Praha - Ceny v Česku opět výrazně rostou. V únoru se meziroční inflace vyšplhala na 2,5 procenta - nejvýše za poslední čtyři roky. A například podle odhadů Raiffeisenbank by měly ceny růst podobně po celý letošní rok a neopustit tak toleranční pásmo, které Česká národní banka (ČNB) stanovila mezi jedním až třemi procenty.
"Téměř tříleté období, kdy inflace dosahovala jenom pár desetinek procent, je za námi," říká analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká. Je tak vysoce pravděpodobné, že centrální banka brzy přestane s intervencemi, kterými od listopadu 2013 uměle oslabuje korunu. Hlavním důvodem, proč se tehdy ČNB ke "kurzovému závazku" rozhodla, byl totiž právě nedostatečný růst cen.
Rada ČNB sice stále avizuje, že intervenční režim ukončí zhruba v polovině letošního roku, podle analytiků však jeho konec může přijít dříve. "V souvislosti s vývojem inflace se coby pravděpodobná varianta načasování konce kurzového závazku začíná jevit již počátek letošního druhého čtvrtletí, tedy měsíc duben," říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali. Milučká pak sází spíše na to, že ČNB od kurzového závazku upustí o měsíc později.
Přechod centrální banky zpět k volně pohyblivému kurzu (i ten však může ČNB řídit) přinese podle většiny analytiků posílení koruny v horizontu několika měsíců. "Zejména v prvních dnech po ukončení kurzového závazku bych čekal výkyvy kurzu oběma směry. V horizontu měsíců či čtvrtletí by ale koruna měla vůči euru posilovat," odhaduje Jáč.
Michal Skořepa z České spořitelny počítá ke konci letošního roku s kurzem zhruba 26,30 koruny za euro. Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela by koruna mohla zamířit i pod hranici 25 za euro. "To je hladina, kam dlouhodobě patří," dodává Zeisel.
Zlevňování je méně pružné
Češi si od silnější koruny slibují, že jim před letními prázdninami přinese výraznou úsporu nákladů při zahraniční dovolené. Analytici však pro ně nemají příliš příznivé zprávy. "Pokud si někdo bude chtít v zahraničí zajít třeba na dobrou večeři, tak na útratě za tisíc korun ušetří kolem 25 korun," očekává Skořepa.
Velkou změnu nečeká ani hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj jsou totiž ceny směrem ke zlevňování méně pružné - na rozdíl od zdražování, které bývá rychlejší. "Ceny rekreačních zájezdů se tvoří s předstihem na celou sezonu a vzhledem k letošní vysoké poptávce nelze ani počítat s tím, že by se silněji projevilo zlevňování nabídek last-minute," říká Sobíšek.
Podle Sobíška by mohly českým spotřebitelům mírně zlevnit nákupy v cizině, i když ne natolik, aby úspora kompenzovala náklady na cestu. Výhodu tak zřejmě pocítí jen čeští zákazníci zahraničních e-shopů, jako je například eBay.
"Dá se čekat, že levnější může být elektronika a možná i pohonné hmoty. To ale nepřijde hned, protože maloobchodníci budou kvůli možným živelným pohybům kurzu zpočátku obezřetní," říká hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.
Skořepa rovněž nečeká, že by se apreciace koruny promítla v cenách dováženého zboží. "Běžná domácnost zkrátka letošní pohyb kurzu koruny ve víru mnoha jiných neustálých změn cen nejspíš na svém rozpočtu ani nezaznamená," dodává.
S tím souhlasí i Jáč. "Tuzemské domácnosti v důsledku oslabení koruny nijak nezchudly ani nestrádaly, stejně tak nečekám, že by pod vlivem ukončení kurzového závazku nějaké zásadní částky ušetřily."
Vývozci jsou připraveni
Silnější koruna by naopak mohla zkomplikovat život českým exportérům. "Pokud by měna měla posílit velmi rychle, například k úrovni 25 za euro, tak by to již exportéry bolelo," říká Jáč s tím, že takový scénář neočekává. Důvodem je i postoj ČNB, která dává najevo, že by na případné rychlé posílení tuzemské měny reagovala například snížením svých úroků do záporných hodnot.
"Po zavedení intervencí se navíc zvýšily ziskové marže exportérů, takže mají polštář, který může částečně posilování kurzu absorbovat," myslí si Zeisel.
Většina vývozců je navíc podle analytiků proti změnám kurzu zajištěna, a tak by samotné posílení kurzu nemělo být důvodem k propouštění. "Jejich náklady na zaměstnance výrazně rostou bez ohledu na kurz koruny, což je tlačí k investicím do zvyšování produktivity," říká Sobíšek.
S tím souhlasí i Skořepa, podle něhož koruna v dekádě před zavedením kurzových intervencí rovněž posilovala průměrně o dvě procenta a nikdo to za zásadní problém nepovažoval.
