Konec výhod pro nadnárodní koncerny? EU chce sjednotit základ korporátní daně a omezit úniky

Radim Klekner Radim Klekner
25. 11. 2017 14:53
Jednotlivé členské země EU lákají velké nadnárodní firmy mj. na sliby daňových úlev výměnou za velké investice v cílové destinaci. Vyhlášené je tím hlavně Irsko, ale i další státy. Na jednotném evropském trhu to ale vytváří nerovnováhu. Evropský parlament proto tlačí na změny.
Firemní daňové úniky představují v EU podle odhadů až 70 miliard eur za rok.
Firemní daňové úniky představují v EU podle odhadů až 70 miliard eur za rok. | Foto: Tomáš Daněk

Brusel - Platit vysoké daně se nechce nikomu. Pro velké nadnárodní firmy, které často odvádějí na daních mnohamilionové či dokonce miliardové částky, to platí dvojnásob.

Uniknout daňovým povinnostem nebo je alespoň minimalizovat na únosnou míru se proto snaží všemi způsoby. A nemusejí přitom hned sahat k zatajování příjmů či útěkům do daňových rájů.

Řada velkých společností s celosvětovou působností, jako je Apple, Google, IKEA, Fiat nebo Starbucks, se v minulosti domluvila s některými unijními zeměmi, ve kterých chtěly investovat miliardy eur či dolarů, na zvýhodněných daňových režimech. A řada členských zemí EU tyto režimy sama nabízela.

Brusel se snaží tyto praktiky omezit a nastavit zdanění právnických osob v Evropské unii spravedlivěji a efektivněji.

Evropská komise již před časem předložila akční plán, s jehož pomocí chce zavést společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a zároveň zajistit, aby společnosti platily daně v těch zemích, kde vytvářejí své zisky.

"Jestliže velké mezinárodní společnosti platí jenom třetinu daní ve srovnání s malými a středními podniky, pak je to něco, co musíme změnit," říká německý europoslanec za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Markus Ferber. "Ti, kdo v určité zemi vytvářejí zisky, z nich v té stejné zemi musí odvádět daně," dodává.

"Přitáhnout investice prostřednictvím selektivních daňových výhod je podle pravidel EU protiprávní," upřesňuje německý křesťanský demokrat.

Úprava pomůže ČR

Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob neboli CCCTB je letos velkým tématem v Evropském parlamentu.

Jeho výbor pro hospodářství a měnu připravil už v lednu návrh, aby Evropská komise členským státům EU uložila povinnost vzájemně se informovat při přijímání opatření snižujících daňové sazby pro korporace.

Foto: Česká spořitelna

Zpravodaji k této problematice se stali český europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer a britská labouristka Annelise Doddsová.

"Firmám působícím ve vice unijních zemích by CCCTB přinesl zjednodušení podnikání. Zdanění by se vypočítávalo stejně ve všech zemích," argumentuje Niedermayer. "Připravované návrhy budou nejvíce vadit firmám, které současná nejednotná pravidla využívají ke snižování daní tím, že dosahují dvojího nezdanění," dodává.

Princip konsolidace základu korporátní daně podle něj zajistí, že ztratí smysl převádění zisků, které současný systém vybírání daní deformuje.

"Systém tak bude nejenom vice transparentní a jednodušší, ale taky spravedlivější," zdůrazňuje Niedermayer.

Plánovanou úpravu uvítají země střední a východní Evropy, z nichž velké firmy často vyvádějí obrovské finanční částky ze svých dceřiných společností do hlavních sídel.

Jen z ČR tímto způsobem každoročně odteče podle odhadů až 80 miliard korun.

13 miliard eur do kapsy Applu

Nadnárodní společnosti se plánovaným změnám tvrdě brání.

Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Marghrete Vestagerová v říjnu nařídila Irsku, aby od společnosti Apple vymohlo 13 miliard eur (331,5 miliardy Kč), které koncern ušetřil díky extrémně nízkým daním.

Evropská komise, která o výši částky rozhodla loni, přitom nevyšetřuje přímo společnosti se zvýhodněným daňovým režimem, ale země, které ho v minulosti umožňovaly.

Vláda v Dublinu namítla, že z daňového zvýhodnění můžou těžit všechny zahraniční společnosti působící v Irsku, nejenom Apple, a částku od amerického koncernu odmítla vymáhat.

Zvýhodněné daňové režimy ale mají kromě toho, že se jednotlivé členské státy EU snaží přitáhnout zahraniční investice, ještě jeden důvod.

Méně rozvinuté ekonomiky, kterými země střední a východní Evropy ve srovnání se západními členy Evropské unie doposud jsou, si vyšší korporátní daň často nemohou dovolit, tvrdí v rozhovoru pro server EurActiv.cz ekonom Petr Zahradník. Je to prosté - snížily by tím svou konkurenceschopnost.

Niedermayer si proto myslí, že různé země mají právo na odlišné daňové strategie. Těmi je podle něj i různý podíl různého typu daní na příjmech státu. Například se může rozpočet méně spoléhat na daně firem a vice na zdanění spotřeby, aktiv nebo práce.

"Dost často zaznívá, že debata o změně daní včetně CCCTB se týká sporu mezi velkými a malými zeměmi nebo bohatými a chudými," zdůrazňuje Niedermayer. "Zejména to první není vůbec pravda, druhé jen částečně. U chudých zemí totiž hůře funguje administrativa a hůře se určuje daňový základ," tvrdí český europoslanec.

"Je to hlavně souboj mezi zeměmi, jejichž daňové systémy jim umožňují získávat daně, které by jinak patřily jiným zemím, a těmi, co o ně přicházejí a mnohdy o tom nevědí," dodává Niedermayer.

Harmonizovat daně z příjmu, či ne?

V Evropské unii se debatuje i o tom, zda by se do jisté míry neměly harmonizovat i daně z příjmu.

Zatímco například v Česku je nejvyšší sazba této daně díky tzv. solidární dani přibližně dvaadvacet procent, v Německu činí 45 procent a ve Švédsku dokonce 61,8 procenta, byť se týká jen velmi malé skupiny extrémně vysokých příjmů.

Daň z příjmu v EU
Daň z příjmu v EU | Foto: Aktuálně.cz

Solidární daň v ČR činí sedm procent z kladného rozdílu mezi součtem ročních příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně a 48násobkem průměrné měsíční mzdy.

Harmonizaci daně z příjmu na evropské úrovni odmítá bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer i europoslanec Niedermayer.

"Specifikem našeho danění práce je to, že průměrně nízkou daň doplňují velmi vysoké odvody jak poplatníka, tak zaměstnavatele," říká Luděk Niedermayer. "Takže mluvit o nízké dani z příjmu u fyzických osob je poněkud zavádějící. Maximálně jde říct, že u nás nevyužíváme velmi vysokou sazbu pro velmi vysoké příjmy, což sice fiskálně moc nepřinese, ale řadu lidí by to uspokojilo," dodává.

Členské země EU by podle něj měly mít možnost svobodně se rozhodnout o tom, jakou váhu budou mít jednotlivé daně, jež vybírají.

"Daňový systém ale nesmí mířit na obírání jiných zemí o příjmy, které mají končit v jejich rozpočtu," uzavírá Niedermayer.

Jak nenést odpovědnost za neodvedené DPH | Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy