Frankfurt nad Mohanem - Evropská centrální banka (ECB) vstupuje do dalšího kola svého boje proti deflaci. Komerční banky tak budou muset za ukládání peněz platit ještě vyšší částku než doposud. Rozhodla o tom na dnešním jednání.
Depozitní sazbu, která je od letošního června historicky poprvé záporná, ECB dnes snížila z minus 0,1 procenta na minus 0,2 procenta z vkladů. Základní sazba klesne z 0,15 na 0,05 procenta.
Záporný úrok z vkladů má donutit banky k tomu, aby na penězích "neseděly" a raději je rozpůjčovaly. To, že budou mít lidé k dispozici více peněz, podle ekonomů povede k většímu utrácení a rostoucí poptávka pak podpoří inflaci.
Sankce tlačí ceny dolů
S tlakem na pokles cen se země Unie potýkají celý tento rok. Srpnová inflace v eurozóně činila 0,3 procenta. V celé EU hlásilo v červenci deflaci pět zemí, v dalších třech ekonomikách byl růst cen na nule.
Zlevňování ještě podpořily sankce Ruska, které začátkem srpna zakázalo dovoz ovoce, zeleniny, mléčných výrobků či masa z EU. Evropští zemědělci nyní varují před obrovskými přebytky, které je donutí prodávat za méně. Nižší ceny se projevily již například v Polsku.
Deflaci neboli pokles cen se přitom snaží politici v Evropě, ale také například v Japonsku vyhnout hlavně kvůli strachu, že spotřebitelé a firmy začnou kvůli klesajícím cenám odkládat nákupy. Pád ve spotřebě by podle nich mohl vést k poklesu investic, výroby, mezd, zaměstnanosti a následně opět k nižšímu utrácení - celý "koloběh" by tedy pokračoval ve spirále.
"Vzali jsme v úvahu celkový tlumený inflační výhled, oslabování růstu v eurozóně a pokračující nízkou úvěrovou aktivitu," uvedl ve čtvrtek prezident ECB Mario Draghi.
Použijeme všechny nástroje
Draghi již na konci srpna prohlásil, že inflační očekávání nadále oslabují a že banka použije všechny své nástroje pro to, aby udržela cenový růst těsně pod dvouprocentním cílem.
Kromě pokračujícího snižování úrokových sazeb je ve hře ještě "pumpování" peněz do ekonomiky. ECB rovněž oznámila, že začne v říjnu vykupovat od komerčních bank zajištěné cenné papíry (ABS). Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře by mělo jít hlavně o dluhopisy složené ze spotřebitelských půjček domácnostem a firmám.
"Tyto všechny kroky doplní již dříve oznámené půjčky bankám, které ECB oznámila již v červnu a které začne od září poskytovat bankám. První aukce půjček se uskuteční již 18. září, další 11. prosince," doplňuje Sklenář.
Od podobného "tištění" peněz si evropští experti slibují, že budou podniky i spotřebitelé více utrácet, což povede k vytouženému zdražování. Podobná politika by navíc oslabila euro, což by rovněž vedlo ke zdražování, tentokrát dováženého zboží.
Inflace jen tak nepřijde
Podle analytiků ale k nárůstu cen ještě hned tak nedojde. "S inflací jen lehce nad nulou musíme v eurozóně počítat minimálně do začátku příštího roku. Návrat inflace k dvouprocentnímu cíli nevidím dříve než v roce 2016," říká například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle Ľuboše Mokráše z České spořitelny se inflace dokonce ještě letos na podzim dostane přechodně mírně pod nulu. "Kvůli poklesu cen ropy a klíčových zemědělských komodit," vysvětluje.
Přímo Rada guvernérů ECB počítá pro letošek s růstem cen o 0,6 procenta. V následujících dvou letech by se měla inflace dostat na 1,1 a 1,4 procenta.
Analytici změnu nečekali
ECB svým čtvrtečním rozhodnutím překvapila, oslovení experti totiž s podobným krokem nepočítali. "Myslím, že možnost uvolnění měnové politiky skrz úrokové sazby ECB již vyčerpala. Další snížení diskontní sazby nepřipadá v úvahu, protože by mohlo vést k útěku k hotovosti, což by ECB určitě neuvítala,“ řekl například Novák.
"Pro snižování sazeb už prakticky není prostor, výrazněji záporné sazby by nepomohly ničemu," prohlásil před zveřejněním zprávy ECB Mokráš.
"Rozhodnutí ECB dále snížit úrokové sazby bylo do značné míry překvapivé. Nyní již lze další pokles hlavní úrokové sazby prakticky vyloučit, nicméně depozitní úroková sazba může klesnout ještě více do záporných hodnot," doplňuje hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Se snížením depozitní sazby pod nulu experimentovalo v Evropě již Dánsko, a to od 5. července 2012 do konce letošního dubna. Zemi před dvěma lety trápila posilující koruna, o kterou začali mít investoři v době krize eurozóny zvýšený zájem. Negativní sazby měly tedy odradit zahraniční podnikatele a oslabit měnu – což se také podařilo.
