Například v Kladně tak má do deseti let vyrůst přes dva tisíce nových bytů. Stavět tam plánují velké pražské firmy, jako je Finep nebo YIT. Ale i ryze regionální developeři.
Velká krajská města, jako je třeba Brno nebo Olomouc, a Praha totiž stále přitahují velké množství lidí kvůli lépe placené práci, možnostem studia či zábavě. Jenže ceny bytů v Praze navzdory aktuálnímu zpomalení prodejů stále převyšují 145 tisíc korun za metr čtvereční a další velká města se na Prahu postupně dotahují. Bydlení v nich se tak pro řadu lidí stává nedostupným. Proto se poohlíží po nemovitostech v dojezdové vzdálenosti metropolí. Toho si všímají i developerské společnosti.
"Nejvíce je tento trend patrný v okolí Prahy a Brna. Developerské projekty se nyní ve velkém připravují ve vzdálenosti do 60 minut dojezdu - například v Kladně, Staré Boleslavi, Berouně či Jesenici," popisuje ředitel oddělení stavebnictví a nemovitostí ve společnosti Deloitte Petr Hána.
Developeři vyhledávají především města a obce s přímým vlakovým spojením do metropole. "Karlštejn jsme si nevybrali kvůli hradu ani kvůli nádherné přírodě. Rozhodující pro nás byla dostupnost do Prahy. Náš objekt se nachází zhruba tři minuty chůze na vlakovou zastávku, kde co 12 minut jezdí vlak a v Praze jste za 25 minut," říká zakladatel Československého nemovitostního fondu SICAV Daniel Římal. Ve dvou stavebních etapách fond v Karlštejně nabízí 90 bytů.
Příkladem, kdy se region snaží přilákat lidi sám pro sebe, a ne jen "na přespání", je Blansko. V rámci společného projektu společností Trikaya a Hopa Group tam má vyrůst 400 nových bytů, což je na město se zhruba 20 tisíci obyvateli úctyhodné číslo. Blanenská radnice věří, že nová výstavba přivede do města nové obyvatele, kteří pomohou vyřešit zdejší nedostatek pracovních sil. "Za prací dojíždí do Blanska řada lidí, mnozí i z Brna," uvedla mluvčí města Pavla Komárková.
Únik ze složitého povolování staveb
Stavět v menších městech je pro developery zpravidla snazší než v metropolích. "V regionech jsou jednoznačně méně vytížené dotčené orgány, které tak projekty schvalují oproti Praze rychleji," upozorňuje Jan Lobo, spolumajitel K&L Rock, která nyní staví na čtyři desítky bytů ve Světlé nad Sázavou, městě s necelými sedmi tisícovkami obyvatel. Potřebná povolení ke stavbě tam získali za necelé dva roky od nákupu pozemku.
"Zatímco v Praze trvá vydání stavebního povolení od získání územního rozhodnutí v průměru 900 dní, v Brně to je v průměru 500 dní. Na opačném konci jsou Karlovy Vary, kde stavební povolení lze získat do 200 dní," uvádí Hána.
Vstřícnost a dobrou komunikaci s radnicemi si developeři chválí i v dalších městech. "V Blansku našemu projektu předcházela drobná změna územního plánu. Charakterizoval bych to jednání jako konsenzuální, nebylo to na sílu, ale vycházeli jsme si s radnicí vstříc," popisuje předseda představenstva Trikaya Asset Managementu Dalibor Lamka.
Tamní projekt s názvem Rezidence Písky, jehož výstavba má začít za dva roky, je nezvyklý v tom, že developer bude stavět na městských pozemcích. Až po kolaudaci je město převede na majitele nově postavených bytů. Z pohledu radnice jde o ochranu před nedokončením projektu. Pro developera je to zase výhodné finančně.
Kamil Dunaj z developerské společnosti Getberg, která staví zejména ve Středočeském kraji, vyčíslil, že úspora z rychlejšího povolení stavby v regionech může přesáhnout i deset procent z celkové ceny bytu. To zlepšuje výnosnost regionálních investic. "V Praze se developeři dostávají na nižší marže než ti mimopražští," řekl týdeníku Ekonom.
Další úsporu lze hledat i v cenách pozemků. Ty jsou v menších městech zpravidla levnější než v Praze nebo v Brně. "Ceny pozemků jsou odvislé od cen koncového produktu, tedy například bytu - pokud jsou byty v Praze o 10 procent dražší než v Brně, lze podobný rozdíl očekávat i u pozemků. Rozdíl mezi Prahou a Ústím nad Labem pak bude ještě výraznější," vysvětluje Hána.
Výhodou pro developery je i větší nabídka pozemků v menších městech v porovnání s metropolemi. V Praze si už dříve většinu volných ploch rozebraly velké zavedené společnosti. Nové menší společnosti tak prakticky v metropoli nemají šanci. Za hranicemi Prahy je ale volných parcel dostatek, a to i v potřebné velikosti. To pak umožňuje developerům naplánovat atraktivnější kvalitnější projekty. "Dokážete tam dostat třeba park a další věci," uvádí Dunaj.
Alou na hory
Nicméně nejen menší města jsou aktuálně v kurzu developerské výstavby. Od koronavirové pandemie se drží také zájem Čechů o apartmány na horách nebo v rekreačních oblastech. "Tento segment stále nabývá na síle. Je určitou alternativou českého chataření a zároveň dokáže pro podnikavější povahy nabídnout i výhody krátkodobých pronájmů," uvádí Hána ze společnosti Deloitte.
Zatímco historicky byl tento typ výstavby považován za signál přehřívání rezidenčního trhu, koronavirové uzávěry toto nahlížení změnily. Pro rozvoj tohoto segmentu byl covid zcela zásadním milníkem.
Nové apartmánové domy už tak nerostou zdaleka jen v nejvyhlášenějších střediscích, jako je Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou. Developeři se zajímají i o menší obce, jako jsou v Krkonoších Černý Důl nebo Vítkovice. A začínají objevovat i lokality v Jeseníkách nebo Krušných horách.
Velkou roli při prodeji hraje nejen samotná lokalita, ale také vztah potenciálních klientů k těmto místům. "Často se setkáváme s tím, že naši klienti do daných lokalit jezdili jako děti a rádi se na stejné místo vrací," popisuje Jan Stuchlík ze společnosti Realspo, která staví v Krkonoších a Jeseníkách.
Kompletní článek si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
