"Potřeboval jsem místo, kam můžu přivést klienty z korporátního prostředí," vysvětluje Lukáš Hrdlička, proč sedí v pronajaté kanceláři na pronajaté židli v pražských Holešovicích.
Tento lektor prezentačních dovedností a zakladatel agentury Presenation neprodloužil nájemní smlouvu na malou kancelář poblíž stanice metra I. P. Pavlova a rozhodl se pracovat z jednoho z coworkingových center, která v Česku za posledních osm let vyrostla.
Větším či menším sdíleným pracovním prostorům (takzvaným hubům) se v Česku relativně daří. Tento kompromis mezi klasickou kanceláří a prací z domova přitom není jen výsadou Prahy. Kromě metropole si může jednotlivec nebo tým přinést notebooky a za několik tisíc korun pracovat ve sdílené pracovně například v Brně nebo v Příbrami.
Obliba coworkingu soustavně roste od roku 2014. Zatímco loni v Praze přibyla tři centra sdílených kanceláří, jen za letošek se tam otevřelo již osmé.
O zájmu klientů svědčí například fakt, že když firma Business Link v jedné z osmipodlažních věží holešovické budovy Visionary, začala oficiálně nabízet místa k práci, byla již z třetiny obsazena. Mezi klienty Business Linku patří jak korporáty (například agentura Accenture nebo Škoda Auto), tak i start-upy a menší firmy, které si nechtějí platit a starat se o vlastní prostory. Výjimkou ale nejsou ani freelanceři, kteří pracují sami na sebe.
"Korporáty využívají místo obvykle tak, že zde zaplatí kancelář kreativnímu týmu, který pracuje na novém projektu," vysvětluje manažerka Business Linku Petra Hubačová.
Fenomén kanceláří k pronájmu
- Podle poradenské společnosti Savills je v Praze aktuálně 49 center sdílených kanceláří.
- Starším konceptem jsou takzvané servisované kanceláře, v nichž si mohou lidé nebo firmy pronajmout vybavenou uzavřenou kancelář na kratší období a nemusí se smluvně vázat na tři roky a déle, jak je to běžné v moderních administrativních budovách.
- Novějším modelem jsou coworkingová centra, kde si mohou lidé pronajmout i pouhé pracovní místo.
- V poslední době ale vznikají projekty sdílených kanceláří, které nabízejí kombinaci obého.
Firmy obvykle nabízí pro zájemce buď dražší soukromé kanceláře, nebo levnější variantu - místo ve společných prostorách. "Všechny prostory jsou klimatizované, kanceláře oddělené a každé jednotlivé pracovní místo obsahuje pracovní stůl, pohodlnou ergonomickou židli, kontejner pro uložení osobních věcí, lampičku a zejména klid pro práci," vysvětluje Alissa Mazepina, office manažerka firmy WorkLounge. Společnost má své huby na třech místech v Praze a jeden na Floridě.
Ceny se pohybují v jednotkách tisíců za měsíc
"Cena za jedno pracovní místo se pohybuje již od 6050 korun a cena za členství a vstup do společného loungového prostoru již od 4235 korun měsíčně," popisuje ceny Mazepina z WorkLounge.
Cena za měsíc v prostorách Business Linku, kde v současnosti pracuje i Hrdlička, začínají na šesti a půl tisících korun za měsíc. Za tuto částku dostane člověk, vedle jednoho místa ve společných prostorách, možnost využít například běžeckou dráhu na střeše budovy, terasu nebo kuchyňku.
Za 7700 korun pak může využívat měsíc jedno místo v některé ze 150 kanceláří. Za parkování, ale i vytištěné stránky na místní tiskárně se platí zvlášť. Celkem na čtyřech a půl tisících čtverečních metrech může pracovat až 650 lidí.
Podle Hrdličky, kterému tento systém vyhovuje, je cena důležitá. Jako majitel firmy si ovšem nájem platí sám. Jinak to má Lucie Zelinková, produktová manažerka v knihkupectví Martinus.cz. Jí a jejímu týmu zaměstnavatel platí kanceláře v Coworkingu HubHub v centru Prahy.
"Je tu příjemné prostředí. Výhodou je i kontakt s kolegy. Člověk je zde rozhodně produktivnější," vysvětluje Zelinková, proč dává přednost coworkingu před prací z domova.
Mimo Prahu: nižší cena, ale i menší zájem
Mimo Prahu jsou ceny nižší. V Impact Hub Brno zaplatí zájemce za měsíc ve sdíleném prostoru 2650 korun, za stálé pracovní místo a klíč pro vstup mimo otevírací dobu 3500 korun.
Měsíční členství v Cowárně - coworkingovém pracovišti v Příbrami vyjde člověka na 1980 korun (včetně možnosti zdarma vytisknout 200 stránek a na deset hodin přivést dalšího člověka). Soukromé kanceláře ale firma nenabízí, pouze sdílený prostor. Je ale možnost si zde pronajmout zasedací místnost.
"Před třemi lety jsme si udělali porovnání, dívali jsme se v té době na Prahu a také hledali jsme stejně velká města, jako jsme my. Z toho jsme vypracovali průměr," vysvětluje vedoucí projektu Cowárnu z Příbrami Vlastimil Ševr jak došel k ceně.
Přiznává ovšem, že se poslední měsíce Cowárna potýká s odlivem zákazníků. "Za dva měsíce je poměr takový, že tři členi odejdou a dva přijdou."
Výpadek peněz pak nahrazuje výtěžek z produkce kulturních a sportovních akcí. "Lidé tady pořád jezdí do těch kanceláří do Prahy, nebo jim vyhovuje pracovat z domova," odhaduje Ševr důvody, proč má o zákazníky nouzi.
Jak již bylo zmíněno, Cowárna nepronajímá soukromé kanceláře, pouze společné prostory. Podle informací od pražského Business linku, ale devět z deseti jejich klientů využívá právě samostatné kanceláře. Pouhá desetina zákazníků dává přednost sdíleným prostorám připomínající obývací pokoje.
Hlavní výhodou pro zaměstnance, kterou zmiňují všechny oslovené firmy provozující coworkingová místa, je různorodost klientů. Díky tomu mohou lidé dostávat nové nápady a zpětnou vazbu nejen od kolegů, ale také od lidí působících mimo jejich obor.
"Student tady hledá první příležitosti, zkušený rentiér třeba investice nebo možnost sdílet své know-how další generaci. Co ale všechny pojí je nadšení a nápaditost, což nám zajišťuje v denním provozu příjemnou tvůrčí atmosféru," říká o prolínání nápadů a inspirace ředitelka Impact Hub Brno Irena Ošťádalová.
Koho ve sdílené kanceláři potkáme?
Podle informací od Business linku se dvě pětiny zákazníků, kteří využívají sdílené pracovní místa, věnují vývoji webu. Zhruba 13 procent pak využívají lidé, kteří zajišťují PR servis. V Praze v současnosti si lze vybírat z téměř padesáti coworkingových prostor. První takové místo přitom vzniklo teprve před osmi lety na Praze 5.
Také v Cowárně se scházejí především lidé z IT. Kromě grafiků a programátorů ale sdílenou kancelář navštěvují i hypoteční poradci, architekt i marketingový ředitel. Podle Ševra je většina návštěvníků freelanceři, kteří pracují sami na sebe. "Korporáty, k tomu zatím nedošlo. Samozřejmě by to pro nás bylo dobré, ale zatím to s firmami řešíme spíše tak, že nám dají nějaké peníze na celý rok na kulturní akce a v rámci toho mají volný vstup pro zaměstnance. Ale zatím to příliš nevyužívají."
Inspirace není jediná společná věc, kterou všechny firmy slibují. V nabídkách se shodují v rychlém internetu a pití zdarma. Zatímco WorkLounge i Business Link nabízí kávu zdarma, v Cowárně za šálek zaplatíte 15 korun, v Impact Hub Brno 30 korun, pokud by zde ovšem někdo pořádal například konferenci a 48 hodin dopředu hosta nenahlásil, za kávu podle webu firmy zaplatí astronomických dvě stě korun.
"V Impact Hub Brno stojí člena káva od 20 do 35 korun za Flat White, káva objednaná v rámci cateringu k pronájmu prostor vyjde na 30 korun. V případě většího coffee breaku, který není včetně servisu objednán aspoň 48 hodin předem, zaplatíte k ceně za objednaný počet káv i paušální poplatek 200 Kč," vysvětluje mluvčí společnosti Vesna Mrázková cenu občerstvení.
Coworking u nás a ve světě
Úspěch konceptu sdílených kanceláří aktuálně do Prahy přilákal dalšího velkého hráče. Na začátku prosince v metropoli otevře svou první pobočku firma New Work Offices, která si v budově Coral Office Park na deset let pronajal celkem tři patra. První z nich s kapacitou 76 pracovních míst, je již připraveno.
Druhou pobočku otevře New Work Offices v druhé polovině příštího roku v administrativní budově Dynamica v areálu Waltrovky u stanice metra Jinonická.
Firma sází hlavně na to, že v porovnání se západní Evropou je podíl sdílených kanceláří v Česku stále relativně velmi malý a očekává tak do budoucna prudší růst. Zatímco v uplynulých desetiletích využívalo v západních metropolích sdílené kanceláře dvě až čtyři procenta zaměstnanců, dnes je to například v Frankfurtu nebo Londýně až 15 procent lidí.
Země střední a východní Evropy přitom tento nárůst příliš nekopírují, například Praha vykazuje přibližně 2,5% podíl a prostor k růstu tu tak nepochybně je.
