Evropa je v potravinách soběstačná, Česko v rámci kalorií také. Problém má však Rusko

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
5. 12. 2020 12:50
Pandemie a opakované uzavírání hranic vrátily letos do hry úvahy o potravinové soběstačnosti. V EU nyní činí 101 procent a za dalších 60 let by se měla změnit jen minimálně. Uspokojit potřeby svého obyvatelstva zvládne i Česko - nadprodukci má v mléku a obilovinách, chybí však vlastní ovoce. Hůře jsou na tom Rusko nebo Čína, které spoléhají na dovoz. Ukazuje to analýza projektu Evropa v datech.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Polští výzkumníci Přírodovědecké univerzity v Poznani ve své nedávné studii porovnávali potravinovou soběstačnost jednotlivých zemí světa na základě kalorické spotřeby obyvatelstva v kombinaci s HDP. Právě kalorická metoda dokáže "odstínit" fakt, že každá země se specializuje na produkci jiných potravin. Kalorie tak spravedlivě počítají potravinářskou výrobu jako celek.

Z výpočtů vyplynulo, že Česko patří mezi dvanáct zemí Evropy, které vlastní produkcí potravin dokážou uspokojit své každodenní kalorické nároky. Podobného výsledku dosáhli také Němci, Poláci nebo Francouzi. V Evropě přitom tvoří výjimku pouze Bosna a Hercegovina a Albánie.

V Číně sice konzumují nadprůměrné hodnoty kalorií, vlastní produkce této asijské země je ale nedostatečná. "Stejnému problému čelí podle studie i Rusko," vysvětluje Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.

To má však zatím díky ropným příjmům vyšší průměrné HDP na hlavu než mnohem lidnatější Čína, a tak je prozatím stále schopné využívat možností dovozu jídla ze zahraničí.

Vedle evropských zemí si dobře vedou také Kanada, Austrálie nebo Spojené státy. Celosvětový průměr snižuje Afrika, kde se z příznivých výsledků mohou těšit pouze čtyři státy. Všechny ostatní země čelí podprůměrnému HDP, nedostatečné produkci a nadprůměrné spotřebě potravin, což podle výzkumníků není dlouhodobě udržitelný výsledek.

Nedostatkové ovoce

Potravinovou soběstačností se zabývali i výzkumníci z České zemědělské univerzity, kteří se ve své studii zaměřili na evropské země. Sledovali přitom produkci konkrétních potravin, jako jsou brambory, mléko, maso, obiloviny, vejce, ovoce a zelenina. 

Nejhůře dopadla Velká Británie, kde soběstačnost dosahuje 62 procent. Nejlepší výsledek naopak získalo Nizozemsko, kde je celková hodnota o sto procentních bodů vyšší. Průměr 28 zemí EU (ještě se započítanou Británií) pak představuje 101 procent.

Při prostém srovnání vývozu a dovozu si Česko s produkcí potravin vystačí z 80 procent. "Zatímco mléka a obilovin vytváříme více, než jsme schopni spotřebovat, chybí nám zejména zelenina a ovoce, u kterých soběstačnost vychází na 25 a 30 procent. Přebytkem neoplýváme ani v případě masa - jsme schopni vyprodukovat 60 procent toho, co skutečně sníme," doplňuje Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.

Nejen v Česku, ale i jinde v Evropě je ovoce nedostatkovým zbožím. Směrem na sever se jeho produkce zhoršuje - až na Polsko, kde tato kategorie dosahuje 136 procent. Ovoce se úspěšně pěstuje ve středomořských státech, jako jsou Řecko nebo Španělsko se 165 procentní soběstačností. Vývozem do zbytku Evropy tak pokrývají i poptávku například Švédska a Finska, kde se ovocná soběstačnost zastavuje na čtyřech procentech.

Excelovat bude Pobaltí, pozitivní to však není

Čeští autoři studie také předpověděli soběstačnosti pro rok 2080, situace se však v Evropě o mnoho neposune. Výjimkou bude Litva, která by si měla projít vůbec největší změnou ze všech evropských zemí - současná 109procentní soběstačnost se za tu dobu vyšplhá až na 191 procent. Velmi dobrý výsledek úzce souvisí s tím, že podle předpokladů Eurostatu do roku 2080 čeká tento pobaltský stát nejzásadnější úbytek obyvatelstva v Evropě, a to až o 43 procent.

Předpověď potravinové soběstačnosti v Česku v roce 2080
Předpověď potravinové soběstačnosti v Česku v roce 2080 | Foto: Evropa v datech

Za 60 let by si naopak mělo nejvíce pohoršit Irsko, kterému soběstačnost poklesne o 25 procentních bodů. Situace Česka by se měla mírným způsobem zlepšit z 80 procent na 86 procent.

Tyto výpočty je však třeba brát s rezervou, neboť výzkumníci zohledňovali především růst a pokles populace jednotlivých států. Naopak nebrali v potaz zefektivňování zemědělské produkce nebo budoucí vývoj zemědělské plochy. 

 

Právě se děje

před 7 minutami

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Držitel několika francouzských filmových cen podlehl rakovině

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Stanici BFM TV to oznámil umělcův agent. Držitel několika francouzských filmových cen César Bacri podlehl rakovině.

Bacri se narodil v roce 1951 na severu Alžírska. Na začátku 60. let se s rodinou přestěhoval do Francie, na stříbrném plátně i na divadelních prknech se poprvé objevil v 80. letech. V této době se setkal také se svou pozdější partnerkou, režisérkou a scenáristkou Agnès Jaouiovou, s níž spolupracoval na řadě divadelních her a filmů. Jejich poslední snímek - komedie Place publique (Veřejné místo) - byla do francouzských kin uvedena v roce 2018.

V 90. letech získal společně s Jaouiovou první divadelní Moliérovu cenu a za scénář ke komedii režiséra Alaina Resnaise Smoking/No Smoking (Kouření/Zákaz Kouření) také Césara. Tuto cenu za scénář získal ještě několikrát, jednoho Césara dostal za nejlepšího herce ve vedlejší roli.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Šest členů rady vlády pro Romy kritizuje ombudsmana za postoj ke strategii integrace. Křeček cíleně podkopává důstojnost Romů i svého úřadu, uvedli

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Svět knihy bude v červnu, pořadatelé jsou připraveni testovat návštěvníky

Po loňském zrušeném ročníku veletrhu Svět knihy Praha jej pořadatelé chtějí letos uspořádat od 10. do 13. června, tedy o měsíc později, než bývá zvykem. Akce by se měla konat jako tradičně v Průmyslovém paláci na Výstavišti v pražských Holešovicích. Maximum literárního programu však organizátoři plánují přesunout mimo palác, aby eliminovali úzký kontakt mezi návštěvníky. Pořadatelé jsou také připraveni provádět na místě antigenní testy.

Čestným hostem má být Francie. Zvláštní pozornost má být dopřána i Polsku, které se mělo zúčastnit loňského zrušeného ročníku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy