Blokáda ruských bank? Tvrdá sankce přinese chaos v obchodu

Tereza Holanová Tereza Holanová
4. 9. 2014 11:15
Evropští politici navrhují vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Co by to v praxi znamenalo pro Rusko, ale i běžné lidi v Česku?
EU versus Rusko, ilustrační foto
EU versus Rusko, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Nové sankce, kterými chtějí evropští politici potrestat Rusko za jeho roli na východní Ukrajině, by vedle prohloubení těch dosavadních mohly přinést i nové typy omezení. Jedním z nich je vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, což je anglická zkratka Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci.

To by prakticky znemožnilo ruským bankám – a jejich zákazníkům z řad firem i běžných lidí – přijímat peníze ze zahraničí nebo je tam posílat. "Platby z Ruska a do Ruska by jednoduše neprobíhaly," vysvětluje analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.

Agentura Bloomberg připomíná, že případné zablokování Ruska v tomto případě leží čistě v rukou Evropské unie, na rozdíl třeba od pořádání fotbalových mistrovství nebo účasti týmů v mezinárodních soutěžích. Platební systém SWIFT je totiž podřízený unijním rozhodnutím.

Systém SWIT nyní používá k zahraničním převodům přes 10,5 tisíce bank. „Jde o nejrozšířenější mezinárodní transakční nástroj ve světě, přes který se denně uskuteční více než 21 milionů plateb,“ upřesňuje hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko.

Citelné ztráty a chaos v obchodu

Podobné zpřísnění sankcí prosazuje hlavně britský premiér David Cameron, podle listu Financial Times se jím však zabývají i další evropští diplomaté.

"Případné vyloučení Ruska ze SWIFT by patřilo k těm nejtvrdším sankcím," říká Volf. Tento trest by však podle něj připadal v úvahu pouze tehdy, když by situace na ukrajinské hranici skutečně dramaticky eskalovala, nebo v případě, že by se konflikt přelil na širší území Ukrajiny.

Podle Volfa je ruská ekonomika na zahraničním obchodu životně závislá a jakékoli omezení by znamenalo citelné ztráty. Tamní firmy by totiž neměly jak uhradit své nákupy z ciziny.

"Otázkou je, jak by například odběratelé ruských energií platili za dodávky a zda by vůbec do Ruska proudily nějaké peníze," zdůrazňuje Gapko s tím, že konečné důsledky ještě zdaleka nelze odhadnout.

"Nejsou žádné pochyby, že krátkodobě by zákaz SWIFTu extrémně narušil ruské finanční a obchodní aktivity," prohlásil pro agenturu Bloomberg ekonom ze skotské University of Dundee Richard Reid. Podle listu Businessweek by omezení způsobilo chaos v obchodu, investicích i v milionu rutinních finančních transakcí.

Komplikovaná náhrada

Pokud by Rusko k celosvětovému systému SWIFT skutečně ztratilo přístup, mohou být náhradním řešením například dohody s dalšími bankami. Zákazníci v cizině by třeba platili za dodané zboží jiné instituci, která by následně přesouvala peníze do sankcionované banky.

"Můžeme si představit, že některé platby by šly přes jakési sběrné účty bank v zahraničí. Tento způsob by byl však velmi omezující a určitě by se tak podstatněji sankce nedaly obejít," myslí si Volf.

Celkově by se obchod zkomplikoval a samozřejmě podražil, dá se totiž čekat, že každá další banka si bude za provádění podobných transakcí účtovat poplatky.

"Cesty by se našly asi i jinak, existují kanály dálnopisu, lze dohodnout i telefonní kontakt, ale jsou s tím spojena jistá rizika, například prolomení údajů, možnost narušení výše částky převodu nebo i cílového příjemce," doplňuje ekonom Otakar Schlossberger. Otázkou podle něj navíc zůstává, zda by byly banky na podobná náhradní řešení připravené.

K zablokování systému, který zajišťuje výměnu informací mezi bankami z různých zemí, by Evropská unie nepřistoupila poprvé. V březnu 2012 od něj kvůli podpoře jaderného programu a terorismu odstřihla íránské banky. Platby od té doby probíhají například právě přes instituce, kterých se blokace nedotkla.

Hrozby i pro Česko

Stejně jako jiná omezení by však ani tyto sankce nepostihly jen Rusko. Dopad by pocítili i běžní spotřebitelé a zaměstnanci v Česku. Jednak by z pultů tuzemských obchodů zmizelo ruské zboží, protože by pro odběratele bylo mnohem komplikovanější za něj platit. Utrpěly by také podniky obchodující s Ruskem.

"Pokud by taková společnost byla více závislá na obchodu s Ruskem, pak by to mohlo znamenat ztrátu zaměstnání," vysvětluje Volf možný dopad na tuzemský trh.

Kolik plateb české firmy či domácnosti z Ruska přijímají nebo je do Ruska odesílají, nechce většina bank oslovených online deníkem Aktuálně.cz upřesnit. "Informace o našich klientech, konkrétně kam posílají a odkud přijímají platby, veřejně nesdělujeme," říká třeba Tereza Endrštová z tiskového oddělení České spořitelny. Komentář odmítli i zástupci ČSOB.

V Komerční bance se peníze z Ruska v prvních osmi měsících letošního roku podílely na přijatých platbách 1,2 procenta. "U vyšlých zahraničních plateb činí podíl plateb zasílaných do Ruska 0,4 procenta," upřesňuje mluvčí banky Michal Teubner.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy