Praha - Cizinci pracující v Česku posílají pravidelně svým rodinám do zahraničí pětinu výdělků. Předloni to bylo přes 20 miliard korun, z toho téměř třetina šla na Slovensko a šestina na Ukrajinu.
Odliv těchto peněz z Česka představuje dlouhodobě méně než jedno procento hrubého domácího produktu. Vyplývá to z informací, které Český statistický úřad zveřejnil v aktuálním čísle časopisu Statistika&My.
Až 60 procent svých příjmů posílají domů občané Nigérie, u Američanů to je 53 procent. Naopak méně než desetinu výdělků posílají domů Číňané, Rusové a Vietnamci. "To může být dáno tím, že lidé z těchto zemí se do ČR často stěhují s celou rodinou, a proto podpora v zemi původu není tak nutná," uvedla Martina Šimková z ČSÚ.
V Česku nyní je 558 000 osob s cizím státním občanstvím, což představuje pět procent z celkového počtu obyvatel. Čtyři z pěti cizinců jsou v tuzemsku déle než rok. Zhruba 45 procent cizinců pochází z Evropské unie, jde především o Slováky (158 588 osob), Poláky (25 351) a Bulhary (11 357).
Ze zemí mimo EU v Česku žije nejvíce občanů Ukrajiny (126 611), Vietnamu (58 651) a Ruska (37 115). Za posledních deset let se počet cizinců v Česku zdvojnásobil.
Migranti z vyspělých zemí mají často vyšší vzdělání, vyšší postavení na trhu práce a tím i vyšší příjmy a výdaje než cizinci z rozvojových zemí, uvádí ČSÚ. Statistici přímé informace o výdělcích cizinců nemají, využívají ale data z Informačního systému o průměrném výdělku.
Odliv peněz
Podle nich si Britové či Rakušané v Česku přijdou na více než 90 000 korun měsíčně, Američané a Francouzi na 60 000 Kč. Nejhůře placení jsou Ukrajinci a Bulhaři, jejichž měsíční příjem lehce překračuje 17 000 korun. Medián mezd v Česku, tedy hodnota přesně uprostřed mzdového rozdělení, byl na konci loňského roku 22 847 korun.
Převody peněz od migrantů, neboli remitence, jsou obecně považovány za důležitý nástroj financování rozvojových zemí. Na druhou stranu znamenají odliv prostředků z vyspělých ekonomik. V případě Česka, kde je podíl remitencí ve vztahu k HDP pod jedním procentem, nejde o významný odliv peněz. Například v Lucembursku, kde cizinci tvoří 44 procent obyvatel, tento podíl dosahuje 20 procent HDP.
