Praha - Výběrové řízení na poradce k prvnímu dálničnímu projektu financovanému společně z privátních peněz (takzvaný PPP projekt) nabere zpoždění.
Výsledek tendru na poradce pro dostavbu dálnice D4, ve kterém ministerstvo dopravy jako vítěze vybralo konsorcium tvořené Českou spořitelnou a advokátní kanceláří White & Case, zpochybnil druhý účastník v pořadí, poradenská společnost PwC. Agentuře ČTK to řekl partner poradenských služeb PwC ČR Jan Brázda.
Podání námitky ve výběrovém řízení potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. "Spor se týká způsobu vyhodnocení nabídek a doložení požadované kvalifikace, nikoliv zadávacích podmínek soutěže," řekl.
Námitka druhého účastníka nemusí ale mít pro další pokračování soutěže fatální následky. I kdyby se společnost PwC odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a ten jejím námitkám vyhověl, nemusel by se zřejmě celý tendr rušit a vyhlašovat nové výběrové řízení. Spor se tak týká pouze toho, který ze dvou nejvýše hodnocených účastníků nakonec bude vítězem tendru za zhruba 100 milionů korun.
Zrušení celého výběrového řízení by naopak pro ministerstvo dopravy představovalo další významnější komplikaci, neboť by nešlo o první zádrhel v soutěži na poradce k dostavbě D4 mezi Miroticemi a Milínem na Písecku. První tendr zrušil ÚOHS vloni v dubnu. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) přitom plánoval zahájit dostavbu D4 prostřednictvím soukromého koncesionáře už koncem roku 2015.
Podle antimonopolního úřadu byl pro české firmy diskriminační požadavek ministerstva, aby doložily účast na podobně velkém PPP projektu. Takovéto osvědčení by ale musely získat jen v zahraničí, protože v ČR dosud žádný takový projekt realizován nebyl. Samotnou zakázku pro poradce odhadlo ministerstvo dopravy na 97 milionů korun, projekt výstavby 32 kilometrů D4 mezi Milínem a Miroticemi na Písecku ocenilo na zhruba 25 miliard korun.
Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá výstavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.
V Česku se stát v minulosti pokoušel tímto způsobem postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1, která je "známá" především kvůli zvlněnému povrchu a následným dopravním omezením. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěné konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
