Letiště i aerolinky napříč celým světem se v této letní sezoně dostaly do úzkých kvůli nedostatku pracovníků. Mnozí z nich totiž v pandemii změnili obor, zároveň se po dvou hubených koronavirových letech výrazně obnovila poptávka po cestování. Podstav zaměstnanců je tak znatelnější více než kdy dřív.
Pracovní síla chybí mimo jiné u bezpečnostních kontrol, proto teď lidé na odbavení vystávají dlouhé fronty. Provoz na některých letištích komplikují také stávky personálu aerolinií. Chaotická situace se nevyhnula ani pražskému letišti. To sice rušit spoje zatím nemusí, pracovníků mu ale chybí několik desítek.
"V současné situaci si cestující na opožděný nebo zrušený let stěžují opravdu často. Zájem je obrovský a vzdušný prostor přeplněný," potvrzuje pro Aktuálně.cz Andrea Řezníčková, mluvčí cestovní agentury Invia, která prodává zájezdy cestovních kanceláří. Lidé podle ní udělají nejlépe, když budou kompenzaci za zrušený let řešit přímo s aerolinkami, Invia totiž hraje v takovém sporu pouze roli prostředníka.
"Pokud nastane nějaký problém, může se klient obrátit na nás, ale proces bude pomalejší, protože dotazů je hodně a my pouze tlumočíme vyjádření letecké společnosti zákazníkovi a zase zpět," upřesňuje Řezníčková.
Vrácení peněz není bez podmínek
Pokud se obyvatelé států EU chtějí dožadovat náhrady za zrušený nebo opožděný spoj, mají oporu v Evropském parlamentu. Jeho nařízení říká, že v takovém případě cestujícímu vzniká nárok na kompenzaci. Avšak pouze, pokud je vina na straně aerolinek, jak připomíná Anna Frantalová ze stejnojmenné advokátní kanceláře.
"Může jít například o poruchu letadla, kterou nezavinila nepředvídatelná okolnost, stávka zaměstnanců aerolinky a tak podobně. Pokud tedy zrušení nebo zpoždění spoje prokazatelně zavinil letecký dopravce, vzniká nárok na kompenzaci," říká Frantalová.
Zdůrazňuje, že kompenzace se týká pouze letů v rámci Evropské unie, Norska, Islandu nebo Švýcarska či spojů těch aerolinek, které pochází z některé z vyjmenovaných zemí. Let také musí mít minimálně tři hodiny zpoždění a výše odškodnění se odvíjí od vzdálenosti.
"Pokud je let do vzdálenosti 1500 kilometrů, výše odškodnění činí 250 eur (asi šest tisíc korun), pokud jde o 1500 až 3000 kilometrů, tak 400 eur (necelých deset tisíc korun), a u vzdálenosti nad 3000 kilometrů jde o 600 eur (téměř patnáct tisíc korun)," vyjmenovává Lukáš Rozumný ze společnosti Click2Claim, která se zabývá vymáháním kompenzací od leteckých přepravců.
V případě zrušení má cestovatel nárok na náhradu pořizovací ceny letenky, nebo na cestu náhradním spojem do cílové destinace.
Pasažéři by se měli s žádostí o peněžní náhradu nejdříve obrátit na danou aerolinku. Když neuspějí, mohou podat stížnost Úřadu pro civilní letectví.
"V návaznosti na chaos, který na letištích panuje, zatím výrazné navýšení stížností nepociťujeme. Vždy jich ale více evidujeme po konci letní sezony, vypovídající data tedy budou k dispozici spíš až na podzim," uvádí k tomu mluvčí leteckého úřadu Jolana Hronková.
Hledání viníka
Ne vždy se navíc lidé odškodnění dočkají. Pokud totiž spoj nabral zpoždění kvůli mimořádné události, kterou aerolinky nemohly ovlivnit, nárok na kompenzaci nevzniká. "Takovou událostí může být například nepřízeň počasí, mimořádná událost na letišti (třeba požár) nebo stávka zaměstnanců letiště, nikoliv pracovníků aerolinek, a podobně," upřesňuje advokátka Frantalová.
Také pokud cestujícímu uletěl spoj kvůli tomu, že se zdržel v dlouhé frontě na odbavení, peněz se pravděpodobně nedočká. V tomto případě je totiž na vině personál letiště, nikoli dopravce. "V takovém případě se cestující nemůže domáhat odškodnění," přikyvuje Lukáš Rozumný za Click2Claim.
Firma Click2Claim se ale v současnosti snaží u soudu prorazit s prvním případem, kdy cestující nestihl let právě kvůli frontám na bezpečnostní kontrolu.
Spotřebitelská organizace dTest v této souvislosti upozorňuje, že za určitých podmínek by se člověk mohl odškodnění dočkat. A sice pokud nestihl spoj kvůli frontám na letišti, byť se na něj dostavil dvě hodiny před odletem, jak mu doporučila aerolinka při koupi letenky.
V takovém případě lze vidět vinu na straně letiště nebo dopravce. I tahle situace má však své "ale".
"Pokud aerolinky nebo provozovatel letiště cestujícího dopředu upozornily (například přes webové stránky nebo e-mailem), že se na letišti tvoří fronty a že má povinnost dostavit se na místo více než dvě hodiny před odletem, dalo by se u zmeškání letu uvažovat o sdílené odpovědnosti cestujícího a letiště nebo aerolinie. Je otázkou, do jaké míry je možné po cestujícím požadovat určitou dávku součinnosti," vysvětluje mluvčí dTestu Jaroslav Švehla.
Podle Švehly je také otázkou, kdo za zmeškaný let bude odpovídat, pokud zavinění skutečně nevzniklo na straně cestujícího. "Za fronty nebo čekání může odpovídat samotné letiště, pokud nezajistilo dostatek zaměstnanců pro řádný provoz. Za problémy může být odpovědná ale také letecká společnost v případech, kdy měla například na přepážkách zajistit své vlastní zaměstnance," pokračuje Švehla.
Do nejasné situace by mohla vnést pořádek revize současné legislativy Evropského parlamentu, která by rozšířila práva pasažérů. Usiluje o to jeho místopředsedkyně Dita Charanzová.
"Pokud se cestující řídí pokyny, které dostal od letecké společnosti, a letadlo mu uletělo ne jeho vinou, rozhodně by měl dostat kompenzaci. To budu chtít navrhnout i do budoucí revize nynějšího nařízení," říká Charanzová pro Aktuálně.cz.
Věc již řeší s Evropskou komisí včetně komisaře Didiera Reynderse, do jehož gesce ochrana cestujících spadá.
