Na setkání diskutovali výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor a Michal Kulig, ředitel alternativního dodavatele firmy Yello, dceřiné společnosti Pražské energetiky. Úbytek energošmejdů potvrzují í i data Energetického regulačního úřadu, který má letos o 72 procent méně podání na zprostředkovatele než v minulých letech.
V minulosti odborníci odhadovali, že jsou v Česku tisíce "energošmejdů", kteří formou podomního prodeje nabízejí dodavatele a tlačí lidi, zejména ohrožené skupiny, jako jsou senioři, matky samoživitelky a další, do uzavírání značně nevýhodných smluv. Práci jim ale ztížila novela energetického zákona, podle které je nutné mít pro zprostředkovatelskou činnost v energetice licenci Energetického regulačního úřadu, který zprostředkovatele i kontroluje.
V registru energetických zprostředkovatelů je od jeho spuštění 1. července 438 subjektů. Podle mluvčího úřadu Michala Keborta v uplynulých letech mířila čtvrtina stížností přímo na zprostředkovatele a jejich činnost a nepřímo, například i se sankcemi, stáli za více než polovinou podání. "A teď jsme na sedmi procentech z celkového počtu," podotkl Kebort.
Výrazně do práce zprostředkovatelů zasáhla energetická krize. "Pozitivním nechtěným důsledkem je, že energošmejdi mají těžké časy. A to z jednoduchého důvodu, dodavatelé jim nejsou ochotni platit," řekl Gavor.
Zisk zprostředkovatelů plynul z provizí za získané smlouvy pro dodavatele. Nyní podle Gavora místo toho, aby se dodavatelé prali o zákazníka a "energošmejdi" inkasovali peníze, tak mají zprostředkovatelé problém, jak sehnat spolehlivého dodavatele s dobrou nabídkou.
Kebort uvedl, že lidé si v poslední době dávají i větší pozor. Když jim někdo nabízí levné smlouvy, tak zbystří. "Dřív skákali na lep, teď už vědí, že může být problém," uvedl.
Vedle legislativy a energetické krize ovlivňuje nekalé praktiky ještě jeden faktor. "Trh se kultivoval," shrnul Kulig své zkušenosti z desetiletého působení společnosti Yello na trhu.
Gavor i Kulig si uvědomují, že nepoctiví zprostředkovatelé nikdy zcela nezmizí. "Mnozí zprostředkovatelé mají širší působnost, teď jim nejdou energie, tak nabízejí třeba úvěry či hrnce. Někteří lidé preferují osobní kontakt. V nějaké míře (energošmejdi) vždy budou," konstatoval Gavor.
Ceny energií letos stouply o desítky procent především kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Podle Eurostatu průměrná cena elektřiny v Česku v prvním pololetí roku meziročně stoupla o 62 procent, což je nejvíc v Evropě. Evropské domácnosti zaplatily podle Eurostatu letos za 100 kilowatthodin 25,3 eura (620 korun), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 korun) za 100 kilowatthodin. Další zdražení energií chystá většina dodavatelů od začátku příštího roku.
Vláda proto stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie, od ledna to bude 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.
