Blokáda ruských bank? Tvrdá sankce přinese chaos v obchodu

Tereza Holanová Tereza Holanová
4. 9. 2014 11:15
Evropští politici navrhují vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Co by to v praxi znamenalo pro Rusko, ale i běžné lidi v Česku?
EU versus Rusko, ilustrační foto
EU versus Rusko, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Nové sankce, kterými chtějí evropští politici potrestat Rusko za jeho roli na východní Ukrajině, by vedle prohloubení těch dosavadních mohly přinést i nové typy omezení. Jedním z nich je vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, což je anglická zkratka Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci.

To by prakticky znemožnilo ruským bankám – a jejich zákazníkům z řad firem i běžných lidí – přijímat peníze ze zahraničí nebo je tam posílat. "Platby z Ruska a do Ruska by jednoduše neprobíhaly," vysvětluje analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.

Agentura Bloomberg připomíná, že případné zablokování Ruska v tomto případě leží čistě v rukou Evropské unie, na rozdíl třeba od pořádání fotbalových mistrovství nebo účasti týmů v mezinárodních soutěžích. Platební systém SWIFT je totiž podřízený unijním rozhodnutím.

Systém SWIT nyní používá k zahraničním převodům přes 10,5 tisíce bank. „Jde o nejrozšířenější mezinárodní transakční nástroj ve světě, přes který se denně uskuteční více než 21 milionů plateb,“ upřesňuje hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko.

Citelné ztráty a chaos v obchodu

Podobné zpřísnění sankcí prosazuje hlavně britský premiér David Cameron, podle listu Financial Times se jím však zabývají i další evropští diplomaté.

"Případné vyloučení Ruska ze SWIFT by patřilo k těm nejtvrdším sankcím," říká Volf. Tento trest by však podle něj připadal v úvahu pouze tehdy, když by situace na ukrajinské hranici skutečně dramaticky eskalovala, nebo v případě, že by se konflikt přelil na širší území Ukrajiny.

Podle Volfa je ruská ekonomika na zahraničním obchodu životně závislá a jakékoli omezení by znamenalo citelné ztráty. Tamní firmy by totiž neměly jak uhradit své nákupy z ciziny.

"Otázkou je, jak by například odběratelé ruských energií platili za dodávky a zda by vůbec do Ruska proudily nějaké peníze," zdůrazňuje Gapko s tím, že konečné důsledky ještě zdaleka nelze odhadnout.

"Nejsou žádné pochyby, že krátkodobě by zákaz SWIFTu extrémně narušil ruské finanční a obchodní aktivity," prohlásil pro agenturu Bloomberg ekonom ze skotské University of Dundee Richard Reid. Podle listu Businessweek by omezení způsobilo chaos v obchodu, investicích i v milionu rutinních finančních transakcí.

Komplikovaná náhrada

Pokud by Rusko k celosvětovému systému SWIFT skutečně ztratilo přístup, mohou být náhradním řešením například dohody s dalšími bankami. Zákazníci v cizině by třeba platili za dodané zboží jiné instituci, která by následně přesouvala peníze do sankcionované banky.

"Můžeme si představit, že některé platby by šly přes jakési sběrné účty bank v zahraničí. Tento způsob by byl však velmi omezující a určitě by se tak podstatněji sankce nedaly obejít," myslí si Volf.

Celkově by se obchod zkomplikoval a samozřejmě podražil, dá se totiž čekat, že každá další banka si bude za provádění podobných transakcí účtovat poplatky.

"Cesty by se našly asi i jinak, existují kanály dálnopisu, lze dohodnout i telefonní kontakt, ale jsou s tím spojena jistá rizika, například prolomení údajů, možnost narušení výše částky převodu nebo i cílového příjemce," doplňuje ekonom Otakar Schlossberger. Otázkou podle něj navíc zůstává, zda by byly banky na podobná náhradní řešení připravené.

K zablokování systému, který zajišťuje výměnu informací mezi bankami z různých zemí, by Evropská unie nepřistoupila poprvé. V březnu 2012 od něj kvůli podpoře jaderného programu a terorismu odstřihla íránské banky. Platby od té doby probíhají například právě přes instituce, kterých se blokace nedotkla.

Hrozby i pro Česko

Stejně jako jiná omezení by však ani tyto sankce nepostihly jen Rusko. Dopad by pocítili i běžní spotřebitelé a zaměstnanci v Česku. Jednak by z pultů tuzemských obchodů zmizelo ruské zboží, protože by pro odběratele bylo mnohem komplikovanější za něj platit. Utrpěly by také podniky obchodující s Ruskem.

"Pokud by taková společnost byla více závislá na obchodu s Ruskem, pak by to mohlo znamenat ztrátu zaměstnání," vysvětluje Volf možný dopad na tuzemský trh.

Kolik plateb české firmy či domácnosti z Ruska přijímají nebo je do Ruska odesílají, nechce většina bank oslovených online deníkem Aktuálně.cz upřesnit. "Informace o našich klientech, konkrétně kam posílají a odkud přijímají platby, veřejně nesdělujeme," říká třeba Tereza Endrštová z tiskového oddělení České spořitelny. Komentář odmítli i zástupci ČSOB.

V Komerční bance se peníze z Ruska v prvních osmi měsících letošního roku podílely na přijatých platbách 1,2 procenta. "U vyšlých zahraničních plateb činí podíl plateb zasílaných do Ruska 0,4 procenta," upřesňuje mluvčí banky Michal Teubner.

 

Právě se děje

Další zprávy