Evropa je v potravinách soběstačná, Česko v rámci kalorií také. Problém má však Rusko

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
5. 12. 2020 12:50
Pandemie a opakované uzavírání hranic vrátily letos do hry úvahy o potravinové soběstačnosti. V EU nyní činí 101 procent a za dalších 60 let by se měla změnit jen minimálně. Uspokojit potřeby svého obyvatelstva zvládne i Česko - nadprodukci má v mléku a obilovinách, chybí však vlastní ovoce. Hůře jsou na tom Rusko nebo Čína, které spoléhají na dovoz. Ukazuje to analýza projektu Evropa v datech.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Polští výzkumníci Přírodovědecké univerzity v Poznani ve své nedávné studii porovnávali potravinovou soběstačnost jednotlivých zemí světa na základě kalorické spotřeby obyvatelstva v kombinaci s HDP. Právě kalorická metoda dokáže "odstínit" fakt, že každá země se specializuje na produkci jiných potravin. Kalorie tak spravedlivě počítají potravinářskou výrobu jako celek.

Z výpočtů vyplynulo, že Česko patří mezi dvanáct zemí Evropy, které vlastní produkcí potravin dokážou uspokojit své každodenní kalorické nároky. Podobného výsledku dosáhli také Němci, Poláci nebo Francouzi. V Evropě přitom tvoří výjimku pouze Bosna a Hercegovina a Albánie.

V Číně sice konzumují nadprůměrné hodnoty kalorií, vlastní produkce této asijské země je ale nedostatečná. "Stejnému problému čelí podle studie i Rusko," vysvětluje Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.

To má však zatím díky ropným příjmům vyšší průměrné HDP na hlavu než mnohem lidnatější Čína, a tak je prozatím stále schopné využívat možností dovozu jídla ze zahraničí.

Vedle evropských zemí si dobře vedou také Kanada, Austrálie nebo Spojené státy. Celosvětový průměr snižuje Afrika, kde se z příznivých výsledků mohou těšit pouze čtyři státy. Všechny ostatní země čelí podprůměrnému HDP, nedostatečné produkci a nadprůměrné spotřebě potravin, což podle výzkumníků není dlouhodobě udržitelný výsledek.

Nedostatkové ovoce

Potravinovou soběstačností se zabývali i výzkumníci z České zemědělské univerzity, kteří se ve své studii zaměřili na evropské země. Sledovali přitom produkci konkrétních potravin, jako jsou brambory, mléko, maso, obiloviny, vejce, ovoce a zelenina. 

Nejhůře dopadla Velká Británie, kde soběstačnost dosahuje 62 procent. Nejlepší výsledek naopak získalo Nizozemsko, kde je celková hodnota o sto procentních bodů vyšší. Průměr 28 zemí EU (ještě se započítanou Británií) pak představuje 101 procent.

Při prostém srovnání vývozu a dovozu si Česko s produkcí potravin vystačí z 80 procent. "Zatímco mléka a obilovin vytváříme více, než jsme schopni spotřebovat, chybí nám zejména zelenina a ovoce, u kterých soběstačnost vychází na 25 a 30 procent. Přebytkem neoplýváme ani v případě masa - jsme schopni vyprodukovat 60 procent toho, co skutečně sníme," doplňuje Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.

Nejen v Česku, ale i jinde v Evropě je ovoce nedostatkovým zbožím. Směrem na sever se jeho produkce zhoršuje - až na Polsko, kde tato kategorie dosahuje 136 procent. Ovoce se úspěšně pěstuje ve středomořských státech, jako jsou Řecko nebo Španělsko se 165 procentní soběstačností. Vývozem do zbytku Evropy tak pokrývají i poptávku například Švédska a Finska, kde se ovocná soběstačnost zastavuje na čtyřech procentech.

Excelovat bude Pobaltí, pozitivní to však není

Čeští autoři studie také předpověděli soběstačnosti pro rok 2080, situace se však v Evropě o mnoho neposune. Výjimkou bude Litva, která by si měla projít vůbec největší změnou ze všech evropských zemí - současná 109procentní soběstačnost se za tu dobu vyšplhá až na 191 procent. Velmi dobrý výsledek úzce souvisí s tím, že podle předpokladů Eurostatu do roku 2080 čeká tento pobaltský stát nejzásadnější úbytek obyvatelstva v Evropě, a to až o 43 procent.

Předpověď potravinové soběstačnosti v Česku v roce 2080
Předpověď potravinové soběstačnosti v Česku v roce 2080 | Foto: Evropa v datech

Za 60 let by si naopak mělo nejvíce pohoršit Irsko, kterému soběstačnost poklesne o 25 procentních bodů. Situace Česka by se měla mírným způsobem zlepšit z 80 procent na 86 procent.

Tyto výpočty je však třeba brát s rezervou, neboť výzkumníci zohledňovali především růst a pokles populace jednotlivých států. Naopak nebrali v potaz zefektivňování zemědělské produkce nebo budoucí vývoj zemědělské plochy. 

 

Právě se děje

před 32 minutami

Útočník s nožem zavraždil u Paříže policejní úřednici, policie ho zastřelila

Útočník s nožem ve francouzském městě Rambouillet u vchodu na policejní stanici zavraždil policejní úřednici. Policisté ho postřelili, později zemřel. Podle médií byl muž občanem Tuniska.

Aktualizováno před 57 minutami

Koalice Spolu navrhuje, aby šéf BIS Koudelka dostal státní vyznamenání

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) navrhuje, aby ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka obdržel státní vyznamenání. Chce tím ocenit práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost, informovalo uskupení v tiskové zprávě. Medaile Za zásluhy by byla podle nich adekvátním oceněním i za zvládnutí situace v posledních dnech, kdy vyšly najevo informace o zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Koudelka podle koalice Spolu nynější situaci, která vyústila v diplomatickou krizi mezi ČR a Ruskem, zvládl bravurně, i když byl vystaven "různým tlakům a zájmům ze strany zahraničních i domácích spolupracovníků cizích mocností". "Ředitel BIS Koudelka je člověk, který slouží občanům této země s plným nasazením. Dělá práci, o které se většinou vůbec nedozvíme, ale přesto je pro naši bezpečnost naprosto zásadní," uvedl v tiskové zprávě předseda lidovců Marian Jurečka.

Zeman činnost BIS a Koudelky dlouhodobě kritizuje, šéfa kontrarozvědky pětkrát odmítl jmenovat generálem. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že kabinet opět navrhne Koudelkovo povýšení do hodnosti generála. Vláda o tom bude rozhodovat v pondělí. Rovněž udělování státních vyznamenání patří mezi pravomoci prezidenta.

Další zprávy