Chorvatsko přijalo euro a vstoupilo do Schengenu. Co se mění pro české dovolenkáře

Aneta Řezníčková Aneta Řezníčková
3. 1. 2023 6:08
Chorvatsko se s příchodem nového roku stalo už dvacátou zemí Evropské unie, která se vzdala své měny a přešla na euro. Zároveň vstoupilo mezi země schengenského prostoru. Češi tak během letošních dovolených mohou očekávat rychlejší průjezd přes hranice, ale také zdražování. To ovšem podle oslovených analytiků nesouvisí s přechodem na evropskou měnu.
Rovinj, Chorvatsko.
Rovinj, Chorvatsko. | Foto: Jakub Plíhal

Chorvatsko patří pro Čechy mezi nejoblíbenější turistické destinace, a to jak individuálně, ale i s cestovními kancelářemi. V letech 2016 až 2018 zemi podle Asociace cestovních kanceláří ČR navštívilo ročně přes 800 tisíc českých turistů, pak ovšem zaúřadovala pandemie koronaviru. Loni se už ovšem počty dovolenkářů vrátily na předpandemická čísla.

Všechny, kteří plánují jet do Chorvatska i letos, čekají změny. "Pozitiva převažují, nabízí se pochopitelně hlavně snazší přechod státní hranice," říká analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil ke vstupu země do schengenského prostoru, kde nejsou prováděny hraniční kontroly osob. 

Pro Chorvatsko je přilákání turistů dlouhodobou strategií, ohledně rozvoje cestovního ruchu si klade velké cíle. Je totiž jedním z hlavních pilířů ekonomiky této čtyřmilionové země. S příchodem nového roku tak země podle agentury ČTK zrušila přes 70 hraničních přechodů na chorvatských hranicích se Slovinskem a Maďarskem. Odpadly také kontroly při cestách lodí mezi Chorvatskem a Itálií.

Kontroly na letech do Chorvatska následně odpadnou ke konci března, tento krok je totiž tradičně svázán se střídáním zimního a letního času.

Konec kuny

Na změnu měny se Chorvatsko aktivně připravovalo několik měsíců. Od září loňského roku platila v Chorvatsku povinnost vykazovat dvojí ceny - tedy jak v původních kunách, tak eurech, a to podle jednotně stanoveného kurzu.

Směnný kurz pro euro je pevně stanovený - a to 7,5345 kuny. Kunami bude podle českého velvyslanectví v Záhřebu možné v zemi platit až do 14. ledna.

S přijetím eura bývá spojováno riziko citelného zdražování. K tomu by podle oslovených analytiků skutečně dojít mohlo, ovšem z důvodu přechodu na evropskou měnu jen minimálně.

"V rámci maastrichtských přístupových kritérií (podmínky pro přijetí do eurozóny, pozn. red.) muselo Chorvatsko uměle fixovat kurz v rámci systému Evropského mechanismu směnných kurzů II, kam země vstoupila 10. července 2020. Dále pak musela sladit sazby se sazbami Evropské centrální banky a splnit další fiskální kritéria," vysvětluje analytik Citifin Tomáš Volf, proč za růstem cen nebude přechod na euro.

Evropská měna navíc podle něj v Chorvatsku funguje spolu s kunou už delší dobu, a tak problémy ve sladění podmínek neočekává.

Ceny ale může minimálně navýšit zaokrouhlování cen obchodníky směrem nahoru. "Například když cena v nové měně vyjde na 9,80 a obchodník ji posune na 'baťovských' 9,99 eura," dává příklad Hradil. 

Lepší dostupnost znamená vyšší ceny

Pokud se ale ceny v Chorvatsku skutečně navýší, bude to podle expertů z jiného důvodu. Kromě inflace, která chorvatské obyvatele trápí podobně jako Čechy, totiž mohou mít vliv na zdražování právě turisté - tedy vysoká poptávka po ubytování a službách.

"Mezi možná negativa blížících se změn může patřit, že se zvýší atraktivita Chorvatska pro zbytek Evropy, což s sebou může nést větší obsazenost turistických destinací, zdražení služeb a zboží či například rekreačních nemovitostí," podotýká Hradil.

Podle dat Eurostatu dosáhla listopadová inflace v balkánské zemi už 13 procent, což je nad průměrem Evropské unie. V Česku ovšem podle evropských statistiků činí 17,2 procenta. Dá se tedy přepokládat, že ani zdražování Čechy od dovolené na Jadranu neodradí. Cestovní kanceláře očekávají na příští rok stejný nebo vyšší zájem.

Od ledna do listopadu loňského roku přijelo do Chorvatska zhruba 16 milionů zahraničních turistů, z toho 892 tisíc z Česka. Podle ředitele Chorvatského turistického sdružení Kristjana Staničiče Češi nejčastěji dorazí do Chorvatska autem a volí ubytování u soukromých hostitelů. 

Euro v Česku

V rámci Evropské unie tak vlastní měnu používá už jen Česko, Polsko, Rumusko, Švédsko, Maďarsko a Dánsko. Rozhodnutí o termínu zavedení eura je přitom na každém státu.

Česko se k přijetí eura zavázalo už v roce 2004 při vstupu do Evropské unie. Ani Švédsko, které vstoupilo do Evropské unie v roce 1995, euro stále ještě nepřijalo. Naopak Chorvaté měnu přijali devět let poté, co se stali součástí EU.

Česko tedy na termín přijetí eura stále čeká. Na konci roku se vláda rozhodla, že termín zatím nestanoví. Podpořila tak doporučení ministerstva financí a České národní banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.

Česko navíc nesplňuje žádné ze čtyř hlavních maastrichtských kritérií, kterými je vstup do eurozóny podmíněn. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Prezident Zeman se příští týden sejde s Čaputovou ve Vysokých Tatrách

Český prezident Miloš Zeman se příští úterý při své rozlučkové návštěvě Slovenska sejde ve Vysokých Tatrách se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovu, informovala ČTK kancelář slovenské prezidentky. Zemanovi v březnu skončí druhý pětiletý prezidentský mandát; v čele státu ho vystřídá Petr Pavel, který v rozhodujícím kole přímé volby minulý týden porazil expremiéra Andreje Babiše.

Vrcholní politici Česka i Slovenska v minulosti založili tradici, že jejich první a poslední zahraniční cesta ve funkci vede do druhé ze zemí bývalého Československa. Podle informací ČTK by Zeman měl na Slovensko přicestovat už v pondělí a návštěvu země pak ukončit ve středu, kromě Čaputové by se měl sejít také s dalšími současnými a bývalými slovenskými politiky.

Zeman bude s Čaputovou jednat v hotelu ve známé turistické lokalitě Štrbské Pleso. Zeman tam zavítal už v roce 2018 na své první zahraniční cestě ve druhém prezidentském mandátu. Slovenským prezidentem byl tehdy Andrej Kiska.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 24 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy