Česko dostalo z EU zatím jen čtvrtinu dotací. "Neplnění vize" může vyjít na miliardy

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 1. 2019 12:13
Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy. Všech deset operačních programů splnilo do konce roku podmínky čerpání, Česko tak zatím nemusí unii nic vracet. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj, které je za čerpání dotací zodpovědné. Smluvně zajištěno má Česko 391,4 miliardy korun, tedy 67,1 procenta.
Euro (Ilustrační foto)
Euro (Ilustrační foto) | Foto: Reuters

"Česká republika splnila první zkoušku, neboť všem jednotlivým resortům operačních programů se podařilo do konce roku odeslat do Evropské komise žádosti o platbu plnící limit pravidla N+3. Podařilo se tak vyčerpat všechny peníze, které byly přiděleny v roce 2014 a 2015, kdy byly programy schváleny," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. V minulém programovém období muselo Česko v prvním roce, kdy bylo nutné toto pravidlo splnit, Evropské unii vrátit 11,5 miliardy korun.

V dodržení pravidla N+3 si nejlépe vedly Program rozvoje venkova a operační program Zaměstnanost. Odborníci však dlouhodobě poukazují na to, že splnění takzvaných měkkých programů, pod které patří například rekvalifikace, školení nebo semináře, není takový problém.

Podle nich je třeba peníze nasměrovat zejména do infrastrukturních staveb. Naopak jen těsně splnil podmínku program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde má Česko problémy s čerpáním dotací na vysokorychlostní internet.

V polovině prosince byly pozastaveny dotace pro holding Agrofert, spadající převážně do Programu rozvoje venkova. Komise je zastavila do té doby, než se vyjasní problém okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dříve Agrofert vlastnil, předloni jej převedl do svěřenského fondu.

"Česká republika v posledním čtvrtletí znatelně zlepšila své čerpání evropských dotací. Zatímco ještě koncem září měla proplaceno 19 procent celkového objemu, koncem roku už to bylo 25 procent. Jde však stále o mírně podprůměrný výsledek, jelikož průměr všech zemí EU ke konci roku byl 27 procent," sdělil analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle údajů Evropské komise je Česko v rychlosti proplácení sedmé až osmé od konce. "Proti situaci v převážné části minulého roku je to mírné zlepšení. V posledním čtvrtletí vláda aktivizovala svoji investiční činnost, z velké části právě kvůli splnění pravidla N+3. Tyto peníze pomáhají oživit například stavebnictví," doplnil Kovanda.

Letos Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 37,1 miliardy korun z celkových 620 miliard korun. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.

Data k 30.9.18: Vodorovná linka - proplacený objem dotací, Svislá linka - Smluvně zajištěný objem dotací
Data k 30.9.18: Vodorovná linka - proplacený objem dotací, Svislá linka - Smluvně zajištěný objem dotací | Foto: Evropská komise

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy