosti a její velikosti, ale i v závislosti na příslušných koeficientech. Například pro stejně veliký byt je roční částka daně v jednotlivých městech rozdílně vysoká. Dani podléhají i nezastavěné pozemky.
"Občané, kteří vlastní více nemovitostí v různých krajích, obdrží více poštovních poukázek. Lidé mající zřízenu datovou schránku obdrží potřebné informace do datové schránky," doplňuje daňová odbornice z Mazars.
Kdy se platí daň ve dvou splátkách?
Pokud je vyčíslená souhrnná roční daň z nemovitých věcí vyšší než 5000 korun, potom je možné platit daň ve dvou splátkách. První splátka daně se platí do konce května a druhá do konce listopadu.
V případě vyšší částky posílá finanční úřad majitelům rovnou dvě předvyplněné složenky. Posílá je navíc tak, aby je lidé v jedné lokalitě nedostali najednou, aby nedocházelo k frontám při placení.
Daň u nemovitosti, ve které je nahlášená provozovna, bude dražší. Platí ji opět vlastník, nikoliv nájemce. Výpočet a výše daně z nemovitých věcí závisí i v tomto případě na místě, kde se nemovitost nachází, a na typu podnikání, ke kterému nemovitost slouží. "Sazba daně je tak jiná v případě, že nemovitost slouží pro podnikání v průmyslu, stavebnictví nebo v zemědělské výrobě," upozorňuje Ivanco.
Pokud je nemovitost užívána zčásti pro podnikatelské účely a zčásti pro nepodnikatelské účely, do daňového přiznání k dani z nemovitých věcí se rozdělí na metry čtvereční podle druhu užívání nemovitosti. To znamená, že část stavby bude zdaněná jinou sazbou daně. Druh užívání nemovitosti by měl korespondovat se zápisem v katastru nemovitostí.
Daňové přiznání jen jednou
K dani z nemovitosti patří také daňové přiznání. To se ovšem podává jen jednou, a to následující rok po pořízení nemovitosti na místně příslušném finančním úřadu, kde se nemovitost nachází. Na úřadu musí být podáno do konce ledna. Lidé, kteří nemovitost pořídili loni, tak měli přiznání podat do letošního 31. ledna.
Při úplatném pořízení nemovitosti je však potřeba počítat s jednorázovou úhradou daně z nabytí nemovitých věcí, kterou platí vždy kupující. Při pořízení družstevního bytu se neplatí daň z nabytí nemovitých věcí ani daň z nemovitých věcí."
Neúplatné pořízení nemovitosti darem, dědictvím či směnou nepodléhá dani z nabytí nemovitých věcí, ale daň z nemovitých věcí se platí každoročně i v těchto případech," upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
