Brusel - Evropská unie od února letošního roku hodnotila, jak 92 států spolupracuje na boji s daňovými úniky. Výsledkem je zveřejnění dvou seznamů - černého a šedého. První z nich zahrnuje státy, které s unijními orgány nespolupracují, šedý seznam zase ty, které kritéria slíbily splnit.
Cílem nového opatření je zamezení daňovým únikům v offshorových společnostech se sídlem v zemích, které nesplňují kritéria daňové transparentnosti a zamezování daňovým únikům.
Na černý seznam daňových úniků v úterý ministři financí zařadili 17 zemí, které nejsou členy EU. Na seznamu jsou: Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty. Řekl to agentuře Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
"Doufám, že schválíme černý seznam, který bude obsahovat okolo 20 zemí, jež přes desetiměsíční jednání nebyly schopné učinit nezbytné závazky, a pak také seznam, který bych nazval šedý, obsahující okolo 40 zemí, které budou muset učiněné závazky dodržet," prohlásil před úterním jednáním Pierre Moscovici, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii.
Podle předběžných odhadů mělo být na černý seznam zařazeno 20 až 25 zemí. Nižší počet může být ovlivněn státy, které se na poslední chvíli zavázaly ke spolupráci s unijními orgány. EU totiž podle Financial Times zohlednila všechny závazky, které byly deklarovány do večera před úterním jednáním.
Aby země nebyly zařazeny na černý seznam, musí splňovat několik kritérií. Například musí sdílet údaje o bankovních účtech cizinců s úřady jejich domovského státu. Musí také zavést opatření proti přelévání zisků (podle akčního plánu Base Erosion and Profit Shifting), stanovené Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta však na svém černém seznamu eviduje v současnosti pouze jednu zemi a tou je Trinidad a Tobago.
V minulosti se spekulovalo, že na černý seznam bude zařazeno i Turecko, které však podle slov svého ministra financí Naciho Agbala v listopadu slíbilo přiblížení daňové legislativy mezinárodním standardům. Zemím z oblasti Karibiku zasaženým letošními ničivými hurikány pak byla lhůta pro splnění požadavků prodloužena až do února 2018.
V úterý se mělo osvětlit, zda bude zařazení na černý seznam znamenat ztrátu nároku na prostředky z fondů EU, omezení přístupu k mezinárodnímu financování, nebo zda bude trestem pouhé poškození reputace daných zemí. Le Maire po úterním jednání podotkl, že se o tom bude vést diskuse v následujících týdnech.
Ministři financí v úterý zveřejnili i takzvaný šedý seznam, do kterého je zařazeno 47 zemí, které deklarovaly závazek, že vyhoví unijním kritériím. Ty budou v budoucnu hodnoceny na základě pokroku, kterého při dodržování závazků dosáhly. Na tomto seznamu se ocitlo například Švýcarsko, Lichtenštejnsko nebo už zmíněné Turecko.
List The Guardian loni napsal, že mezi členskými státy probíhal spor, zda zařadit nulové, či téměř nulové korporátní daně mezi hodnoticí kritéria. Proti byly podle Guardianu Velká Británie, Irsko, Švédsko, baltské státy, Nizozemsko a Lucembursko. Toto hodnoticí kritérium nakonec bylo pro velký odpor vyřazeno.
Pokud by byly hodnoceny i státy EU, černý seznam by podle evropské frakce Zelených hrozil i jednomu z členských států EU, Maltě. Podle organizace Oxfam by na černý seznam mělo být zařazeno alespoň 35 států včetně čtyř států EU - Holandska, Irska, Lucemburska a Malty.
"Chápu, že důvodem návrhu na zařazení Irska, je poskytnutí nedovolené podpory ve formě preferenčního (ne)zdanění technologickým gigantům, jako je Apple. Lucembursko má obdobný problém s firmami jako je Amazon nebo Fiat. Nizozemsko ani Malta na blacklist podle mého názoru již nepatří," okomentoval Richard Jahoda ze společnosti Grinex Czech Republic. Černé seznamy jsou však vzhledem k rozdílnosti metodologií a kritérií podle Jahody neporovnatelné.
